Domácí tým Základní a mateřské školy pro zrakově postižené v Plzni ovládl 18. ročník celorepublikového turnaje O pohár Doubravky v goalballu. Jde o týmový sport hraný jen sportovci se zrakovým handicapem a právě pořadatelská škola, kterou Plzeňský kraj zřizuje, patří k velkým propagátorům tohoto sportu.
„Tímto tradičním turnajem se snažíme o to, aby se spolu měly možnost setkat děti s podobným hendikepem a strávit společně velmi atraktivní víkend. Jedna věc je, že mají možnost se s tímto paralympijským sportem setkat, zdokonalit se a také se v něm rozvíjet. Ale tipují se tu i talenti, protože společným cílem je vychovávat další sportovce a dostat český tým na paralympiádu,“ nemá malé ambice vedoucí turnaje Marcela Kulíšková, učitelka pořadatelské Základní školy a Mateřské školy pro zrakově postižené a vady řeči v Lazaretní v Plzni.
Na třídenní sportovní akci se sjely děti s postižením zraku z celé republiky. Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták spolu s místostarostou Doubravky Zdeňkem Mádrem předali 18. Pohár Doubravky právě domácímu týmu zrakově postižených. Mladí plzeňští sportovci za sebou nechali medailové týmy z Brna a Opavy. „Sledovat nasazení hendikepovaných sportovců je mimořádně inspirativní zážitek. Když si vezmu, kolik smyslů musí nevidomý sportovec zapojit, aby podal ten nejlepší výkon, tak před všemi účastníky smekám pomyslný klobouk a vedení naší školy pro zrakově postižené děkuji, že svými aktivitami nad rámec své klasické činnosti, pořádá takové akce a pomáhá hledat dětem motivaci. Třeba právě teď tu vyrůstají budoucí paralympionici,“ pronesl po skončení turnaje hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.
Pro děti s vadami zraku, které se do Plzně o víkendu sjely, nebyl připraven pouze turnaj v goalballu. „Máme už takový systém, jak program probíhá, protože chceme, aby se mezi sebou děti mohly nejen různě poměřit. Proto děláme nejprve nácviky, dělíme je podle výkonosti a skupiny si zkouší i další aktivity. Letos si užily střelbu z laserové zvukové biatlonové pušky nebo hrály showdown, což je obdoba stolního tenisu pro zrakově postižené,“ podotkla Marcela Kulíšková.
A co to vlastně goalball je? „Goalball je kolektivní míčová hra pro zrakově hendikepované, která se hraje na hřišti o rozměrech 9x18 metrů, kdy šíře hřiště je 9 metrů a stejně tak široká je i branka, na kterou se hraje. Proti sobě hrají dva tříčlenné týmy rozestavěné do trojúhelníku. Hráči musí mít po celou dobu zápasu přes oči nasazené neprůhledné klapky a cílem je dát gól nebo mu zabránit. Hráči se orientují podle rolniček uschovaných v míči a na hřišti podle trojrozměrných čar,“ popsal stručně princip hry učitel a vedoucí vítězného týmu Dominik Kraus.
Že turnaj má svoji kvalitu a pořadatelská škola to s propagací goalballu myslí vážně, svědčí i účast hostů, mezi kterými byl zakladatel goalballu v Plzni a bývalý ředitel školy Pavel Vošahlík, bývalý prezident Českého svazu zrakově postižených sportovců Jaroslav Pata nebo i Jan Bošek, který jako odchovanec plzeňské školy Lazaretní a trenér pražského klubu Perun patří k velkým propagátorům goalballu v Česku.