bývalá tvrz

Údaje

Popis památky

Dle Památkového katalogu NPÚ (10/2020): Býv. tvrz leží v obci, při hlavní komunikaci, na V přiléhá areál hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla a na Z přiléhají hosp. budovy býv. panského dvora. Původně zřejmě pozdně gotická či raně renesanční opevněná palácová tvrz z 15.-16. stol. Dnes renesančně-barokní objekt upravený v 19. stol., o čtyřech patrových křídlech okolo čtvercového nádvoří, se zbytky omítky, vyzděný ze smíšeného zdiva a s cihelnými dozdívkami, zevně místy opěráky. Pod omítkou téměř neznatelné zbytky sgrafitového kvádrování. Střechy valbové, pokryté bobrovkami. Přízemí plochostropé, patro s dřevěným trámovým stropem. Za nejstarší dochovaný prostor můžeme považovat část jihozápadního křídla a obvodové zdi nádvoří, ve spodních partiích mohutnější než venkovní zdivo ostatních křídel. Tato stavební forma zřejmě pochází ze 2. pol. 15. stol. Renesanční přestavba v 16. stol. stávající objekt rozšířila nejméně o jihovýchodní a severovýchodní křídla, vestavěná do původního příkopu a doplněná dnes již neexistujícími polygonálními baštami v severním a jižním nároží. Další přestavba po r. 1638 se týkala především fasády křídel a prostoru patra (nové okenní otvory). Poslední větší úpravy pocházejí z r. 1786 - postihly hlavně interiéry - pak v průběhu 19. stol. kdy byly definitivně setřeny poslední známky upomínající původní výstavné sídlo. Zcela byly zavezeny příkopy, zbořena druhá bašta, zanikl systém pavlačí v nádvoří a patro se vybouráním příček změnilo v pusté skladovací prostory. Od té doby slouží jako ryze hospodářský objekt, až na několik sezóně obývaných místností. Prostorné přízemí (rozděleno příčkami) se zděnými pilíři nesoucími trámy rovného stropu. V patře velký sálový prostor. Průčelí o pěti osách, patro členěno hladkým lisénovým rámcem v rozích se sedly. Od západu mezi první a druhou, druhou a třetí osou eskarpové opěráky vyzděné z kamene, zasahující ze suterénu částečně do přízemí. Opěrák vlevo nižší. V první a druhé ose obdélné vstupy s jednokřídlými prkennými dveřmi. Dveře ve druhé ose v tesařském ostění a s klikou zdobenou lví hlavou. Těsně pravého opěráku malé téměř čtvercové okénko s probíjenou mříží. Ve čtvrté ose dříve obdélný vstup s kamenným ostěním s nadsvětlíkem a lištou, dnes vloženo křížem členěné okno, parapet a nadsvětlík dozděný cihlami. V přízemí v osách obdélná okna s ventilačkou a poutcem, za lícem zdiva, s podokenními římsami a hladce orámovaná. V patře obdélná úzká téměř střílnová okénka s kamenným mírně vpadlým ostěním a s probíjenými mřížemi. Korunní římsa dřevěná fabionová. V jihovýchodním křídle bývala kuchyně a prádelna, dosud se zachovala v jedné místnosti původní renesanční klenba s výsečemi s nepatrnými maltovými hřebínky. Průčelí o pěti osách, patro se zbytky členění hladkým lisénovým rámcem v rozích se sedly. Jižní nároží otupené původně s přiléhající polygonální baštou. V první ose přízemí od jihu téměř čtvercový okenní otvor s poškozenou výplní. Ve druhé ose v cihelné dozdívce čtvercový okenní otvor s křížem členěným oknem za lícem zdiva, s vnější probíjenou mříží. Ve čtvrté ose poškozené obdélné osmitabulkové okno v líci. V páté ose obdélný vstup na předloženém schodišti při obvodové stěně, schodiště přímé vyzděné z lomového kamene. Dveře dřevěné jednokřídlé profilované s nadsvětlíkem. V patře obdélná úzká téměř střílnová okénka s kamenným mírně vpadlým ostěním a s probíjenými mřížemi. Korunní římsa dřevěná fabionová. Průčelí severovýchodního křídla o čtyřech osách. V první a druhé ose přízemí od východu obdélná okna s ventilačkou a poutcem, za lícem zdiva, hladce orámovaná. Vlevo okna v první ose malý obdélný podélný hladce orámovaný okenní otvor. Ve třetí ose vstup na předloženém schodišti, schodiště přímé při obvodové zdi, vyzděné z kamenného kvádrového zdiva, stupně a podesta betonové. Vstup obdélný hladce orámovaný, dveře dřevěné jednokřídlé zčásti prosklené a s nadsvětlíkem. Ve čtvrté ose obdélný provizorně zakrytý okenní otvor. V patře ve třech osách od východu obdélná úzká téměř střílnová okénka s kamenným mírně vpadlým ostěním a s probíjenými mřížemi. Ve čtvrté ose obdélný vstupní otvor, s jednokřídlými prkennými dveřmi za lícem zdiva. V místě vstupu v přízemí ve zdivu široký segmentový pás. Mezi první a druhou osou patra od západu, cihelný půlkruhový pás a mezi třetí a čtvrtou svislá spára. Korunní římsa dřevěná fabionová. Průčelí severozápadního křídla o pěti osách, patro se zbytky členění hladkým lisénovým rámcem v rozích se sedly. Jižní nároží otupené původně s přiléhající polygonální baštou, dnes eskarpovým opěrákem vyzděným z kamene. Ve střední ose v přízemí předložené široké vstupní kamenné schodiště, s postranními poprsněmi vyzděnými z lomového kamene, v koruně krytými obdélnými kamennými deskami. Vstupní otvor široký ukončený obloukem a se dvěma kamennými stupni, dveře dvoukřídlé s ozdobně skládaným pokryvem a rastrem oblých hlav hřebů. Na stranách schodiště po jednom přiléhajícím eskarpovém opěráku, vyzděném z kamene. Opěráky zasahují do úrovně podlahy patra. Vpravo v úrovni suterénu v osách dva obdélné provizorně zakryté otvory. V přízemí vpravo od vstupu dvě obdélná okna s ventilačkou a poutcem, za lícem zdiva, s podokenními římsami, hladce orámovaná. Vlevo pak jedno obdélné okno se zničenou výplní, s podokenní římsou, hladce orámované. V patře pět obdélných úzkých téměř střílnových okének s kamenným mírně vpadlým ostěním a s probíjenými mřížemi. Korunní římsa dřevěná fabionová. Za zakladatele vsi je považován přimdský purkrabí Bernard, první zmínka z l. 1158-1173. Původní tvrz připomínána k r. 1413. Její pozůstatky dnes již nelze povrchovým průzkumem rozpoznat vlivem přestaveb. Na sklonku 16. stol. došlo k rozsáhlé přestavbě, která podstatně rozšířila původní palácovou tvrz. Ze starých plánů vyplývá že v severním a jižním nároží čtyřkřídlé budovy stály polygonální bašty a obklopoval ji hluboký příkop. Stavbu pokrývalo jednoduché kvádrové sgrafito. V r. 1638 tvrz popisována jako zpustlá. V r. 1732 bernartický statek přikoupen k borskému velkostatku při kterém zůstal až do r. 1945. Po barokních byly zásadní až úpravy v 19. stol. Původně gotická tvrz z 2. pol. 15. stol., výrazně renesančně přestavěná v 16. stol. Další úpravy po r. 1638 a r. 1786 a během 19. stol.