přádelna

Údaje

Popis památky

Dle Památkového katalogu ze dne 09.12.2024 (dostupné z URL https://pamatkovykatalog.cz/kdynske-pradelny-18289469) Zachovaný soubor objektů městského průmyslového areálu ze 30. let 19. století, situovaný v jižní frontě Náměstí, vedle budovy radnice. Dějiny Jednotlivé objekty v areálu postaveny v letech 1834-1838. Novodobě upravovány pro změnu využití. Historický vývoj První tkalcovskou manufakturu v Čechách založil Wolf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu (1634-1696), poprvé je zmíněna roku 1697, kdy ji vdova s panstvím prodala Jiřímu Jindřichovi Stadionovi. V roce 1765 ji zakoupil vídeňský obchodník Jakob Matthäus Schmidt a vytvořil společnost, v níž měl podíl i ředitel panství Heindrich von Dalquen. Rokem 1769 začíná teprve rozvoj podniku a lze jím datovat také stavbu nové třípatrové budovy s věží (čp. 319), která dosud tvoří jádro areálu. V následujícím roce podnik získal císařské privilegium, dědičné právo na výrobu a obchod s látkami a přízí, tkalcovna byla průběžně rozšiřována a roku 1786 zde již pracovalo více než 200 tkalců, 4 500 tkalců a předláků podnik zaměstnával v širokém okolí. Roku 1834 byly zakoupeny čtyři selfaktory a zahájena výroba česané příze, o rok později dodala strojírna Johna Cockerilla (1790-1840) v Seraing u Lutychu první parní stroj 50 HP, potřebné uhlí dodával společnosti vlastní důl ve Vítuni. Panský dům vedle kdyňské radnice v Klatovské ulici (čp. 1), v němž byla umístěna původní manufaktura, vyhořel spolu ní roku 1781 a společnost Schmidtových na jeho místě roku 1843 postavila klasicistní bránu se dvěma domky vrátnice čp. 3 a 313. Roku 1859 vzplanul v kotelně požár, který zničil většinu budov a zařízení, stavební rekonstrukce byla dokončena již v následujícím roce, nový parní stroj 60 HP vyrobila roku 1862 belgická strojírna – A. E. Gilain v dnešním Tienen. Podnik se však finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Nový majitel, pražský továrním Bohumil Bondy, vytvořil akciovou společnost, kterou vedl podílník Augustin Dehne, hlavní podíl v ní získal Josef Maria von Miller zu Aichholz. Rozšíření provozu následovalo v letech 1874 a 1878, zásadním rozhodnutím však bylo roku 1884 zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze, pro niž byl zakoupen parní stroj firmy Sulzer & Co. ve Winterthuru s trojitou expanzi o výkonu 1000 HP. Z tohoto období pochází také šedové sály na parcele 806/4 a 806/6, které obklopily původní etážové budovy. Stavební vývoj areálu byl dovršen roku 1909, kdy liberecká pobočka vídeňské firmy Ed. Ast & Co. navrhla a postavila železobetonový sál se sedlovými světlíky, kde na ploše 3000 m2 mohlo pracovat dvacet selfaktorů na česanou přízi s celkem 15 000 vřeteny – budova na parcele 806/3 dnes tvoří jeho nejjižnější část. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix, výroba pokračovala i během druhé světové války a v říjnu 1945 byla továrna znárodněna. V 60. letech 20. století probíhala modernizace strojního vybavení a roku 1967 byla zavedeno předení československého umělého vlákna, vyvinutého Ottou Wichterlem a vyráběného v nové chemičce v Plané nad Lužnicí – silonu. Textilní výroba byla ukončena v září 2003, již od roku 1997 pracuje v šedových sálech balírna, která objekty postupně upravuje. Budova při Nádražní ulici čp. 314, postavená před rokem 1835, kdy sloužila jako dílny a byty střihačů, patří městu Kdyni. Popis 1) brána s brankami a plastikou lva 2) strážní domek čp. 313 3) strážní domek čp. 3 4) obytný dům čp. 314 5) kašna Areál v jižní frontě náměstí vedle budovy radnice, sestávající z budov bývalého vybavení továrny, spolu s bránou a symetricky řešenými vrátnicemi. ------ Dle Památkového katalogu NPÚ - 1/2018: Areál v jižní frontě náměstí vedle budovy radnice, sestávající z budov bývalého vybavení továrny, spolu s bránou a symetricky řešenými vrátnicemi. Zachovaný soubor objektů městského průmyslového areálu ze 30. let 19. století, situovaný v jižní frontě Náměstí, vedle budovy radnice. Jednotlivé objekty v areálu postaveny v letech 1834-1838. Novodově upravovány pro změnu využití.