areál farního kostela sv.Jiří

Údaje

Popis památky

1/ Kostel sv. Jiří Kostel sv. Jiří na návrší, který byl již r. 1352 farním a prošel několika přestavbami. Vývojově složitá pozoruhodná stavba má cennou raně gotickou sakristii z 13. stol., která byla připojena k staršímu nedochovanému presbytáři, nahrazenému novým ve druhé čtvrtině 14. stol. Za husitských válek byl kostel pobořen. Po opravě v 16. stol. se z gotické stavby zachoval presbytář se dvěma poli křížové klenby s jednoduchým plochým svorníkem a sakristie s křížovou žebrovou klenbou na pyramidálních konzolách se svorníkem s vyrytou růží. Po požáru r. 1796 byl kostel obnoven a znovu v letech 1854 - 1858 novorománsky a novogoticky přestavěn včetně připojené věže, která jako jediná část kostela byla obnovena ještě r. 1992. K obdélné gotické lodi s pětibokým závěrem přiléhá na severu pravoúhlá sakristie, na západě hranolová věž s jehlancovou střechou. Novorománským portálem na jižní straně se vstupuje do plochostropé lodi, kde je na triumfálním oblouku nápis z evangelia sv. Lukáše "Mein Haus ist ein Bethaus". Interiér kostela měl novorománskou a novogotickou výbavu z r. 1858, hlavní oltář zdobil obraz sv. Jiřího od plzeňského malíře J. Herzoga. Postranní oltáře doplňovaly obrazy Panny Marie a Srdce Ježíšova od malíře K. Javůrka z r. 1876. Kamenná křtitelnice z doby kolem r. 1620 se třemi genii tvořícími nohu nesoucí kalich, je přenesena do kostela Jana Křtitele v Manětíně. Interiér Lukovského kostela je značně poškozený. 2)ohradní zeď Ohradní zeď- ze smíšeného zdiva ohraničuje areál hřbitova a kostela.Omítaná, krytá kamennými deskami ( r. 1988 ) Situace Kostel spolu se hřbitovem stojí na SV okraji obce, v jejím nejvyšším místě; hřbitov vymezuje nepravidelnou plochu; terén od areálu poměrně strmě klesá k západu a jihu; na ostatní strany mírně stoupá; v rámci hřbitova zatravněný terén mírně spádovaný k jihu a západu; po severní straně částečně převýšení vyrovnáno opěrnou zídkou na způsob anglického dvorku; několik vzrostlých listnatých stromů; stavba je výraznou dominantou okolí. Dispozice Orientovaná stavba; k obdélné lodi přiléhá užší presbytář s trojbokým závěrem s opěráky; před západním průčelím lodi čtyřboká věž; po severní straně presbytáře obdélná sakristie. Exteriéry Loď Střecha sedlová s valbou na východě; krytina z eternitových šablon; plechové vylézáky; sokl předsazený omítnutý (na západě z pískovcových kvádrů); korunní římsa zděná s deskovým základem; omítkový profil; cípy západního štítu trojúhelné, nadvýšené nad krytinu; v patě osazené hranolové obelisky se slepými kružbami a jehlancovým ukončením (ve vrcholu byla možná křížová kytka); šikmé plochy štítu obloženy deskami; v patě štít neuskočený; vyzděný z cihel a kamene; zdivo stěn převážně z lomového kamene (ojediněle v líci úlomky cihel); v ploše tři stupňovitě umístěné slepé výklenky s půlkruhovým ukončením; odlišná skladba zdiva v západní stěně a západních částech podélných zdí - lomový kámen, cihly a pískovcové kvádry; místy na stěnách plenty; do obou západních nároží vsazeny výrazné lisény; podélné zdi členěny lisénami a pásem pod římsou; cca uprostřed jižní zdi obdélný pískovcový portál lemovaný edikulou s půlkruhovým záklenkem a jehlancovou stříškou s křížem na otupeném vrcholu; edikula z cihel; dvoukřídlové dveře s kazetami na křížových závěsech (konec 19. století); v jižní zdi dvě rozměrná okna v krajních osách; na výšku obdélné s půlkruhovým záklenkem; špalety i záklenky cihelné; v severní stěně tři shodná okna; rámy dřevěné dělené (konec 19. století); před mříže; v jižní zdi stopy po třech zazděných oknech; situována blíže korunní římse; měla cihelné špalety a půlkruhové cihelné záklenky; lemovala je lištová šambrána s ušima, vykrojenými horními rohy a vrcholový klenák (střední okno bylo jen iluzivní); na severní straně stopy po jednom shodném okně; pod lícní omítkou zbytky barokních pekovaných omítek; po pravé straně vchodu úsek svislé spáry. Presbytář Střecha sedlová s valbami nad závěrem; hřeben o málo níže než na lodi; krytina z eternitových šablon; plechové vylézáky; v hřebeni osmiboký sanktusník opláštěný břidlicí; uzavřen strmou jehlancovou stříškou krytou plechem; na hrotnici křížek; předsazený sokl omítnutý; korunní římsa zděná ve stejné výšce jako na lodi; profil plynule přechází; zdivo převážně z lomového kamene; nároží nad opěráky vyskládány vesměs z cihel; opěráky vsazeny do zlomů stěn závěru a do středu délky jižní zdi; poměrně nízké se svislým čelem i boky; nároží armována pískovcovými kvádry; vyšší sokly než na stěnách ukončeny sklopenou ploškou v pískovcových kvádrech; pod pultovými stříškami z desek někde cihelné vysprávky; zvenku nevede žádný vchod; v jižní zdi dvě obdélná okna s půlkruhovým záklenkem; kolmé ostění lemováno cihlami; dřevěný dělený rám (konec 19. století); v JV a SV zdi shodná okna; ve východní zdi vidět spodní část špalety zazděného gotického okna; svislá spára jde až k římse, aniž by byl vidět výběh záklenku (stěny byly sníženy); šikmá špaleta byla lemována kvádry. Věž Osově představěna západní stěně lodi; východní zeď založena na stěně lodi; obsahuje přízemí a tři další podlaží; střecha tvořena osmibokým hranolem postaveným na nízký jehlancový náběh pročleněný sedlovými stříškami štítových nástavců stěn; hranol ukončen strmou jehlancovou střechou; na hrotnici makovice s křížem; krytina z měděného plechu; stěny obíhá sokl z pískovcových desek; korunní římsa zděná z cihel; stěny ukončeny trojúhelnými štítky na ploše členěnými obloučkovým vlysem; do nároží vsazeny lisény založené až poměrně vysoko nad terénem; zhruba na rozhraní 1. a 2. patra přepásány římskou; nad okny 1. patra v Z, S a J zdi úzké niky s půlkruhovým záklenkem; zdivo spodní etáže věže (necelé 2/3 výšky) smíšené z cihel, pískovcových kvádrů a lomového kamene; ve zbytku pouze cihly; v západní zdi obdélný pískovcový portál s edikulou stejnou jako u vstupu lodi; dvoukřídlové dveře na křížových závěsech; v úrovni 2. patra na západní straně kruhové okno s cihelnou špaletou; na J a S straně v této úrovni slepé kruhové niky; ve 3. patře na každé straně jedno vysoké okno s půlkruhovým záklenkem; lemování i záklenky z cihel; dřevěné žaluziové výplně; do záklenků vsazeny kruhové plechové ciferníky; v rovině parapetních desek oken římsa dotažená až k lisénám; v líci vidět několik závlačí kleštin. Sakristie Východní stěna odsazena od výběhu závěru; valbová střecha kryta eternitovými šablonami; úsek hřebene níže než na presbytáři; sokl předsazený ukončený řadou kvádrů; korunní římsa zděná ve stejné výšce jako na presbytáři; profilace přechází; stěny hladce omítnuty; nároží armována pískovcovými kvádry; místy obnaženo lomové zdivo; žádný vchod z exteriéru; ve východní zdi na výšku obdélné okno s cihelným ostěním; přímý cihelný záklenek; před mříž; v jižní části západní zdi novodobými cihlami zazděná okenní nika; lemována cihlami i kamenem; cihelný segmentový záklenek. Interiéry- Loď Podlaha z pískovcových desek; východní rohy nahrazeny obloukovým vyžlabením odsazeným od přímých úseků stěn; strop vodorovný omítnutý s nevýrazným fabionem; na ploše malovaný; vítězný oblouk ukončen stlačeným záklenkem; boky kolmé v celé síle zdi; v patách římsky a ve vrcholu klenák; na východní zdi provedena pod fabionem římska přecházející i na zakřivené úseky stěn; stěny pokryty geometrickou výmalbou; do JZ rohu vloženo dřevěné schodiště na kruchtu; ohraničeno cihelnou diagonální stěnou; JZ roh kvůli němu obloukově zakřivený; vstup na schodiště lemován deštěnou zárubní s prkennými dveřmi nika jižního vchodu překlenuta segmentem stejně jako průchod do věže; záklenky oken půlkruhové; podhled kruchty vodorovný, hladce omítnutý; při východním konci konstrukce podepřena dvěma válcovými dřevěnými sloupy a průvlakem; sloupy opatřeny prstencovou patkou i hlavicí s nízkou krycí deskou; balustráda kuželková přímá; na kruchtě dřevěná podlaha. Z kruchty vede do věže vstup se segmentově překlenutou nikou. Presbytář Podlaha položena zhruba o 0,5 m výše; vyskládaná z drobnějších šestibokých keramických dlaždic; za oltářem otvor výlevky; prostor zaklenut obdélným polem křížové žebrové klenby a šesti paprsky závěru; čelní oblouky hrotité; vrcholnice mírně klesají ke stěnám; svorníky hladké válcové; klínová vyžlabená žebra plynule vybíhají z půlválcových přípor ukončených na podlaze širšími patkami; pouze v západních rozích projmuté jehlancové konzoly; do sakristie vede obdélný pískovcový portálek s lištou; dřevěné kazetované dveře na rozvilinových závěsech (možná 18. století); záklenky oken půlkruhové. Věž Přízemí Dlažba z pískovcových desek; klenba valená o nízkém segmentovém čelu; od Z a V zdi oddělena pasem; západní vchod nemá špaletu; do lodi prostor otevřen kolmým průchodem se segmentovým záklenkem. 1. patro Strop nesen třemi trámy uloženými v S - J směru; do dalšího patra schodnicové schodiště s deskovými stupni; zdivo smíšené z pískovcových kvádrů, cihel a kamene; povrch neomítnutý; v západní zdi při podlaze cihelný vylehčující pas nad vstupem přízemí; ve východní zdi obdélný vstup na kruchtu; osazený tesařskou zárubní; dvoukřídlové dveře na pásových závěsech (konec 19. století). 2. patro Prkenná podlaha; strop tvořen čtyřmi trámy uloženými ve V - Z směru (krajní na stěnách); do dalšího podlaží dvouramenné schodiště s trámovými schodnicemi a prkennými stupni; zdivo vesměs kamenné, místy na povrchu hozena malta; ve východní zdi půlkruhem ukončený průchod do půdy; špaleta okna lemovaná cihlami; na dvou trámcích vloženo mezipatro (mezipodesta). 3. patro Podlaha z prken; prostor otevřen do krovu; do půdy nevede schodiště; zdivo neomítnuté z cihel a lomového kamene; niky oken uzavřeny půlkruhem; lemovány cihlami; v S - J směru uloženy tři vazby zvonové stolice; každá obsahuje základový trám (uložený přes stropnice), středový sloup; jeden pár šikmých vzpěr, oboustranné trámové kleštiny v horní části, šikmé vzpěry pod kleštinami a spodní oboustranné kleštiny; sloupy přetaženy nad horní kleštiny; jejich horní konce spojeny trámem; dřevo ručně tesané; ve spojích svorníky se čtvercovými maticemi; prvky značeny čárkami a trojúhelníčky; jeden zvon z r. 1924. Sakristie Podlaha asi z pískovcových desek; místnost opatřena jedním polem křížové žebrové klenby; čela hrotitá; vrcholnice strmě klesají ke stěnám; svorník válcový s šestilistem; konzoly jehlancové projmuté s hranolovým nadvýšením; žebra klínová po stranách vyžlabená (žebro jdoucí ze SZ rohu ale hruškovcové !); v dosedu žeber na výběhy drobné nepřesnosti; nika vstupu má vodorovné nadpraží z železných profilů; špaleta východního i bývalého západního okna uzavřena segmentem. Podkroví Podkroví lodi Zdivo podélných stěn není patrné; přes vazné trámy položena prkenná podlaha (na jižní polovině hliněná omazávka). Krov hambalkový podélně vázaný ležatou stolicí. Obsahuje tři plné vazby; v polích dvě nebo tři mezilehlé; krajní západní vazba tak 10 cm od věže. V plné vazbě je vazný trám, šikmé sloupky stolic, rozpěra, pásky (čepované do rozpěry i sloupku), hambalek (uložený těsně na rozpěře a čepovaný s krokvemi) a krokve (čepované do vazného trámu). Ve 3. vazbě od západu najdeme navíc věšadlový sloup (dole odříznutý nad vazným trámem) a dvě šikmé vzpěry v horní etáži (čepované do sloupu a hambalku). V podélném směru probíhá na každé straně pozednice, pětiboký práh (na vazných trámech), střední lichoběžné vaznice a mezilehlé vaznice (pouze v západním poli); v rovině střechy různý systém šikmých vzpěr (čepované do pětibokého prahu, vaznice či sloupku); za krajní východní plnou vazbou ještě tři vazby osazené na přetažených vaznicích. V podélné ose probíhá nad vaznými trámy mohutný průvlak (30/35 cm) na západě podepřený traverzou (zazděnou do špalety průchodu) a na východě příčným trámem; uprostřed délky podepřen ještě příčným trámem; na průvlak vyvěšeny vazné trámy (svorníky se čtvercovými maticemi); dřevo ručně tesané; v čepových spojích dřevěné kolíky; značky v podobě čárek a trojúhelníčků. Podkroví presbytáře Klenba vystavěna z lomového kamene; čela vystupují tak 1 m (!) nad korunu obvodových stěn; zdivo stěn nelze sledovat. Krov s věšáky v plných vazbách; mezi třemi plnými vazbami jedna mezilehlá; z důvodu převýšení klenby nejsou vazné trámy a ani pozednice (pouze v západní části). Plná vazba obsahuje dva hambalky (spodní čepované do krokví a horní plátované), středový sloupek a krokve (dole volně opřené o stěny, někde i částečně vyříznuté z důvodu čel klenby). V mezilehlé vazbě stejné prvky vyjma sloupu. V podélném směru probíhají jen ondřejské kříže ve střední rovině (čepované do sloupů). Nad závěrem jdou od krajní vazby paprskové hambalky s výměnami; jinak pouze krokve; dřevo ručně opracované; prvky značeny v podobě přímých záseků; ve spojích kolíky. Osmipaprskový rošt sanktusníku kampovaný přes jednoduchý pravoúhlý rám položený přes spodní hambalky; sloupy opřeny šikmou vzpěrou; dřevo ručně tesané. Podkroví věže Prostor není přístupný; z krovu vidět středový sloup, který zřejmě prochází celou výškou konstrukce; podepřen křížem ze dvou trámů položených přes sebe (uloženy do zdí tak 1 m pod korunou); vazné trámy spočívají až na koruně; dva uložené ve V - Z směru po stranách středového sloupu; od nich jsou ke stěnám krátčata a výměny; další prvky kromě krokví nejsou patrné; dřevo ručně tesané. Podkroví sakristie Klenba vystavěna z lámaného kamene; obvodové zdi z lomového kamene ukončeny vodorovně v celé síle; krov jednoduché hambalkové konstrukce; ve dvou úplných vazbách vazný trám (kampovaný přes pozednice), hambalek (čepovaný do krokví) a krokve (čepované do vazného trámu); navzájem vazby ztuženy v rovině krokví ondřejským křížem (čepovaný). Za krajní severní vazbou ještě dva vazné trámy; od krajního pak krátčata; od hambalku krajní vazby pak dílčí paprskové hambalky a krátčata pro opření krokví valby; dřevo ručně tesané; ve spojích dřevěné hřeby; prvky značeny přímými záseky. Ohradní zeď a vstupní brány Téměř po celém obvodě plní hradba opěrnou funkci (na J a Z zachycuje terén z vnitřní strany a na zbylých stranách z vnější); převážně vystavěna z lomového kamene; oba líce hrubě omítnuty; koruna z pískovcových desek; z vnější strany 1 až 3 m vysoká a z vnitřní strany 1 až 2 m; na severní straně v krátkém úseku zeď slabší a cihelná (překryta tu menšími čtvercovými deskami); několik kamenných chrličů; na JZ zeď zesílena nízkou předprsní. Branka na jižní straně proti vchodu; ohraničena nevýrazně nadvýšenými pilířky z cihel; předložené schodiště; dvoukřídlová dřevěná dvířka na křížových závěsech; za brankou cesta ohraničená zídkami; několik stupňů. Stavební vývoj Patrně z doby kolem poloviny 14. století pochází dnešní presbytář, obvodové zdivo lodi (vyjma západní stěny a části podélných stěn) a snad i sakristie (tvar klenby náleží ještě do starší doby); z gotických otvorů patrná jen spodní část zazděného východního okna závěru. V průběhu 18. století došlo k barokním úpravám - pozměněn asi vítězný oblouk, nová okna lodi, presbytáře i sakristie, předělán vchod do sakristie, zřejmě sníženo obvodové zdivo presbytáře i s opěráky a postaven nový krov, možná krov sakristie. Barokní by mohl být i krov lodi, ale nelze vyloučit jeho stavbu až při historizující úpravě. Ve 2. polovině 19. století byla přistavěna věž (přitom odstraněna dosavadní západní zeď lodi), v lodi prolomena větší okna a v jižní zdi portál s edikulou; postavena nová kruchta. Ve 20. století zazděno okno sakristie a opravena severní polovina podhledu stropu lodi. Stávající stav areálu Eternitové krytiny místy poškozeny; střecha věže asi v pořádku; krov lodi vykazuje deformace (pokles) v západní části u věže; na jednom místě jsem zachytil dřevomorku; silně narušen sanktusník nad presbytářem (krytina i dřevěné prvky včetně spodního roštu); omítky opadané tak ze 40%; na několika místech výrazné trhliny (sakristie); věž zjevně vychýlena; v interiéru silně poškozené omítky; na několika místech trhliny (vítězný oblouk, klenba presbytáře); v JZ rohu propadlý strop lodi; vnitřní zařízení vandalsky zničeno; většina okenních výplní rozbita; prostor hřbitova jen částečně udržovaný; trhliny vykazuje i ohradní zeď (jinak v dobrém stavu).