vodní mlýn

Údaje

Popis památky

Uprostřed dvora areálu mlýna v Mýtě u Tachova stojí na podélném půdorysu obytná budova s mlýnicí (hlavní okapové průčelí je orientováno severovýchodně). Stavba má suterén a dvě nadzemní podlaží, přičemž u obytné části je navíc obytné podkroví. Střecha je polovalbová, obytné podkroví člení na severovýchodním okapovém průčelí střechu, kde z ní vysstupuje, má vlastní sedlovou stříšku a završeno je trojúhelníkovým štítem s kruhovým okénkem uprostřed. Nad obytnou částí je jako krytina užit eternit, mlýnice je krytá plechem. Fasádu obytné části budovy člení kordonová římsa, profilovaná korunová římsa je i nad mlýnicí, zadní stěna je bez říms a ozdob, jsou zde však kromě okne i dveře v kamenném portálu (datace 1788). Přízemí obytné části pochází pravděpodobně ze starší stavby, ke sjednocení okenních otvorů a fasády došlo při poslední přestavbě, kdy byla za majitele Hanse Stedtlera v roce 1935 část objektu nově dobudovaná. V přízemí dvorního okapového průčelí, v ose nejblíže k mlýnici, jsou v kamenném ostění vstupní dřevěné dvoukřídlé dveře s nadsvětlíkem, zdobené profilováním. Na severovýchodní průčelí mlýnice navazuje v přízemí objekt pily. Je to nízká dřevěná přízemní stavba na výrazně podélném půdorysu, jejíž podélná osa je kolmá na podélnou osu obytné budovy s mllýnicí. Sedlovou střechu kryje eternit. Zachováno zde zůstalo původní zařízení, přestože je již asi 20 let mimo provoz. Pohon katru zajišťovala samostatná vodní turbína. Na severozápadní stěnu mlýnice navazuje elektrárna. Voda do masivní kašny, která je přibližně 4 m vysoká a vyzděná z lomového kamene, přitéká novodobým železobetonovým přivaděčem. V severozápadní stěně jsou v úrovni přízemí dveře, které umožňují přístup z mlýnice ke kašně a manipulaci se stavidly. Stropní a krovové konstrukce mlýnice jsou dřevěné, v suterénu jsou dřevěné průvlaky nesené kamennými sloupky čtvercového průřezu. Schodiště v mlýnici jsouschodnicová, dřevěná. V suterénu u severozápadní stěny je umístěná horizontální turbína Francis, jejíž hřídel prochází do kašny přistavěné ke stěně. V přízemí jsou těžké mlýnské stroje a kompletně zachovaná přístrojová a ovládací regulace turbíny. Původní zařízení zůstalo z větší části zachované (výtahy, transmise s litinovými řemenicemi, generátor atp.). Zdivo mlýnice i obytné části budovy je smíšené - cihly a lomový kámen, ve spodní části větší podíl kamene. Jihovýchodně od toho objektu stojí patrová hospodářská budova na podélném půdorysu. V přízemí byla stáj, v patře zásoba slámy a krmiva. Celé přízemí je vyzděno z kamenných kvádrů, částečně bosovaných, ostění parapety a překlady jsou také kamenné. Krov a patrně i stropní konstrukce jsou ze dřeva, sedlovou střechu kryjí eternitové šablony. Při stěně do dvora před vstupními dveřmi je přistavěná rampa z kvádrů. jižně od hlavní budovy dvůr uzavírá rozměrná stodola, dřevěná stavba na podélném půdorysu, rovnoběžná s hlavní budovou. Její sedlová střecha je krytá eternitovými šablonami. Dlažba příjezdové cesty i dvora je provedená z kostek i kamenů, kolem hlavní budovy je chodník z hladce opracovaných kamenných desek. Oplocení je tradiční; plaňkový plot, jehož jednotlivá pole jsou nesena kamennými sloupky, brána je zavěšena rovněž na kamenných sloupech. K mlýnu dále náleží náhon a malá vodní elektrárna. Malá vodní elektrárna je umístěná v hlavním objektu mlýna, v bývalé mlýnici, náhod (poměrně dlouhá umělá vodoteč) má podobu přirozeně tekoucího vodního toku v lesním prostředí. Koryto je nezpevněné, břehy porostlé vegetací. V úseku rovnoběžném s obytnou budovou je v části nad přepadem koryto vybetonováno.