kostel sv.Jakuba Většího, farní - areál

Údaje

Popis památky

Kostel stojí na vrcholu strmého výběžku na východním konci obce (dominanta); obklopen hřbitovem; v rámci hřbitova terén mírně spádován na všechny strany; pouze před severním průčelím terasa ohraničená opěrnou zdí vystavěnou ze smíšeného zdiva (pískovec, lomový kámen i cihly); přístup k terase po širokém schodišti ohraničeném zděnými stěnami překrytými pískovcovými deskami; při východním konci terasy výškový rozdíl vyrovnán plynulým svahem (rampou); po obvodě kostela chodníček z betonových kostek, jinak plocha zatravněná. Od vnější paty ohradní zdi terén strmě klesá k západu a pozvolněji stoupá k východu; na ostatní strany cca vodorovný; od paty svahu zajištěn ke kostelu přístup pomocí kamenného schodiště. Stavba kostela orientovaná ke světovým stranám; nároží obdélné lodi nahrazena diagonálními úseky stěn; užší presbytář uzavřen odsazenou apsidou; západnímu průčelí lodi představěna čtyřboká věž; po severním boku obdélná sakristie s oratoří v patře a po jižním boku pak pravoúhlá předsíňka. Exteriéry Loď Nároží obdélné lodi široce otupená; střecha sedlová s valbami na obou stranách; mezi věží a valbou nižší sedlo; krytina z asfaltových šindelů; vikýře tvaru volského oka; sokl obložen pískovcovými deskami a nevýrazně předsazený; korunní římsa zděná s bohatým omítkovým profilem; stěny (i nárožní) členěny uzavřenými lisénovými rámy; v obvodové zdi žádný vchod; v podélných stěnách po dvou rozměrných oknech s cca půlkruhovým záklenkem; dřevěný dělený rám (asi 20. století); stejná okna i v západních diagonálních stěnách. Presbytář Podélné stěny plynule navazují na diagonální stěny lodi; závěr odsazený v podobě mírně zploštělé apsidy; střecha sedlová s hřebenem níže než na lodi; na východní zdí valba a nad závěrem půlkuželová střecha; krytina z asfaltových šindelů; sokl i korunní římsa plynule přechází z lodi; na apsidě římsa ve stejné výšce; fasády člení opět lisénové rámy; vikýře tvaru volského oka; ve vnějším obvodě žádný vstup; v jižní stěně jedno okno řešené shodně s okny lodi; v apsidě dvě obdobná okna; ve všech dřevěné dělené rámy (asi 20. století). Věž V půdorysu čtvercová se zaoblenými nárožími; osově představěna stěně lodi; východní zeď využívá stěnu lodi; cibulová báň usazena na nízkém jehlanci; osmiboká lucerna opatřena obdélnými otvory s půlkruhovými záklenky; v patě cibulové stříšky lucerny římsa; na hrotnici makovice a kříž; krytina z měděného plechu; sokl řešen také z pískovcových desek; korunní římsa má bohatý profil; na západní straně půlkruhovým obloukem zvednutá z důvodu kruhového ciferníku; fasády rozděleny kordonovou římsou na dvě etáže (římsa v rovině korunní římsy lodi); v každém dílu stěny členěny lisénovými rámy; v přízemí stejně řešený portál v S a J zdi; obdélné ostění má opět vnitřní obloun a vnější lištu s ušima; dřevěné dvoukřídlové dveře s kazetami; křížové a rozvilinové závěsy (asi 19. století); v západní stěně ještě prostý obdélný portálek na schodiště do 1. patra; dveře s kazetami (20. století); v 1. patře okno v S a J zdi; do detailů shodná s okny lodi; v západní zdi ve spodní etáži dvě okna na schodiště; kruhová s šambránou; dřevěný dělený rám (20. století); ve 2. patře stejná kruhová okénka na S, J a Z straně; na stejných stranách i rozměrná okna 3. patra; uzavřena půlkruhovým záklenkem; dřevěné žaluziové výplně; okna lemována paspartou. Sakristie s oratoří Nevýrazně obdélná s delší stěnou ve směru V - Z; nároží zkosená; střecha valbová; krytina z asfaltových šindelů; sokl sestaven z pískovcových desek; korunní římsa zděná s bohatým profilem; stěny mají lisénové rámce; v západní zdi obdélný portál s pískovcovým ostěním; ostění provázeno vnitřním oblounkem a vnější lištou s ušima; dvoukřídlové hladké dveře (asi 18. století); v přízemí okno v S a V zdi; na výšku obdélné s hladkým tesaným ostěním; před ještě segmentem překlenutá špaleta; rám dřevěný dělený; v severním šestihrany do olova (asi 20. století); proplétané mříže; v patře okno na každé straně; na výšku obdélné s půlkruhovým záklenkem; rám dřevěný dělený (snad 20. století). Kaple po jižní straně presbytáře Přízemní, obdélná ve V - Z směru; nároží okosená; střecha valbová krytá asfaltovými šindely; sokl z pískovcových desek; korunní římsa zděná s bohatým maltovým profilem; ve východní zdi obdélný pískovcový portál; ostění členěno vnitřním oblounem a vnější lištou s ušima; dvoukřídlové dveře s diagonální výplní (asi 18. století); v J a Z zdi na výšku obdélné okno v pískovcovém olištovaném ostění; dřevěný dělený rám (asi 20. století) a proplétaná mříž. Interiéry Loď Podlaha z pískovcových desek; rohy půdorysu nahrazeny odskočenými projmutými úseky stěn; podélné stěny členěny lisénovými rámci sdruženými při středu; usazeny na předsazený omítnutý sokl; na hladkých omítkách provedeno malované kvádrování (asi konec 19. století); strop vodorovný s omítnutým podhledem; vykrajované plastické zrcadlo; lemováno malovaným pásem s rozvilinami a akanty; ve středu oválný otvor lemovaný pásem; výrazný fabion pokrytý také malovaným páskovým dekorem s akanty a rozvilinami; vítězný oblouk má kolmé nečleněné boky a stlačený záklenek; na ploše záklenku malovaná zrcadla; v patách výrazně předsazené římsy a dole soklíky; půlkruhově ukončené okenní výklenky sbíhají až k podlaze; shodně řešené slepé niky také v diagonálních stěnách; kruchta podepřena dvěma dřevěnými válcovými sloupy s enthasí, předsazenými válcovými patkami a hlavicemi; podhled vodorovný omítnutý; poprsnice konvex - konkávně zvlněná ze soustružených baluster. Presbytář Podlaha z keramických dlaždic položena o stupeň výše než v lodi; za oltářem pískovcové desky; v podlaze osazena jedna náhrobní deska; apsida půdorysně odsazena od podélných stěn; stěny obíhá omítnutý sokl; obdélná část presbytáře zaklenuta plackovou klenbou svedenou ve východních rozích na čtvercové pilířky s výraznými hlavicemi; přístěnné stlačené pásy; v apsidě konchy s trojbokými výsečemi nad okny (na ploše malované rozviliny); koncha oddělena od placky pasem; v severní zdi obdélný olištovaný portálek do sakristie; doplněn plastickou suprafenestrou s volutami a akanty; dvoukřídlové kazetové dveře prosklené v horní části; pásové a rozvilinové závěsy (18. století); do jižní kaple prolomen rozměrnější otvor se segmentovým záklenkem; uzavřen dřevěnou, částečně prosklenou, výplní; záklenky špalet oken v apsidě stlačené; nika jižního okna překlenuta segmentem; ve východní zdi výklenek pro vložení oltáře; v SV části apsidy půlkruhově ukončený sanktuář; lemovaný paspartou; dřevěná dvířka; v JV části pak koncha s mušlí a šambránou; v severní zdi výhledové okno z oratoře; vlastní segmentově ukončený dřevěný rám vsazen do mělké niky s půlkruhovým záklenkem. Věž Přízemí Podlaha z pískovcových desek; klenba valená s vrcholnicí ve V - Z směru; dvě pětiboké výseče; západní stěna ve střední části segmentově vydutá (z důvodu válcového prostoru schodiště do patra); do lodi podvěží otevřeno půlkruhovou arkádou; špalety obou vchodů mají segmentové záklenky; při okrajích západní stěny konchy s mušlemi; obdobné konchy doplněné navíc šambránou také v podélných stěnách. Schodiště je umístěno v síle západní zdi; založeno na kruhovém půdorysu; vřetenové schodiště složeno z dřevěného válcového šneku a deskových stupňů s podstupnicemi. Ze schodiště možno vstoupit kazetovými dveřmi v trámkové zárubni do 1. patra a pak do 2. patra. 1. patro Nebyl jsem tam. 2. patro Podlaha prkenná; strop tvořen pěti trámy uloženými ve V - Z směru; do dalšího patra vede schodnicové schodiště; trámkové schodnice spojeny deskovými stupni; stěny hladce omítnuty; do půdy vede segmentově uzavřený průchod; za kruhovými špaletami oken ještě široké niky ukončené až pod stropem; při stěnách ještě kleštinové trámy. 3. patro Podlaha z prken; prostor otevřen do krovu; do půdy lze vylézt po žebříku; stěny hladce omítnuty; špalety oken mají půlkruhové záklenky. Zvonová stolice má čtyři vazby ve V - Z směru; v každé základový trám, středový sloup, sedlo (posazené na vrchol sloupu; konce profilované), dvě šikmé vzpěry pod sedlem a dvě rozpěry (čepované); ve dvou severních vazbách ještě jeden pár šikmých vzpěr; krajní vazby mezi sebou spojeny rozpěrou a střední křížem; krajní opřeny v S - J směru ještě patní vzpěrkou; dřevo ručně tesané; ve spojích dřevěné kolíky a kramle; prvky značeny přímými záseky sekyrou; na stolici není žádný zvon (zůstaly tři dřevěné závěsy); dva malé zvony zavěšeny na samostatné jednoduché konstrukci. Sakristie Podlaha sestavena z pískovcových desek; klenba valená o plném čelním oblouku; na západní straně dvě pětiboké výseče a na východě velká trojúhelná výseč; niky obou vchodů završeny segmentem stejně jako špaleta východního okna; v jižní části západní zdi výklenek se segmentovým záklenkem a přímým čelem; v jižní zdi obdélné kazetové dveře na kazatelnu; složitě dekorované závěsy (18. století). Při severní zdi podélnou stěnou vydělen obdélný prostor schodiště na oratoř; přístup zajištěn dřevěnými kazetovými dveřmi při západní zdi (18. století); schodiště dřevěné; stupně mají podstupnice; prostor pod schodištěm uzavřený obdélnými dveřmi na rozvilinových závěsech (18. století). Oratoř Podlaha prkenná; rohy místnosti zaoblené; strop má vodorovný omítnutý podhled s fabionem podloženým římskou; v ploše průlez na půdu; špalety oken mají půlkruhové záklenky; výhledové okno do presbytáře vsazeno do širší půlkruhově ukončené niky. Kaple po jižní straně presbytáře Dlažba z pískovcových desek; podhled vodorovný omítnutý s fabionem podloženým římskou; do zaoblených rohů prostoru vsazeny pilastříky se soklíkem; v jejich místě zalomena římska pod fabionem; špaleta arkády do presbytáře opatřena segmentovým záklenkem; niky oken i vstupu uzavřeny segmentem. Podkroví Podkroví lodi Podhled stropu nesou samostatné nosníky uložené na stěny; stěny ukončeny vodorovně v celé síle; v neomítnutém líci vidět lomový kámen i cihly; východní stěna věže vystavěna z pečlivě skládaného lomového kamene, cihel a opracovaných pískovcových kvádrů; povrch neomítnutý; záklenek průchodu do věže vyklenut z cihel. Krov hambalkový s ležatou stolicí a věšadly. Celkem obsahuje tři příčné plné vazby; v polích dvě vazby mezilehlé. Plná vazba obsahuje vazný trám, šikmé sloupky stolic (průřez se vzhůru plynule zvětšuje), rozpěru (čepovaná), pásky (čepované), hambalek (těsně na rozpěře, čepovaný do krokví), středový věšadlový sloup (dole čepovaný do průvlaku), horní hambalek (čepovaný do krokví), šikmé vzpěry (čepované dole do spodního hambalku a nahoře do sloupu) a krokve (čepované do vazného trámu); hambalky a rozpěra plátované se středním sloupem; na středový sloup zavěšen vazný trám pomocí vysoké botky z pásového železa. Mezilehlá vazba má vazný trám, dva hambalky a krokve. V podélném směru uloženy pozednice (na každé stěně asi jedna), pětiboké prahy (na vazných trámech), střední lichoběžné vaznice (ve směru sklonu) a dvě mezilehlé vaznice; v rovině střechy v každém poli dvě diagonály. Dále je tu podélný průvlak položený přes vazné trámy; pomocí svorníků s klínovými konci na něho zavěšeny vazné trámy; pod horními hambalky mezi sebou středové sloupy spojeny nosníky; zhruba ve třetinách půdorysu pnuty mezi rozpěrami podélné trámy. Za krajní západní plnou vazbou je uloženo dalších šest příčných vazných trámů; od této vazby jdou dvě plné diagonální vazby a od výměn pak další dvě; v rovině spodních hambalků provedeno další rozvětvení pro dílčí krokve; za krajní plnou vazbu přetaženy podélné prvky přecházející pak i na západní stranu; ve vzniklých polích ztužení pomocí zdvojených ondřejských křížů či diagonál; v horní etáži paprskové hambalky a systém krátčat. Na východní straně je valba řešena téměř do detailů shodně; dřevo ručně tesané; v čepových spojích dřevěné kolíky; prvky značeny přímými záseky. Podkroví presbytáře Klenba vystavěna z cihel a zesílena rubovými pasy; obvodové zdivo smíšené z lomového kamene, cihel i pískovce; povrch neomítnutý; nadezdívka nad vítězným obloukem ukončena ve stejné výšce jako podélné zdi; charakter zdiva stejný. Krov stejného typu jako nad lodí, ale o některé prvky ochuzený. Obsahuje tři plné vazby a v polích jednu nebo dvě vazby mezilehlé. Západní plná vazba má ještě středový sloup postavený na průvlak. V ostatních plných vazbách je vazný trám, šikmé sloupky, rozpěra, pásky, hambalek a krokve. V mezilehlé vazbě najdeme vazný trám, hambalek a krokve. V podélném směru uloženy zdvojené pozednice, pětiboký práh, lichoběžné střední vaznice a jedna mezilehlá vaznice; v rovině střechy dvě diagonály v každém poli. Za východní plnou vazbou uloženy ještě čtyři příčné vazné trámy; od krajních dvou pak paprsková krátčata; nad závěrem čtyři paprskové plné vazby a další dílčí vazby; za krajní plnou vazbu opět přetaženy podélné prvky přecházející i na východní stranu; charakter dřeva i způsob značení obdobný jako v lodi. Podkroví věže Rošt vazných trámů složen z osmi paprsků spojených výměnami, jež tvoří v půdorysu osmiúhelník; od každé výměny jde jedno krátče; rošt podepřen pěti trámy uloženými v S - J směru; v rozích přes rošt uloženy krátké hranolky spojené pásovým železem ke dvěma trámům probíhajícím při V a Z zdi tak 1 m pod korunou (kotvení); pod vaznými trámy ještě jeden kleštinový trám při stěně; na vazných trámech stojí osm sloupů vymezujících obvod lucerny; zajištěny obvodovými rozpěrami v horní části a prostorovými ondřejskými kříži; blíže stěnám dalších osm nižších sloupů ztužených obvodovými ondřejskými kříži a vzpěrami; fošnové ramenáty podchyceny dalšími vzpěrkami; dřevo ručně tesané; v čepových spojích dřevěné kolíky; prvky značeny přímými záseky. Podkroví oratoře Krov má čtyři vazby ve V - Z směru; v každé vazný trám, hambalek, pásky a krokve; u valby systém výměn a krátčat; dřevo ručně tesané. Ohrazení a vstupní brány Vymezuje cca obdélný půdorys; na severní a částečně i západní straně plní hradba funkci opěrky; na S, Z a V straně vystavěna z lomového pískovce, lomového kamene i úlomků cihel a šíbrů; místy fragmenty hladké omítky; koruna překryta sedlovou stříškou z bobrovek, prejzů či betonu; ve východní polovině hřbitova pouze drátěný plot mezi betonovými sloupky; do vnitřního líce severní hradby zazděn pěkný náhrobek s letopočtem 1673 (?). Hlavní branka na severní straně; ohraničená nadvýšenými pilíři překrytými stupňovitými pískovcovými deskami s koulí ve vrcholu; dřevěná rámová vrata; předložené kamenné schodiště; podružný vchod ještě na JZ; vymezen nadvýšenými pilířky s betonovými stříškami; železná dvířka s pletivem. Márnice Situována do SZ zlomu ohradní zdi; obdélného půdorysu, přízemní; střecha valbová krytá drážkovými taškami; jeden cihelný komín; sokl není; fabiónová omítnutá římsa; hladké omítky; místy obnaženo smíšené zdivo; otvory soustředěny jen do severní zdi; směrem od východu obdélný vstup s pískovcovým ostěním, vstup v hluboké nice (železná zárubeň) a obdélné okno s plnými okenicemi; po západní straně přístavek záchodu. Stavební vývoj Kostel vznikl asi jako novostavba v době kolem poloviny 18. století; současná se stavbou nejspíše i věž a další přístavky; barokní jsou všechny dostupné krovy; z barokních výplní otvorů zůstaly dochována některá okna a dveře; ohradní zeď zřejmě také z 18. století; mladší zásahy se omezily pouze na údržbu. V některých rysech vykazuje kostel podobnosti s kostelem v nedalekém Březíně. Ohradní zeďˇ Z lomivého zdiva obíhá celý areál kostela. Omítaná omítka silně narušena, krytá pultovou stříškou z tašek. Zeď v místě schodiště přerušena dvěma hranolovými pilířky s kulovitými čučky, které tvoří vstupní branku do areálu Schodiště Široké schodiště s kamennými stupni tvořící přístup ke kostelu do fary. Po stranách je lemováno nízkou zdí z lomového zdiva,krytou kamennou deskou. Některé schodištní stupně se bortí. Náhrobek W.P.Steidla z Tulechova Litinový, pozdně empirový obelisk , sestavený z tenkých desek nýtováním.Kostru tvoří nárožní hrany a střední tyč., která nese nad vrcholem kříž s rameny osmibokými v profilu - konce se rozšiřují. Do hlavic tvořených špičkami palmových litů na konci ramen jsou koule . V plochých stěnách jsou nýtovány čtyři oválné desky, dvě proti sobě s reliéfy a 2 nápisy.Reliéfy : sv.Václava a sv.Anny. Celý jehlanec stojí na 4 litinových koulích a kamenném hladkém soklu s otesanými hranami , tedy spíše romantizujícím.Reliéfy jsou nově polychromované a celý obelisk konservován. Nápis : Zum Froman Andenke des an 28. Apríl 1761 geborner und ani 21. August 1828 gestorbenen Wenzel Phlip Seidl von Tulechov Stadrichters zu Netschreitin und Skener am 1 . Juli 1766 geboren aun am 13-Oktober 1835 gestorbenen Gatiin ANNA MARIA FRANCISCA Nápis na protější straně : In Andacht gewidmen vom Sohne Frnaz Xav. Stein Sladil von Tulechov Ordenariter der eisernen Korne K.K. Landsgerihhts Praesidenten zu TAROPPAU 1814 Fara čp. 105 s areálem: Areál fary se nachází ve vyvýšené poloze nad obcí, na pravém břehu Manětínského potoka, severně od areálu farního kostela sv. Jakuba Většího. Tvoří jej vlastní farní budova s dvorem, obehnaná kamennou ohradní zdí se dvěma vjezdovými branami a předzahrádkou. Součástí areálu je přístupové schodiště, vedoucí k faře i ke kostelu, a plocha ppč. 1254, situovaná mezi kostelem a farou, na kterou schodiště ústí a z níž se vstupuje jednak k faře, jednak na schodiště ke kostelu. Barokní fara z 1. poloviny 18. století (1738). Brána upravena klasicistně. Reprezentativní objekt fary s vazbou na areál barokního kostela sv. Jakuba Většího (nemovitá kulturní památka, r. č. 39395/4-1446 ÚSKP), v dominantní poloze nad obcí. Kvalitní příklad barokní architektury, datované do r. 1738, stylově vycházející z francouzského klasicismu. Objekt fary je dochovaný v autentickém stavu v exteriéru i v interiérech. Exteriér zachovává původní členění fasád včetně slunečních hodin a okenních výplní. Interiéry se zachovaly v původní dispozici s barokními klenbami, slohovými kamennými články portálů a barokními truhlářskými výplněmi s dobovým kováním. Přestože se hospodářské objekty fary nedochovaly, prostor farního dvora a předzahrádky i nadále vymezuje původní kamenná ohradní zeď s dvojicí klasicistně upravených bran. Areál doplňuje monumentální přístupové schodiště.