Před budovou Konzervatoře Plzeň byla 14. ledna 2019 odhalena pamětní deska k uctění památky plzeňské rodačky a světové cembalistky Zuzany Růžičkové.
Slavnostního odhalení se vedle osobností veřejného a kulturního života a veřejnosti zúčastnili za Plzeňský kraj náměstci hejtmana Marcela Krejsová a Vladislav Vilímec, který se se Zuzanou Růžičkovou osobně znal. Pamětní desku, jejíž autorem je renomovaný sochař a výtvarník Václav Fiala, odhalil primátor města Plzně Martin Baxa.
Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová (14. ledna 1927 Plzeň – 27. září 2017), byla česká klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka.
Absolvovala gymnázia v rodné Plzni. Po nacistické okupaci byla vězněna v koncentračních táborech Terezín, Osvětim-Březinka a Bergen-Belsen. Za svého pobytu v Terezíně se seznámila s vězněnými hudebníky, mimo jiné též s operním pěvcem Karlem Bermanem či Gideonem Kleinem, který ji vyučoval hudební harmonii.
Po válce studovala v hudební škole v Plzni hru na klavír, po té vystudovala hru na klavír a cembalo na pražské AMU. V roce 1956 zvítězila na mezinárodní cembalové soutěži v Mnichově, poté studovala hru na cembalo v Paříži u švýcarské profesorky Marguerite Roesgen-Championové.
S houslistou Josefem Sukem procestovala Zuzana Růžičková celou Evropu, Japonsko, Thajsko, Austrálii, USA a Kanadu. Hostovala na festivalech. Byla sólistkou České filharmonie, vyučovala hru na klavír a cembalo a v polovině 80. let se jí na AMU podařilo prosadit cembalo jako plnoprávný hlavní studijní obor. U svých studentů se vždy snažila, aby nezapomněli, co to byl holokaust. Působila také na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, vedla mistrovské kurzy po Evropě, například v Curychu, Stuttgartu či v Sofii, ale i v Tokiu.
Byla známá především jakožto výborná interpretka hudebního díla Johanna Sebastina Bacha. Na svém kontě měla více jak 35 dlouhohrajících desek. Její dlouholetá celosvětová koncertní aktivita ji přinesla i lichotivou přezdívku první dáma cembala.
Zuzana Růžičková získala řadu dalších ocenění: čtyřikrát například prestižní pařížskou cenu Grand Prix du Disque Académie Charles Cros. V roce 2003 jí byl udělen francouzský titul Rytíře umění a literatury a od českého prezidenta převzala medaili Za zásluhy, letos v lednu pak dostala zcela nové ocenění Classic Prague Awards a v únoru ji ministr kultury Daniel Herman jmenoval Dámou české kultury.
V prosinci 1952 se vdala za hudebního skladatele Viktora Kalabise, s nímž žila v Jindřichově Hradci.