Zámek Kozel ve Šťáhlavech

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001, o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Hodnotný zámecký komplex z období raného klasicismu, tvořený čtyřkřídlou hlavní budovou a dvěma protějškovými dvojicemi paralně situovaných budov vedlejších, orientovaných podle hlavní příjezdové trasy, souběžně s hlavním průčelím vlastního zámku. Hlavní zámecká budova je přízemní s průčelím členěným redukovanými plochými pilastříky a poli rámovanými lisenovými rámci. Hlavní průčelí (tj. vnější severního křídla) je 17 - tiosé, v jeho středu je plochý, jednoduchý portál. Nad ním v hřebeni střechy drobná oktogonální hodinová vížka s cibulkou. Shodně jsou členěna i průčelí boční a zadní. Na nádvorních fasádách je prostý členící systém ještě redukován. Střechy jsou valbové, pouze střecha jižního křídla je mansardová s polopatrem. Severní, východní a západní křídlo jsou řešeny jako jednotrakty s prostory přístupnými z nádvoří a vzájemně propojenými. Jižní křídlo je řešeno jako dvoutrakt s půdním polopatrem.. Místnosti zámku jsou většinou plochostropé, klenuty jsou pouze tři prostory (průjezd, skladiště zbraní a býv. spižírna). Většina interiérů má velmi hodnotnou originální raně klasicistní výzdobu a částečně i výbavu, doplněnou ještě hlavně v 1. polovině 19. století. Velmi významný výtvarný soubor představují kvalitní nástěnné malby A. Tuvery ze sklonku 18. století. Hodnotné je i původní zařízení, včetně souboru klasicistních kachlových kamen. Boční budovy jsou paralelně situované jednokřídlé stavby, které rámují obě ramena příjezdové aleje. Severovýchodně od zámku je to obytná budova pro služebnictvo (a pův. i částečně i pro hosty) a konírna, severozápadně pak býv. jízdárna a kaple. Vzhledem k založení těchto objektů na svažitém terénu jsou tyto budovy v některých částech dvoupodlažní. Jejich průčelí mají jednoduché klasicistní řešení, střechy jsou mansardové. Kompozičně výrazněji jsou řešeny pouze tříosé vstupní fasády jízdárny a kaple. Dispozice objektů je částečně jednotraktová (velké prostory kaple, jízdárny a konírny), částečně trojtraktová se střední chodbou. Většina prostorů je plochostropá, některé klenuty mělkými klasicistními klenbami. Prostor kaple má hodnotnou plastickou výbavu od I. M. Platzera. Od téhož sochaře je i plastika jelena u bazénu na terase při jižním průčelí zámku. Nejstarší součástí areálu je hlavní zámecká budova vzniklá v l. 1784-89 (1784-86 pouze hrubá stavba). Původně byla zamýšlena jako lovecký zámek pouze k příležitostnému pobytu (Kaple byla v pův. stavu v jižním křídle hl. budovy). Projektantem stavby byl zřejmě V. Haberditz, který ji rovněž jako stavitel prováděl. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto o rozšíření zámku o dvě dvojice vedlejších budov. Se stavbou započato r. 1788 a skončila v r. 1797. Stavbu vedl opět V. Haberditz, dle projektu I. J. N. Palliardiho. Současně s výstavbou vedlejších staveb byla upravována i hlavní budova, kde reprezentační i další prostory maloval od r. 1792 A. Tuvora. V tomtéž roce dodává poměrně početnou skupinu dekorativních plastik i I. M. Platzer (skupina s jelenem, plastiky na parapet terasy, dekorativní vázy ad.). Oltář v kapli je dílem téhož umělce, avšak až z r. 1810. Vrcholně klasicistní úpravy proběhly před r. 1832 a týkaly se hlavně interiérů. Při nich vzniklo i miniaturní divadlo ve východní části severního křídla hlavní budovy. Státní zámek Kozel je významnou historickou a uměleckou památkou, jedinečně zachycující atmosféru a umělecký profil doby svého vzniku. Na stavbě i výzdobě se podíleli přední umělci raného klasicismu. Příznačné pro preromantismus doby je i situování areálu v krajině. Bezprostřední okolí zámku změněno v přírodní park v 70. letech minulého století.