pivovar Plzeňský Prazdroj, z toho jen: jubilejní brána a vodárenská věž

Údaje

Popis památky

NPÚ ú.o.p. Plzeň: 1) Jubilejní brána Jubilejní brána je architektonicky odvozena z antického triumfálního oblouku, je prolomena dvěma vjezdy, zaklenutými plnými oblouky, a dvěma postranními brankami pro pěší, které mají rovné nadpraží. Stavbu brány provedl stavitel pivovaru František Němec. Materiálem spodní části brány s mohutnou pásovou bosáží je štěnovická žula, dodavatelem této části stavby bylo kamenictví Jana Cingroše. Nad profilovanou náběžní římsou se zvedá horní část brány, zbudovaná z hořického pískovce, dodaného z lomu v Stroměři firmou Otto Goldschmied - tato firma provedla též výzdobu brány (medailon ve cviklu, kartuše, antikizující výzdoba vlysu včetně datování 1842 - 1892, provedeného v římských číslicích). Sochařská výzdoba na vrcholu brány pochází z dílny pražského sochaře V: Žďánského. Železná vrata a ozdobné tepané mříže v tympanonech jsou dílem uměleckého zámečnictví firmy Jan Klotz. 2) vodárenská věž čp. 2505 Věž je šachta postavená z cihel, má u paty vnějšího průměru 13,34 m, vnitřní průměr 8m, v hlavách 8,8 m a 7,2 m při výšce 25,5 m. Na šachtě ukončené žulovými plotnami spočívá železná nádrž systému Klonne o světlém průměru 8m a výšce plášte 5,8 m, síla plechu v plášti 8 mm, visutého kužele 10 mm. Na plechový plášť této nádrže je namontována vrchní nádrž systému Jetze o průměru 11 m a výšce pláště 5,65 m, síla plechu této nádrže je zdola nahoru 6, 6.5 a 7.5 mm, kuželu 8 mm, kuželového segmentu 10 mm. Středem obou nádrží prochází dutý válec o průměru 2 m a z plechu 6 mm silného, se železnými schody, vedouími k nádržím. V odstupu 80 cm od nádrží je okolo nich provedena vnější stěna s rabicovou omítkou 5 cm silnou, zavěšená na železné konstrukci, která tvoří dřík věže, nad hořejší nádrží se klene železná kupole 7.8 m vysoká, zvenčí krytá měděným plechem, uvnitř vyložená sádrovými plotnami. Korunuje ji vyhlídková lucerna s hromosvodem a s "Gambrinem" jako větrnou korouhví. Do lucerny vedou točité schody a pokračování schodiště, procházejícího nádržemi. Věž je do úrovně 22,5 m zděná, do výšky 39 m je betonový obvodový plášť. Rozhodnutí o stavbě Vodárenské věže přijal správní výbor Měšťanského pivovaru v Plzni v roce 1902, věž byla součástí komplexu nových staveb a zařízení, které měly pivovaru zabezpečit dostatečné množství vody a její racionální rozvedení. Projekt vodárenské věže dodala firma F. A. Neumann z Eschweileru. Definitivní plány pro stavbu vodárenské věže zpracoval vrchní technický úředník pivovaru Ing. Spalek. Stavbu vodárenské věže provedl plzeňský stavitel Eduard Kroh. Se stavbou bylo započato v srpnu roku 1905. Na dodávkách vnitřního technického vybavení se zúčastnily firmy: Škodovy závody, a.s. Plzeň, hraběcí Waldštýnské železárny v Sedlci, Ústřední prodejna české montážní společnosti v Praze, rakouské závody Siemens-Schuckerovy ve Vídni, Továrna na armatury ve Vídni, Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben a spol. v Praze - Vysočanech, Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze - Karlíně, Waldek a Wagner v Praze, J. A. Topf a synové v Erfurtě. Ke stavbě bylo použito cihel z plzeňské cihelny Emanuela Klotze. Izolace dodala firma A. - G. Für Korksteinindustrie vorm. Kleiner and Bockmayer v Mödlinku. Krytinu věže s měděným plechem o síle 0,65 mm provedla firma K. H. Rudolf, Plzeň. Vodárenská věž byla uvedena do provozu na podzim roku 1907. Vodárenská věž je přinejmenším v rámci Plzeňského kraje ojedinělá svým technickým řešením, spočívajícím v umístění dvou nestejně velkých nádrží (na říční a pramenitou vodu) nad sebou. Neobvyklé je také konstrukční řešení věže, jejíž spodní část je zděná a horní část, jejíž součástí jsou zmíněné nádrže, je ocelová, s tenkým betonovým pláštěm, zavěšeným vně nosné konstrukce. Netypický je také přístup k nádržím a k vyhlídkové plošině nad nimi - po rampě ve tvaru šroubovice, vykonzolované do vnitřního prostoru věže a dále po točitém schodišti, které prochází nádržemi. Zmíněná rampa pravděpodobně souvisí s architektonickým pojetím vodojemu ve formách nepříliš obvyklých u nás, inspirovaných majáky z oblasti Severního moře. Podle dostupné historické dokumentace v prvních letech po dokončení byla lucerna vystupující ze střechy vodojemu dokonce vybavena světlometem a otočným zrcadlem. Obě předmětné stavby jsou nejznámějšími identifikačními prvky areálu někdejšího Měšťanského pivovaru v Plzni, již před 1. sv. válkou se staly nezaměnitelnými symboly plzeňského piva; jejich vyobrazení bylo použito na mnoha etiketách, v případě brány se stalo součástí ochranné známky. Jubilejní brána z r. 1892; vodárenská věž z l. 1905-1907 Jubilejní brána - stavitel František Němec; vodárenská věž - projekt od firmy F. A. Neumann z Eschweileru, plány pro stavbu zpracoval vrchní technický úředník pivovaru Ing. Spalek, stavitel Eduard Kroh