Hradiště Hradišťský kopec v Okrouhlém Hradišti

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 336/2002 Sb. ze dne 19. června 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. Výšinné opevněné sídliště - hradiště Hradišťský vrch/kopec. Dle evidenčního listu památkového ústavu: Hradiště je umístěno na výrazné čedičové kupě tvořící stolovou horu, která převyšuje o 100 m okolní krajinu. Nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 631 m. Hradiště má nepravidelně obdélný tvar s delší osou 1700 m a maximální šířkou 550 m. Jednoduchý val dlouhý celkem 3700 m oblkopuje plochu přes 50 ha. Val probíhá po hraně stolové hory na většině obvodu převyšuje asi o 1 metr vnitřní plochu, místy je však patrný jen jako ostré zalomení na hraně svahu. Je zbudován z kamene a hlíny, místy je jen kamenný z volně navršených kamenů. Na několika místech byly zjištěny konfigurace terénu, do valu jsou začleňovány přírodní skály i drobné skalky. Průkop valem ukázal, že těleso valu bylo zbudováno ze dvou souběžných řad velkých kamenů vzdálených 250 až 275 cm a prostor mezi nimi byl vyplněn menším kamením a hlínou. Přístup do hradiště byl zajišťován pěti branami. Nejlépe je zachována zdvojená uličková brána D na východě hradiště, mohutností vyniká brána B na severu, kde jsou konce valu zahnuty dovnitř. Brána C na severovýchodě má ramena valu vyhnutá ven a vstup je chráněn příčnou zídkou uvnitř. Jižní brána nad Okrouhlým Hradištěm je uličková a poslední brána na severozápadě byla zničena lomem. Hradiště je známo od roku 1925, v roce 1933 na něm provedla menší výzkum C. Streitová, která konstatovala husté osídlení vrcholové plošiny. Již tehdy existoval v severozápadní části hradiště lom, který se nemilosrdně zakusoval hluboko do tělesa kopce. Intenzivní těžba po druhé světové válce vedla k tomu, že r. 1958 bylo hradiště zapsáno do seznamu chráněných památek a vymezen těžební prostor, který byl z památkové ochrany vyňat. V letech 1960 - 64 proběhl v tomto prostoru rozsáhlý záchranný výzkum pod vedením V. Šaldové. Na prozkoumané ploše necelých 2.000 km čtverečných bylo prozkoumáno 146 sídlištních objektů a 532 kůlových jamek. Nálezy dokládají skoro výhradně osídlení v pozdní době bronzové, tzv. nynickou skupinou. Hradiště na Hradišťském kopci severně od Okrouhlého Hradiště je druhým největším v západních Čechách a v době svojí existence se na něm soustřeďoval hospodářský život šírší oblasti. Je výrazným dokladem sociálně ekonomických změn na sklonku doby bronzové. Pro západočeskou archeologii je významné svou rozlohou, hustotou nálezů a jednofázovým osídlením, kdy objekty pozdní doby bronzové nejsou porušovány pozdějšími horizonty osídlení.