bývalá prelatura-zámek čp. 1-vedeno též jako součást areálu kláštera r.č. 4-1507

Údaje

Popis památky

1)prelatura a arkádová chodba s altánem( ppč. 16/1,2, ) 2)zahrada s bazénem a terasou (ppč. 2) 3)ohradní zeď (ppč. 2 ) Klášterní prelatura (opatství) zv. též zámek. Stavbu podle projektu J. B. Matheye realizoval v letech 1698 - 1701 P. I. Bayer. Dvoukřídlá patrová budova s arkádovou chodbou zakončenou bývalou kaplí (1720), uzavírající zdi lichoběžníkový dvůr. V prvním patře sýl se středovým převýšeným rezalitem, na schodišti freska J. K. Lišky Jákobův sen, v sále fresky s námětem Vítězství křesťanství nad pohanstvím, v rozích medailony s alegoriemi ctností (moudrost, statečnost, spravedlnost, trpělivost). Bohatá štuková výzdoba. Při obvodní chodbě na východě je bývalá kaple. Hl. fasáda patrová. V 1. patře sál, se středovým převýšeným risalitem, samostatně zastřešeným. Stavba z let 1698, kaple od Santiniho, kvalitní fresky, vynikající barokní architektura náležící k rozsáhlému celku plasského kláštera. Dle evidenčního listu památkového ústavu: Bývalá prelatura (zámek) čp. 1: Volně stojící, na půdorysu "L" řešená jednopatrová budova o 1 x 21 x 9 ok. osách, s převýšeným středním dvoupatrovým pavilonem v šíři 5 os v ose vstupního západního křídla, střechy valbové, taškové. Průčelí s poměrně vysokým, stoupající terén vyrovnávajícím, soklem, člení bosované svazkové pilastry, jejichž sokly spojuje průběžná římsa; římsové hlavice nesou průběžný vlys a kordonovou římsu. Na ní spočívají pilastry členící 1. patro, jejichž římsové hlavice nesou opět vlys a hl. římsu. Patra pavilonu člení jednotně pilastrový řád; kompositní hlavice nesou kladí, v jehož vlysu jsou vloženy volutové konsoly. Okna přízemí mají kamenné klenáky doplněné rámy, které doplňují v nadpraží plastické geometrické výplně. Okna 1. patra ukončují vodorovné římsy; v parapetech jsou vloženy obdélné plastické výplně. Okna 1. p. středního pavilonu jsou zdůrazněna střídajícími se trojúhelnými a půlkruhovými štíty, v 2. p. jsou jednoduchá čtvercová okna. Severní část vstupního průčelí zachovává systém členění, který je však proveden pomocí plochých štukových lysén; okna mají všude jednoduché rámy. Hl. vstup je umístěn při středním pavilonu: tvoří jej 2 kamenné jednoduché branky s půlkruhovými záklenky, v nadpraží doplněné rosetami a ukončené horizontálními římsami, nad nimiž jsou čtvercová okna. Vstupním portálem se vchází do úzké klenuté chodby (valeně), z níž po několika schodech se vstupuje do předsíně opatřené 2 křížovými klenbami. Z ní po levé straně vstup do neklenutého severního křídla, vpravo do chodby (opatřené rovněž tunelovou klenbou dosedající na průběžnou římsu), které spojuje všechny prostory obou křídel se štukovým zrcadlem s freskou znázorňující "Sen Jakubův"; na podestě jsou mělké niky, balustráda je z kuželek z červeného mramoru. Prostory přízemí mají neckové klenby. Střed risalitu zabírá v 1. p. přes 2 patra sahající síl, krytý rovným stropem pokrytým páskovou rozvilinou. Do ní je vloženo bohatě vykrajované zrcadlo s freskou znázorňující Vítězství církve, které doplňuje kruhové rámy s alegoriemi ctností. Pokoje jsou neklenuté, navázané spojovací, k býv. zahradě obrácenou chodbou. Bývalá zahrada s pavilonem: K budově bývalé prelatury se na východě připojuje plocha původní zahrady, dnes přeměněna na dvůr; byla na severu doplněna terasou, chráněnou zdí na jihu a východě nedokončenou, chodbou, do které byl v ose východního ramene vložen zahradní pavilon. Chodba, krytá sedlovými taškovými střechami, má vnější průčelí hladká, členěná jen profilovanou hl. římsou navazující na kordonovou římsu zámku; v ose již. křídla je mělký risalit se vstupním pravoúhlým portálkem, ve vých. křídle jsou dodatečně vložená okna a vstup. Do nádvoří se chodba otvírá 5 w 7 převýšenými arkádami vyrůstajícími z hranolových, pilastry členěných, pilířů; je sklenuta českými plakami a byla přístupná i přímo z přízemní chodby již. křídla zámku. V ose vých. nedostavěného křídla umístěný pavilon je vybudován nad půdorysem osmiúhelníka s konkávně probranými stranami; kryje jen mansardová střecha (prejzy). Vnější průčelí hladce omítaná, sprofilovanou hl. římsou, člení 3 vysoká okna s půlkruhovými záklenky, doplněná trojúhelnými římsami. Průčelí obrácené do zahrady člení na koso postavené pilastry nesocí kladí a římsu, okna jsou stejného typu. Interiér pavilonu je klenutý a byl přístupný se 2 symetricky řešených a na chodbu navazujících předsíní, opatřených klenbou se štukovými zrcadly. Sev. část vých. křídla nahrazena původně jen ohradní zdí, dnes odstraněnou. Zahrada prelatury s bazénem: Bývalá zahrada prelatury (dnes dvůr) zaujímá přibližně čtvercový prostor, ohraničený budovou prelatury, ambitovou chodbou s pavilonem, ohradní zdí a novým ohražením. Přibližně v příčné ose zahrady je náznak starého vchodu do prostoru za zdí. Uprostřed bývalé zahrady je situován pískovcový barokní bazén, konkávně a konvexně prolamovaný v diagonálních a hlavních osách. Od bazénu vede pobořená odpadní štola pod osu pavilonu. Zahrada byla původně koncipována jako nízký stříhaný parter se solitery kuželových dřevin v rozích osově a symetricky umístěných odbélníků. Prelatura: Výpis z cesty J. Q. Jahna z r. 1797: V opatství, nad mramorovým hlavním schodištěm je strop s olejomalbou Kryštofa Lišky. Sousední sál stejně jako všechny stropy nad schodištěm v konventu - jsou to visuté schody - pak strop letního refektáře, v rondelu nebo malé kapitulní síni a v kapli nemocnice maloval mezi lety 1726 a 1738 Jos. Ant. Pink. V horní chodbě naproti jednomu schodišti je Ukřižovaný mezi dvěma lotry, všechno postavy v nadživotní velikosti malované na čerství vápno. Kupoli nové velké kapitulní síně a několik dalších kleneb v chodbách maloval v čerstvém vápně František Múller v letech 1739 až 1740. Josef Kramolín maloval ostatní klenby v chodbách a klenbu knihovny v letech 1782 a 1783, ta patří k jeho nejznamenitějším freskám. Závěsné obrazy, které zde byly více méně od všech výše uvedených mistrů, byly po zrušení láštera prodány těm, kdo nejvíce nabídli a nacházejí se teď na jiných místech. Byly tu dříve obrazy Michaela Willmanna, několik Lišků a Brandlů stejně jako mnoho obrazů od Pinka a jiných menších malířů, mezi nimi mají ještě tak význam Julius František Lux a Třešňák. pozn: "Minulostí Západočeského kraje" , 1987, str. 219 Prelatura - ohradní zeď: Ohradní zeď, která uzavírala zahradu prelatury se dochovala ve dvou úsecích - hlavní tvoří severní zeď ze smíšeného zdiva, prolomená zhruba uprostřed vchodem opatřeným ornamentální kovanou mříží. Tento vchod je již nefunkční, neboť návozem došlo na vnější straně zdi ke zvýšení terénu až cca 50 cm pod její korunu. Druhý krátký úsek ohradní zdi navazuje na nároží bývalé sýpky.