Radnice královského města Plzeň

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 372/2023 Sb. ze dne 6. prosince 2023 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Mohutný dvoupatrový reprezentační palác stojící v řadě domů na severní straně náměstí Republiky. Hlavní jižní průčelí obrácené do náměstí je pětiosé, završené vysokou atikou se třemi štíty. Střecha sedlová, s hřebenem rovnoběžným s uličním průčelím, po stranách vymezená renesančními štíty z režného cihelného zdiva, krytá prejzy. K severu vybíhá západní dvorní dvoupatrové křídlo. Hlavní průčelí má vysoké bosované přízemí, v jeho ose je umístěn vstupní jednoduchý polokruhem zakončený portál s bosovaným ostěním. Po stranách vstupu obdélná okna s profilovaným kamenným ostěním s uchy a přímou profilovanou nadokenní římsou, chráněná mřížemi. Přízemí od patra odděluje pásová kordonová římsa. Plocha fasád je v úrovni prvního a druhého patra cele pokryta figurální a ornamentální sgrafitovou výzdobou, nároží jsou bosovaná. V úrovni prvního patra pět vysokých obdélníkových oken s plochým ostěním s uchy a přímou nadokenní římsou, podepřenou po stranách volutovými konsolami. Nad nimi v mezipatře pětice čtvercových oken v kamenných ostěních s uchy s přímou nadokenní římsou, tři pravá okna jsou slepá s dřevěnými žaluziemi. Ve druhém patře v pěti osách vždy dvojice sdružených oken v kamenných ostěních se společnou podokenní a přímou nadokenní římsou. Sgrafitová výzdoba: Mezi okny prvního patra umístěna figurální sgrafita zobrazující plzeňský městský znak a tří české panovníky spojené s Plzní - Václava II., Jana Lucemburského a Rudolfa II. Nad okny prvního patra vloženy sgrafitové trojúhelné frontony, mezi nimi symboly městského znaku a uprostřed datace 1910. Mezi okny mezipatra provedena sgrafitová výzdoba s českými a latinskými nápisy, vztahující se k původu jednotlivých částí městského znaku, nad nimi v úrovni nadokenní římsy nápis TATO / BUDOVA / VYSTAVĚNA JEST / K SLUŽBĚ / MĚSTA L.P. / MDLVIII. Nad okny mezipatra je vyobrazeno pět typických plzeňských živností: kovy zpracující řemesla, pivovarnictví, obchod, stavitelství a sochařství. Mezi okny druhého patra alegorie Práva, Války a míru, Spravedlnosti a Pravdy. Nad okny druhého patra probíhá mohutné kladí se sgrafitovým rostlinným dekorem, uprostřed s letopočtem „15 AD 58“, nad ním výrazně vysunutá cihelná korunní římsa. Průčelí završuje vysoká atika z režného cihelného zdiva s trojicí štítů s volutovými křídly. Atika je rytmizovaná pilastry, které podpírají kladí a korunní římsu, v prostředním poli jsou hodiny se zlacenými ciframi a ručičkami. Atikové štíty člení horizontálně římsy, podepřené volutovými konsolami, a zdobí čučky s korouhvičkami, umístěné i mezi jednotlivými štíty. Na střeše je několik zdobných komínů a barokní polygonální hodinová vížka, krytá plechem, s lucernou a bání. Boční fasády, vystupující nad střechy sousedících domů, zdobí sgrafitová bosáž. Boční průčelí završují velké cihelné štíty, horizontálně členěné římsami, s volutovými křídly a čučky. Dvorní průčelí je trojosé; v přízemí vpravo vysoký bosovaný portál s polokruhem zaklenutým vstupem, ve dvou levých osách pozdně gotická okna s profilovaným ostěním a záclonovými oblouky, fasádu v úrovni přízemí člení pásová bosáž, provedená v omítce. Fasáda prvního a druhého patra je novorenesanční s psaníčkovým a ornamentálním sgrafitem, okna obdélná v kamenných ostěních, v úrovni prvního patra s uchy a přímými nadokenními římsami; okna v úrovni druhého patra jsou menší. Severní část objektu vybíhající do dvora je kryta plochou terasou, chráněnou nízkou zvlněnou atikou s volutovými štítky doplněnými čučky. Západní dvorní křídlo je dvoupatrové o 7 osách, kryté sedlovou střechou. Fasády ve východním průčelí jsou členěné obdobně jako dvorní průčelí hlavní budovy - v přízemí s pásovou bosáží a velkými obdélnými okny s profilovaným ostěním a záclonovými oblouky. Západní průčelí křídla, obrácené do dvorku sousedního Císařského domu čp. 290, je trojosé, v úrovni přízemí i prvního patra velká obdélná pozdně gotická okna se záclonovými oblouky, v patře sdružená. Plzeňská radnice je vynikajícím dílem klasicizující české renesance padesátých let 16. století, navrženým italským architektem Giovannim de Statia. Radnice byla postavena v podobě městského paláce florentského typu se sgrafitovou výzdobou a vykrajovanými štíty. Ve vývoji české architektury poloviny 16. století lze plzeňskou radnici vnímat jako architektonicky i památkově zcela výjimečný objekt, který v kontextu jiných staveb svého druhu vyniká jak svou velikostí, tak i hodnotou uměleckého ztvárnění i autentickým zachováním. V letech 1907 až 1912 byla kvalitně a citlivě restaurována ve stylu novorenesance podle návrhu architekta Jana Kouly. Objekt se řadí k nejvýznamnějším renesančním radničním stavbám zaalpské Evropy. Současně jde o jednu z nejvýznamnějších veřejných budov z období renesance dochovaných na území naší republiky. Honosná renesanční radnice je významnou urbanistickou dominantou severní strany náměstí. Průčelí plzeňské radnice lze přirovnat k italským renesančním palácovým fasádám. Celková kompozice hlavního průčelí je mimořádně vyspělým renesančním projevem doby kolem poloviny 16. století, srovnatelným se soudobými italskými architekturami. V řešení průčelí jsou užity prvky rustikového a toskánského řádu, který působí dojmem maximální robusnosti a pevnosti. Atikové patro a štíty jsou provedeny v „lehčím“ čistě toskánském řádu. Výstavbou radnice navázal Giovanni de Statia na vývojově progresivní realizaci zámku Kaceřov na severním Plzeňsku, se kterým má plzeňská radnice řadu shodných znaků, např. použití obdobných kamenických prvků či řešení kleneb. Renesanční neckové klenby plzeňské radnice, patrně první tohoto typu v naší městské renesanční architektuře, mají přímou předlohu právě v klenbách kaceřovského zámku. Novorenesanční úpravy z let 1907-1912 vycházely maximálně citlivě z autentického charakteru stavby a obohatily ji o velmi hodnotná díla uměleckého řemesla a i kvalitní stavební konstrukce. Postavena v letech 1554 - 1559 podle návrhu italského architekta Giovanni de Statia v duchu klasicizující české renesance. Objekt vznikl na místě dvou středověkých domů, spojených a goticky upravených patrně v 15. století, jejichž pozůstatky se zachovaly v úrovni sklepů a přízemí. Pozdně gotického původu je západní dvorní křídlo s charakteristickými záclonovými okny saské provenience. Baroko se ve vývoji objektu nijak významněji neuplatnilo (přidány některé komíny, úprava vězičky v 17. století). Pozdější změny se omezily na dílčí opravy, v souvislosti s dočasným umístěním krajského soudu v roce 1849 bylo přistaveno druhé patro dvorního křídla. V letech 1907-1912 proběhlo celkové restaurování architektem Janem Koulou včetně nových sgrafit, schodiště a sálu 2. patra. Dle stavebně historického průzkumu města, SÚRPMO 1980: Monumentální řadový dům situovaný v severní frontě náměstí. Hlavní průčelí je pětiosé,třípatrové, pravidelně komponované. Vysoké přízemí vyvinuto jako samostatná bosová stáž, ukončená páskovou římsou kordonovou, Ve střední ose přízemí osový portál, po stranách dvojice oken v toskánských šambránách, jednoduchého typu s prostými plochými suprafenestrami. Nad plochou páskovou kordonovou římsou běží bosování průčelí výše až k vystouplému pásku parapetní římsy, nesené volutovými konzolami. Ve druhém patře jsou menší okna tvaru blížícího se čtverci, v kamenných šambránách s ušima při parapetu i překladu a suprafenestrami s římsičkou, nesenou soudkovitě vydutým vlysem. Ve druhém patře jsou pak vyšší okna sdružená, rovněž v kamenných šambránách s římsičkami nasazenými přímo na překladu. Od parapetní římsy prvého patra výše rámují plochu průčelí po jejích stranách bosované vertikály, na které nasedá průběžný vlys. Významnou součástí řešení průčelí jsou novodobá sgrafita provedená při velké rekonstrukci v roce 1910. Sgrafitová výzdoba je novorenesanční. Nad korunní římsou je atikové půdní patro členěné do devíti polí toskánskými pilastříky. Ve středním poli je velký ciferník hodin, ve druhých polích od kraje průčelí jsou pak okna v nových kamenných šambránách. Nad stikovým patrem jsou vždy nad trojicemi polí, dělenými pilastry dvoustážové, volutově vykrajované štíty, jejichž římsičky jsou neseny konzolově profilovanými vertikálními prvky. Obrysy jsou osazeny čučky a koulemi. Zdivo stikového patra a štítů je režné. Při šikmých pohledech vnímáme v kontextu hlavní fasády i monumentálně vyvinuté mohutné kulisy štítů na západní a východní straně sedlové střechy s hřebenem paralelním s hlavním průčelím. Objekt radnice je dvoukřídlý, když k nápadně hlubokému, na hloubkově obdélném půdorysu založenému křídlu čelnímu se připojuje vlevo poměrně dlouhé zadní křídlo. Nádvorní průčelí jsou jednoduchá, dvoupatrová. V přízemí jsou nověji odkryty pozdně gotické, profilované okenní šambrány se záclonovými překlady. Dále jsou zde i jednotlivé detaily renesanční - celková úprava však novodobá, historizující, velmi kvalitní a citlivá. Hlavní budova je disponována jako hloubkový dvoutrakt se širším východním traktem. V jeho zadní části je pak v přízemí vlevo průjezd , vpravo komora. V západním traktu v zadní části je vloženo novodobé, trojramenné monumentální schodiště. Zadní křídlo je řešeno jako jednotrakt .Shodnou disposici mají obě křídla budovy i v prvém patře. V obou těchto podlažích jsou prostory s vyjímkou schodiště klenuty vesměs původními renesančními neciovými klenbami (místnost v prvém patře, nad komorou v přízemí má klenbu až barokní). Shodně disponováno je i druhé patro, kde jsou prostory vesměs až plochostropé. Ve třetím patře je novými klenbami sestropeno novorenesanční schodiště a rovněž velký sál nad palácem (původně výstavní síň). Prostory v západním traktu jižně od schodiště mají novodobé, ploché stropy. Významnou součástí interierů v nadzemní části objektu jsou četné mimořádně hodnoté architektonické detaily : renesanční portály, krby, renesanční malby v hlavním sále radnice a barokní freska na klenbě sousedního jižního prostoru v západním traktu v 1. patře hlavního křídla , renesanční a novorenesanční pateční římsy kleneb a dále početný, téměř intaktně zachovaný soubor novorenesančních dveří (s doplňky), mříží, podlah, svítidel, části výbavy nábytkem atd. Pod hlavním křídlem jsou velké sklepy gotického původu. Východní trakt sklepů je podstatně hlubší, širší a hlouběji založen než trakt západní. Nápadně masivní dělící zeď (silná více než 2 m) neodpovídá hlavní traktové zdi nadzemní části objektu. Sklepy jsou klenuty původními valenými klenbami. Klenba v jižní části východního sklepa byla dodatečně podepřena pilíří někdy na sklonku středověku. Tento prostor má na středověký sklep zcela neobvyklé rozměry (hl. 18m, š. 8,9 m). Severně od něj - pod komorou v přízemí) leží další valený sklep, rovněž gotický. Zmíněná situace sklepů dokládá, že v původním stavu po založení města se na městišti pozdější radnice nacházely nepochybně dva objekty, z nichž východní byl nápadně velký a významný. Jeho pozůstatkem je východní polovina sklepů v celém rozsahu a zřejmě i část nadzemního zdiva v prostoru komory vpravo od průjezdu. Rovněž menší sklepy západního domu zůstaly zachovány. Oba domy byly spojeny někdy ve 14. či na počátku 15.století a poté ještě přestavěny. Velký objekt byl pro účely radnice koupen městem někdy před rokem 1496. Někdy ve druhé čtvrti 16.stolettí byl objekt pozdně goticky přestavěn, vzniklo dvorní křídlo a z této přestavby pochází i okna se záclonovými záklenky. V letech 1554-59 radnici radikálně přestavěl Giov.de Statia: čelní mohutné křídlo s výjimkou rastů při nádvorní fasádě vystavěl v nadzemní části zcela nově a nově disponoval (půdorysně i úrovňově) křídlo nádvorní. (Hlavní křídlo již tehdy většinou třípatrové, dvorní jednopatrové). Barokní úpravy dvorního křídla. V letech 1849-50 provedena nástavba druhého patra dvorního křídla. V období 1908-12 byla provedena novorenesanční rekonstrukce objektu dle proj. prof. J. Kouly, jejímž nejvýznamnějším novým dodatkem (vedle zajištění původního renesančního stavu většiny domu) bylo zřízení reprezentačního schodiště. Pozdější změny a adaptace pouze lokálního významu. Architektonicky je plzeňská radnice mimořádně hodnotným památkovým objektem, který je oprávněně počítán k nejvýznamnějším renesančním evropským architekturám. Objekt je v celém rozsahu pamárkově chráněn.