areál farního kostela sv.Ducha

Údaje

Popis památky

Gotický kostel sv. Ducha, postavený v prostoru náměstí. Byl připomínán již r. 1365 a 1426. K obdélné lodi a pětiboce uzavřenému závěru přiléhá od severu věž se sakristií v přízemí. Presbyterium je sklenuto síťovou klenbou se štukovými žebry, loď je zastropena křížovou klenbou realizovanou v letech 1712 - 1717 A. M. Gilmettim, sakristie klenbou hvězdovou s kamennými žebry, vybíhajícími z konzol ve tvaru lidských obličejů. Původně gotický kostel byl v 16. stol. upraven R. 1837 byla nad sakristií vztyčena věž. Za hlavním oltářem z 2. pol. 18. stol. je osazen náhrobek z r. 1731. Další deska, zřejmě Zádubských ze Šontálu, leží při vstupu do druhotně přistavěné předsíně ze 2. pol. 19. stol. Při jižní straně kostela stojí pamětní kříž a kvalitní socha sv. Jana Nepomuckého, na podstavci opatřená chronogramem, datujícím skulpturu do 1. pol. 18. stol. Situace Kostel stojí v západní části ulicovité návsi; usazený do mírně svažitého terénu klesajícího k J a V; bezprostřední okolí zatravněno; v blízkosti několik listnatých stromů; v blízkosti kostela komunikace (na J a Z straně) Dispozice Stavba orientovaná presbytářem k východu; k obdélné lodi připojen užší presbytář s trojbokým závěrem (tři strany osmiúhelníka); po severním boku presbytáře mohutná čtyřboká věž; přízemí věže slouží jako sakristie; k lodi přiléhá na západě obdélná dvoupodlažní předsíň obsahující také schodiště do 1. patra a půdy. Exteriéry Loď Sedlová střecha kryta bobrovkami; vikýře tvaru volského oka; sokl odlišený pouze nátěrem; po obvodě deskovitá korunní římsa; západní štít trojúhelný a nevýrazně nadvýšený nad krytinu; omítnutý hladce; shora krytý bobrovkami; ve vrcholu křížek; čelo východního štítu hladce omítnuté a zalícované s krytinou; jižní a severní stěna opřena dvěma poměrně mohutnými opěráky; jeden vždy při západním konci stěny a druhý cca uprostřed její délky; sokly lehce předsazené omítkové; čela i boky svislé; stříšky pultové oplechované; v západní části jižní stěny obdélný vstup; hladké ostění tesané obílené; dveře dřevěné dvoukřídlové se svlaky, pásovými závěsy a kazetami (patrně kolem poloviny 19. století); v podélných stěnách po dvou lomených oknech; omítkové špalety zešikmené; dřevěný dělený rám s barevnými čtyřhrannými a kruhovými čočkami do olova (asi konec 19. století). Presbytář Sedlová střecha s valbami nad závěrem; hřeben níže než na lodi; tašky bobrovky; volská oka; sokl předsazený hladce omítnutý; na části severní stěny vidět pod omítkou profilovanou pískovcovou patku a lomové zdivo soklu; korunní římsa plynule přechází z lodi ve stejné výškové úrovni; po obvodě celkem 8 opěráků; tři před jižní stěnou (západní přiléhá k východní stěně lodi), čtyři po obvodě závěru a jeden před severní stěnou; sokly se na opěráky zalamují ze stěn; čela svislá a stříšky pultové oplechované; celý obvod presbytáře obíhá podokenní římska zalomená i na opěráky; interiér osvětlený pěti rozměrnými okny s lehce hrotitým záklenkem (2 v jižní zdi a ostatní v závěru); omítkové (?) ostění profilované výžlabkem a postranními oblounky; dvoudílné kružby s půlkruhovými obloučky a rozetkami ve vrcholu; plochy rozetek vyplněny různými motivy; dřevěný nebo železný dělený rám; drobná sklíčka spojována olověnými pásky (asi konec 19. století); ve východní části jižní stěny naznačují schody a trhlinky v omítce zazděný vchod. Věž Nízká stanová střecha kryta bobrovkami; na hrotnici makovice a kříž; sokl předsazený hladce omítnutý; na západní straně vidět jeho cihelné zdivo; korunní římsa deskovitě vyložená s jednoduchou profilací; zhruba v polovině výšky líc stěn po obvodě ustupuje; v tomto místě jednoduchá římska; spodní etáž rozdělena ještě další kordonovou fabionovou římskou; v horním dílu věže blíže koruně plastický pás; ve východní hrotitá nika začínající od terénu; pískovcové ostění profilované výžlabkem širokým výžlabkem; na vnitřní straně ještě oblounek a další výžlabek; profilace vyrůstá z čelní šikmé trojúhelné plošky a plynule přechází do záklenku; ve spodním dílu niky obdélné okénko (vzniklo zazděním vstupu); dřevěný rám (20. století); v horním dílu pak okno s dvojdílnou kružbou; nad dvěma půlkruhovými obloučky sférický čtyřlist; dřevěný dělený rám (patrně 19. století); v ploše čtyřlistu ještě sklíčka do olova (možná starší); 1. patro bez otvorů; ve 2. patře v S, V a Z zdi větší lomené okno s omítkovou špaletou; dřevěné žaluziové okenice (asi 20. století); v posledním patře zapuštěné čtvercové ciferníky. Západní předsíň se schodištěm Sedlová střecha s bobrovkami; hřeben níže než na lodi; západní štít nadvýšený nad krytinu; ramena kryta bobrovkami a ze strany lemovaná profilovaným páskem; v ploše lomené vpadlé pole s okénkem tvaru kvadrilobu; dřevěný dělený rám (patrně konec 19. století); okolo hladká šambrána; sokl předsazený hladce omítnutý; korunní římsa zděná deskovitá; střední úsek západní fasády lehce zapuštěný; zde umístěný široký pravoúhlý portál s nadsvětlíkem; ostění profilované vnější a vnitřní lištou; dvoukřídlové dřevěné dveře kazetové; rozvilinové závěsy (asi 1. polovina 19. století); v nadsvětlíku dřevěný dělený rám; v J a S stěně převýšená lomená nika, do níž vloženo obdélné okno přízemí a hrotité okno patra; dřevěný dělený rám (patrně 20. století); v západní stěně ještě velké hrotité okno s dvojdílnou blokovou kružbou; nad hrotitými obloučky kvadrilob; rám dřevěný dělený (asi 2. polovina 19. století); před vstupem položený náhrobek. Interiéry Loď Na podlaze leštěné keramické dlaždice, teracové dlaždice a betonová mazanina; zastropení tvoří nepatrně hrotitá valená klenba se dvěma páry trojbokých styčných výsečí; lunety lomené; diagonální hrany vytažené do výrazných hřebínků; v západních výsečích 2 drobné čtvercové otvory; patky klenby podepřeny cca čtvercovými pilíři (v rozích a uprostřed délky stěn); jejich předsazený sokl ukončený šikminou; hlavice zespoda vyžlabené; příčná železná táhla čtvercového profilu; vítězný oblouk lomený; boky i archivolta mají symetricky řešenou obílenou profilaci - ve středu mohutný hruškovec a po stranách výžlabky a oblounky; v půdorysu lichoběžný sokl zakončený profilovanou patkou a šikmou ploškou pro výběh profilace; niky obou vstupů ukončeny segmentem; špalety oken mají lomené záklenky. Kruchta nesena dvěma dřevěnými (?) válcovými sloupy s kanelovanými dříky a mírným entazis; patky nízké čtvercové; nad prstencovými hlavicemi velmi ploché abaky čtvercového obrysu; čelo omítnuté poprsnice po celé délce segmentově vypouklé; výškově ohraničeno jednoduše profilovanými pásky; v podkruchtí vodorovný omítnutý podhled. Na kruchtě prkenná podlaha; do předsíňky z kruchty nižší stlačená arkáda. Presbytář Podélné stěny odsazeny od světlosti vítězného oblouku; leštěné keramické dlaždice ve stejné úrovni jako v lodi; ve východní části jeden schod; na části podlahy betonová mazanina a za oltářem cihly s topinkami; klenba v zásadě valená o převýšením parabolickém čelním oblouku; protknuta třemi páry nestyčných trojbokých výsečí; lunety lomené a vrcholnice stoupající; nad závěrem část klášterní klenby se 3 výsečemi (řešeny stejně); na ploše klenby síťový rastr z plochých lišt; v několika styčnících rozetky; patky klenby podepřeny římsovými konzolkami; do sakristie půlkruhově ukončený portál s pískovcovým ostěním profilovaným výžlabkem a postranními oblounky; pravoúhlý sokl ukončený čelně obrácenou šikmou ploškou; dřevěné dveře se svlaky, pásovými závěsy a úhlopříčně skládanou výplní (asi klasicistní); špalety oken sklenuty lomeným obloukem; blíže východnímu okraji jižní stěny zazděný portál; kolmá nika má půlkruhový záklenek; po obvodě členěná dvěma výžlabky oddělenými zářezem a oblounkem při líci stěny; profilace ukončena nad podlahou čelní trojúhelnou šikminou; v nice osazeny dřevěné svlakové dveře s pásovými závěsy (možná 18. století); v SV stěně závěru zazděný náhrobek. Věž Přízemí (sakristie) Keramická dlažba položena výše než v presbytáři; klenba žebrová hvězdová; čela lomená; žebra poměrně mohutná hruškovcová; poloviční přístěnná žebra; konzoly maskaronové; v ploše klenby dva otvory pro protažení provazů od zvonů; nika vstupu z presbytáře má půlkruhový záklenek; ve východním boku hluboká dutina pro zasunutí závory; záklenek špalety okna hrotitý na hraně jemně okosený; uskočený parapet; v severní stěně nevysoko nad podlahou poměrně velký obdélný výklenek; lemovaný předsazeným lichoběžným prutem s výžlabkem na vnitřní straně. 1. patro Přístup z půdy lodi; rub klenby nad přízemím zanesený sutí; podlaha není; v podhledu vidět 5 trámů v příčném směru, které podepírají základové trámy zvonové stolice; přístup do 2. patra odtud není; zdivo stěn převážně kryto uhlazenou tenkou omítkou; místy vidět lomový pískovec a kámen; nika vstupu z půdy lodi má segmentový záklenek z kvádříků; v horní partii všech stěn dutiny s maltovými otisky případně i zbytky ohořelých trámů; některé z dutin také šikmé; pod stropem ustupuje líc jižní stěny. Místnost vyplňuje obvodová rámová konstrukce, která podepírá zvonovou stolici umístěnou v dalším podlaží. Její zdvojený čtvercový rám podložený při S a J stěně nosníkem; 8 sloupů (rohové a vnitřní uprostřed délky stěn) podepírá horní nosníky; ztužení mezi sloupy provedeno ondřejskými kříži (dole čepované do rámu a nahoře plátované s nosníky. Jeden rám provedený ještě ve střední rovině v podélném směru. Má spodní a horní nosník, sloup a dva ondřejské kříže; sloup ještě stabilizovaný v opačném směru dvěma vzpěrami (čepované). Dřevo tesané; spoje rybinovitě plátované a čepované; zajištěné dřevěnými kolíky; dílce označeny římskými číslicemi kombinovanými se štípanými trojúhelníčky. 2. patro (zvonové) Dostupné z půdy presbytáře; prkenná podlaha; 5 dřevěných stropnic pnuto v S - J směru; zhlaví nejsou zplna zazděna; do dalšího patra vede schodiště z trámových schodnic a prkenných stupňů; na stěnách uhlazená jádrová omítka; ve smíšeném zdivu lomový pískovec, kvádříky i cihly; okenní niky obloženy pískovcem i cihlami; lomené záklenky z cihel; v jižní zdi slepá okenní špaleta stejných rozměrů. Tři vazby zvonové stolice uloženy ve V - Z směru. Vazba má základový trám, středový sloup, horní nosník, dvě šikmé vzpěry u sloupu (čepované do základového trámu i horního nosníku), dvě vzpěry pod horním nosníkem (dole čepované do základového trámu a nahoře do nosníku) a ondřejský kříž (dole plátovaný se základovým nosníkem a nahoře s nosníkem, styčník umístěný do sloupu). Krajní jižní vazba se odlišuje tím, že místo kříže jsou v ní diagonály (dole plátované se základovým trámem). Vazby spojeny dvěma hranoly kampovanými přes horní nosníky. Sloupy vazeb ještě v příčném směru opřeny šikmou vzpěrou; mezi dvěma sloupy kříž). Dřevo ručně zpracované; spoje plátové a čepové s dřevěnými kolíky či skobami; montážní značení provedeno trojúhelníčky a čárkami. Zavěšený jeden zvon z roku 1855. 3. patro (hodinové) Na podlaze prkna; prostor otevřený do krovu; krov dosažitelný po žebříku; stěny pokrývá uhlazená omítka; zdivo smíšené; obdélné otvory od ciferníků mají širší mělké niky se segmentovým záklenkem. Západní předsíň se schodištěm Přízemí Při jižní stěně příčkou vydělený prostor schodiště do patra Podlaha v předsíni z leštěných keramických dlaždic; zastropení složeno z plošší křížové klenby se stlačenými čely a půleliptického pasu při severní stěně; do lodi vede obdélný pískovcový portál; ostění členěno jednostranně odsazeným oblounkem a výžlabky po stranách; hranolový sokl ukončený nízkým dvojbokým jehlánkem; dřevěné dvoukřídlové dveře se svlaky a stromkovitě kladenou výplní; pásové závěsy (snad 1. polovina 19. století); nika západního portálu sklenuta segmentem; špaleta okna zakončena segmentem. Při okrajích jižní dělící stěny pravoúhlé vstupy - východní vede na schodiště; dveře kazetové se stáčenými závěsy; zárubeň fošnová (asi 1. polovina 19. století); západní vchod míří pod schodiště; v trámkové zárubni svlakové dveře s úhlopříčně kladenými prkny a volutkovými závěsy (možná klasicistní); uprostřed jižní zdi pak široká nika se segmentovým ukončením. Schodiště má jedno obloukově zakřivené rameno; stupně dřevěné s podstupnicemi; stěny hladce omítnuté; špaleta spodního okna zakončena segmentem; horní okno přerušeno schodištěm do 2. patra. 1. patro Na jižní straně opět oddělený schodišťový prosto. Prkenná podlaha; křížová klenba s hrotitými čely; výrazné vrcholnice vodorovné; při severní stěně široký lomený pas; na kruchtu otevřený průchod se stlačeným záklenkem; špalety oken mají lomené zakončení. Při východním okraji schodišťové zdi obdélný vstup na schodiště do 2. patra; ve fošnové zárubni dřevěné kazetové dveře se stáčenými závěsy (pravděpodobně kolem poloviny 19. století); při západním okraji jižní stěny segmentově zakončený průchod na schody do přízemí; mezi oběma vstupy mělká nika s lomeným zakončením. Schodiště do 2. patra řešeno stejným způsobem jako schodiště do 1. patra; nika okna zde sklenuta hrotitě; stěny mají hladkou omítku; prostor nahoře otevřený do krovu. Podkroví Podkroví lodi Klenba z cihel; podélné stěny neomítnuté z lomového kamene, pískovce a cihel; ojediněle opracované kvádry (snad druhotně užité); v líci několik úzkých převýšených a poměrně hlubokých kapes (bez zjevných otisků); podélné stěny na spáru přiloženy k západní zdi (alespoň v horní části); spodní partie západní stěny neomítnutá z lomového pískovce a kamene; zhruba v úrovni koruny S a J stěny líc ustupuje; v tomto místě několik větších obdélných kapes; vrcholová část štítu cihelná; nad vítězným obloukem není nadezdívka; cihelný štít zde vylehčený lomenou arkádou; boky nejsou provázané s podélnými stěnami. V SV rohu půdy vidět část věže; zdivo neomítnuté z pískovcových kvádrů; v západní zdi vstup do 1. patra; v nadpraží torzo cca půlkruhového záklenku. Při východním konci severní stěny zazděný otvor se stoupajícím cihelným záklenkem. Krov hambalkové konstrukce se stojatou stolicí. 4 plné vazby prostřídané třemi vazbami jalovými. Plná vazba obsahuje vazný trám (kampovaný přes pozednice), sloupky stolice, rozpěru (čepovaná do sloupků), dvě šikmé vzpěry (čepované do vazného trámu a sloupků), hambalek (odsazený od rozpěry, čepovaný do krokví) a krokve (čepované do vazného trámu). Jalová vazba má kráčata, hambalek a krokve. Na stěnách uloženy dvě pozednice; mezi vaznými trámy probíhají výměny; pod středními vaznicemi oboustranné pásky (čepované). U sloupků stolice zaujme jednostranné rozšíření průřezu pod vaznicemi. Použité dřevo ručně opracované; spoje zajištěny dřevěnými kolíky; montážní značení provedeno štípanými trojúhelníčky a římskými číslicemi. Podkroví presbytáře Zdivo klenby cihelné; obvodové stěny neomítnuté z lomového pískovce, kamene a malého podílu cihel; v líci také několik pečlivěji opracovaných kvádříků. Spodní partie stěny věže vystavěna z více či méně opracovaných kvádrů pískovce a lomového kamene; JV nároží armované většími pečlivě opracovanými kvádry; povrch bez omítky; v líce několik dutin různé velikosti; horní partie stěny ustupuje; povrch zdiva zatřený maltou; vidět lomový pískovec a kámen; prolomený zde nepravidelný průchod do 2. patra věže; dostupný po dřevěném schodišti. Krov stejného typu jako nad lodí; 4 plné vazby; v polích 3 vazby mezilehlé; na stěnách pouze jedna pozednice. Nad závěrem uložena dvě paprsková kráčata. Nad stěny závěru přechází pozednice a střední vaznice; pod vaznicí zde sloupky. Systém spojů a montážního značení stejný jako u krovu lodi. Podkroví věže Tři vazné trámy uloženy v S - J směru; ke krajním připojeno 5 kráčat (krajní směřují do rohů); vazné trámy i kráčata kampované přes pozednici; krokve ve vrcholu opřené o sloup stabilizovaný třemi vzpěrami; dole krokve čepované do vazných trámů; na stěnách jedna pozednice. Dřevo tesané; prvky označeny římskými číslicemi. Podkroví předsíně Klenba cihelná; zdivo stěn neomítnuté z lomového kamene, pískovce a cihel; čelo štítu v patě odsazené a vystavěné z cihel; povrch bez omítky; na stěně lodi v celém rozsahu uhlazená omítka s líčkami; v patní části dochováno plastické členění v podobě vodorovného pásu a pilastrů; ve zdi proražený nepravidelný vstup do půdy lodi. Krov hambalkový se stojatými stolicemi pod okraji hambalků; mezi dvěma plnými vazbami tři vazby mezilehlé. Plná vazba má vazný trám (kampovaný přes pozednice), sloupky stolice, hambalek (čepovaný do krokví) a krokve (čepované do vazného trámu). V mezilehlé vazbě jsou kráčata, hambalek a krokve. Na S a J stěně uložena jedna pozednice; mezi vaznými trámy výměny; pod vaznicemi pásky (čepované). Dřevo tesané; ve spojích kolíky; prvky označeny štípanými trojúhelníčky a přímými záseky sekyrou. Ohrazení a vstupní brány Kostel nemá ohradní zeď ani brány. Presbytář - vítězný oblouk sestavený z pískovcových kvádrů; zdivo severní stěny se jeví z hrubě přitesaných kvádříků, lomového pískovce a kamene. Předsíň - severní stěna zjevně přiložena na spáru k lodi; vystavěna z lomového kamene, cihel a pískovcových kvádrů; v úseku západní zdi lodi vlevo od portálu lomový pískovec a kvádříky. Stavební vývoj Osada doložena k roku 1212; v roce 1379 se uvádí jako městečko. První písemná zpráva ke kostelu až z roku 1426. Jako nejstarší část stavby se jeví věž v rozsahu přízemí a 1. patra; soudobá klenba přízemí, portál z presbytáře, okno a výklenek. K výstavbě došlo asi ve 2. polovině 14. století. Do stejné doby patří zřejmě i obvodové zdivo presbytáře a vítězný oblouk; opěráky byly stavěny asi společně. Klenba presbytáře a okenní kružby náleží asi do 2. poloviny 16. století. Snad ve stejné etapě byla zcela nově vystavěna loď; její klenba pravděpodobně současná, i když pilíře nejsou se stěnami provázané (podle pasportu SÚRPMO byla klenba postavena M. A. Gilmettim v letech 1712-7). Renesanční možná i opěráky lodi, západní portál a spodní část západního štítu. Podkroví bylo přístupné po vnějším schodišti umístěným při západní stěně věže a lodi. V roce 1826 se zřítila část kruchty. Byla asi nahrazena novou konstrukcí. V roce 1837 došlo k nadstavbě 2. a 3. patra věže. Dutiny pod podlahou 2. patra mohou souviset se zaniklou střechou. Přistavěna byla také patrová předsíň se schodištěm (soudobé klenby, vstupy i okna), upravena okna lodi a postavený východní štít lodi; až tehdy možná zřízen jižní portál lodi. Z doby po požáru v roce 1842 snad pochází všechny krovy a také zvonová stolice s podpůrnou rámovou konstrukcí. 2)socha sv. Jana Nepomuckého Při jižní straně kostela stojí pamětní kříž a kvalitní socha sv. Jana Nepomuckého, na podstavci opatřená chronogramem, datujícím skulpturu do 1. pol. 18. stol Na vyvýšeném hranolovém soklu s vpadlým zrcadlem umístěn bohatě profilovaný podstavec nesoucí sochu světce v tradičním ikonografickém podání.Krucifix poněkud velikostně předimenzovaný.Pozdně barokní