Klášter augustiniánů v Pivoni

Údaje

Popis památky

prohlášena za národní kulturní památku Nařízením vlády č. 400/2022 ze dne 23.11.2022 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Dle Památkového katalogu NPÚ (1/2023): Objekty kláštera byly založené na svahu; terénní zlom se projevuje ve výškovém uspořádání jednotlivých křídel konventu. Konvent sestává ze čtyř na sebe kolmých křídel, která spolu s kostelem vymezují lehce lichoběžný rajský dvůr. Východní křídlo přerušuje v severní části loď kostela. Ze severního křídla se dochovala jen západní část. Nádvoří před východním průčelím konventu a současně jižním průčelím kostela je na jihu vymezené opěrnou zdí a na východě zbytkem ohradní zdi s portálem (pod nádvořím nebo jeho částí blíže neznámé sklepy). Nádvoří před západním průčelím konventu ohraničené od jihu hospodářskou budovou a ze severu opěrnou zdí, zhruba 2 m před fasádou konventu zalomenou k severu, kde se pak vytrácí v terénu. Přístupová cesta k areálu vede od V a Z. Jižně od konventu mezi terasou a zaniklým rybníkem se rozkládá prostor bývalé klášterní zahrady. Klášter založen ve 13. stol.; úpravy ve 2. pol. a koncem 16. stol.; přestavba koncem 17. století; rozšíření v r. 1733; 1787 klášter zrušen; následné úpravy; po požáru r. 1953 statické zajištění kostela. Z raně gotické výstavby zachovaný presbytář kostela s velice hodnotnou klenbou. Dnešní podoba areálu je výsledkem vrcholně barokní přestavby. Po zrušení byl klášter upraven na zámek. Nejhodnotnější částí kláštera je nepochybně raně gotický presbytář kostela Zvěstování P. Marie, jehož architektonické detaily (např. vysoké patky svazkových přípor či unikátní bobulové hlavice) poukazují zřejmě k některé cistercké huti původem z jihozápadního Německa. Architektonické řešení presbytáře je v českém prostředí velmi specifické, v tvarosloví naprosto převažují prvky nejranější středoevropské gotiky, dovolující zařadit vznik pivoňského presbytáře na přelom 1. a 2. čtvrti 13. století. Presbytář kostela je naše zatím nejstarší známá ryze gotická stavba bez románských přežitků. Navazující čtyřkřídlý konvent je záměrně jednoduchá stavba barokního původu (původní středověký konvent stával východním směrem, při jižním průčelí kostela), nedílně spjatá s kostelem, s nímž tvoří jeden organický celek dokládající historickou kontinuitu místa. Budova konventu obsahuje v současnosti v severním a východním křídle novodobé konstrukce (z důvodu rozsáhlých destrukcí původního zdiva). Dle pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979: bývalý klášterní kostel Zvěstování P. Marie Obdélný presbytář s věží po jižní straně se připojuje k širší nadmíru dlouhé lodi. Kněžiště má ráz nejranější gotiky, loď je celistvě raně barokní beze stop staršího organismu. Zevně je nejpůsobivější východní průčelí presbytáře s velkým zazděným lomeným oknem, nad ním je otevřeno velké okno kruhové. Po severní straně presbytáře se připojovala zmizelá, žebrově zaklenutá místnost. Na vnějšku kněžiště jsou patrny stopy původních oken. Věž má horní patro osmiboké. Členění průčelí lodi je značně úsporné, představují je ploché lisenové pásy. Na západním portálu byl vytesán letopočet 1691. Presbytář je rozvržen do dvou klenebních polí, východní je takřka čtvercová, západní mírně obdélné. Stěny kněžiště člení oblé svazkové přípory troj a pětidílné. Jsou posazeny na patkách a soklících v souvislém pásu. Obdobně jsou řešeny krycí desky kalichovitých bobulových hlavic. Při vnitřním oblouku vybíhá klenba na konsolách. Klenební žebra mají vejcovitou profilaci, ve východním poli značně složitější, žebra západního pole jsou mohutnější. Sbíhají se ve svornících, lomený meziklenební pas není profilován, obdobně jako přístěnná žebra. Půlkruhový vítězný oblouk je barokní. Sakristie v podvěží má obnovenou valenou klenbu. Prostor lodi je překryt střechou beze stropu, jeho stěny člení pilastry, při západním průčelí je vložena valeně podklenutá kruchta. Presbytář pravoúhlého kostela, u nás zcela neobvyklého architektonického zjevu byl postaven patrně již ve druhé čtvrti 13. stol. Věž byla připojena v období rané renesance, kolem poloviny 16. stol., loď raně barokní dokončena na počátku devadesátých let 17. stol. Horní patro věže vyzdviženo v r. 1713. Po požáru v padesátých letech obnova kostela v letech sedmdesátých. Pivoňský presbytář jedna z nejstarších gotických architektur v Čechách je stavbou mimořádné zajímavosti. klášter přiléhající ke kostelu vlastně od západu Čtyřkřídlá patrová budova. její křídla uzavírají pravoúhlé nádvoří do něhož je obráceno západní průčelí kostela a část jeho severní strany. Hlavní vjezd do kláštera, změněného v zámek, vede od východu. V jeho nadpraží osazen znak. Okna budov rámují stuhové šambrány. V přízemí severního křídla zřízena otevřená arkáda. Dispozice klášterních budov je zvětší části dvoutraktová. Chodby zaklenuty křížovými klenbami. Refektář v jihoýchodním rohu objektu zaklenut křížovou klenbou se štukovými rámy. Z gotického kláštera se v dnešním objektu zachovaly jen fragmenty zdi a několik detailů, skosený portál na severním konci západního křídla, část skoseného ostění ve východním průjezdu. Klášter založen snad již 1256 či ve třicátých letech 14. století., r. 1420 zpustošen, obnoven 1595 a 1733. R. 1785 byl zrušen, jeho budovy se staly zámkem.