bývalá huť , areál

Údaje

Název památky:
bývalá huť , areál
Rejstříkové číslo:
30038 /4-1513
Obec:
Plasy
Adresa:
Plasy, Plasy, 33101, Plzeň-sever
Katastr:
Plasy

Popis památky

Patrová budova obdélného půdorysu. Vlevo stojí bývalá vysoká pec.Věžovitý útvar směrem vzhůru šikmo se zužující. Déle hladké desetiosé průčelí. Budovy s novodobě upravenými okny. V přízemí při pravé straně průjezd, zaklenutý valenou klenbou, polokruhového průřezu. Prochází jím silnice. Při peci zřízena věžička členěná lisenami, polokruhovým oknem a hodinami. Klasicistní budova z první pol. 19. stol. Technická památka. EL PÚ 1) budova hutě ( ppč. 103/7 ) 2) býv. provozní objekt čp. 4 ( ppč. 103 /7 ) 3/ býv.ředitelství železáren ( ppč. 103 /3) 4/ ohradní sloupky ( ppč. 103 /4 ) Volně stojící, jednopatrová budova o 10 okenních osách, krytá sedlovou taškovou stříškou, která se na jihu opírá o nízkou, v šíří budovy vybudovanou věž, krytou nízkou stanovou stříškou krytou eternitem . Průčelí budovy jsou hladká. V prvním patře je průběžná podokenní římsa, na níž spočívají jednoduchá okna bez rámování. Pod hlavní římsou probíhá hladký vlys. V ose přízemí je půlkruhový portál do valeně klenutého průjezdu, jímž probíhá silnice. Západní průčelí je hladké, s fabionovou hlavní římsou a se dvěma novými okny. Při severním nároží je krytá předsíň dveří vedoucích do patra. Věž člení nárožní bosované lisény a v dolní třetině jsou umístěná termální okna a horní třetině východního průčelí hodiny. Hlavní římsu doplňují ve střeše akroteria (litinová). K věži se na západní straně připojuje ještě přízemní, valbou kryté křídlo (tašky) o 4x2 osách. Jeho hladké průčelí s bosovaným nárožím člení profilovaná hlavní římsa, okna a oba vstupy mají půlkruhové záklenky a ploché štukové rámování. K jižní fasádě budovy přiléhá těleso bývalé kychty - do výše prvního patra zachovaná hranolová nahoru se zužující stavba, vyzděná z cihel a kvádrů. Interiéry upraveny pro bytové účely, krátké západní křídlo má při věži stlačenou klenbou opatřenou místnost přístupnou ze síně, k ní přiléhá prostora dílny (?), dnes zpustlé, bez stropu. Součástí huti byla i provozní budova protáhlého obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, dnes upravená k bytovým účelům. Je situovaná kolmo k vlastní huti. EL. 16.7.2010 NPÚ: 1) provozní budova čp. 214 s vysokou pecí 2) býv. slévárna čp. 4 a 308 Areál bývalé železářské huti v Plasích je situován asi 700 m sz. od kláštera při silnici na Žebnici. Tvoří ho patrová obdélná provozní budova čp. 214 s podélnou osou probíhající ve směru SV-JZ, jejímž průjezdem prochází hlavní komunikace na Žebnici. K jz. průčelí provozní budovy přiléhá těleso vysoké pece a dále k jihozápadu objekt bývalé slévárny, dnes čp. 4 a 308, využívaný k bydlení. Pod areálem procházejí v suterénu šachty bývalé huti. 1) provozní budova čp. 214 s vysokou pecí (stpč. 103/4) Jedná se o hlavní provozní budovu plaských železáren s vysokou pecí. Volně stojící, jednopatrová zděná budova na obdélném půdorysu o 10 okenních osách, krytá sedlovou taškovou střechou. Na jihozápadní straně přiléhá těleso hranolové věže, postavené v šíři budovy, kryté nízkou stanovou stříškou. Průčelí budovy jsou hladká. Plochu přízemí člení pásování v omítce, patro odděluje průběžná podokenní římsa, na níž spočívají jednoduchá okna v líci bez rámování. V ose přízemí je půlkruhový portál do valeně klenutého průjezdu, jímž probíhá silnice. Západní průčelí je hladké, s fabionovou hlavní římsou a jedinou okenní osou na levé straně průčelí. Při severním nároží je krytá předsíň s dveřmi vedoucími do patra. Věž člení nárožní bosované lisény, v dolní třetině východního průčelí je umístěno termální okno a v horní třetině hodinový ciferník. Hlavní římsu doplňují ve střeše litinové akroterie. K věži se na západní straně připojuje přízemní zděné křídlo na obdélném půdorysu o 2x4 osách, kryté valbovou střechou (tašky). Jeho hladké průčelí s bosovaným nárožím člení profilovaná hlavní římsa, okna mají půlkruhové záklenky, vstup na severní straně obdélný s půlkruhovým nadsvětlíkem, otvory mají ploché štukové rámování. K jižní fasádě budovy přiléhá těleso bývalé vysoké pece belgického typu s otevřenou hrudí - tvaru komolého jehlanu, která je vyzděná z cihel a kvádrů. V interiéru objektu byla umístěna kotelna parního stroje a sklad železa, po stropě stavby vedla kolejnicová zavážecí trať ke kychtě pece. Interiéry byly později upraveny pro bytové účely, krátké západní křídlo má při věži stlačenou klenbou opatřenou místnost, přístupnou ze síně. 2) býv. slévárna čp. 4 a 308 (stpč. 103/3, 103/7) Přízemní zděná budova protáhlého obdélníkového půdorysu s asymetricky řešenou polovalbovou střechou, krytou taškami, dnes upravená k bytovým účelům. Stavba je situovaná na hraně svahu při JZ průčelí bývalé provozní budovy železáren s vysokou pecí. Podélná osa stavby probíhá ve směru SZ-JV. Zdivo objektu je smíšené omítané. Výrazně svažitý terén na západní straně vyrovnává vysoká masivní podezdívka z kamenných kvádrů s půlkruhovými otvory, vedoucími do prostoru podzemních šachet. Jihozápadní průčelí je dnes devítiosé, symetricky řešené - ve střední ose obdélný vstup a po každé straně čtyři obdélná okna. Štítová průčelí mají pouze jedno okno umístěné vždy v severní ose, štít lichoběžníkového tvaru s jedním obdélným oknem uprostřed. Korunní římsa vysazená, na štítových stranách chráněna taškami. Dům byl původně slévárnou, která obklopovala i vysokou pec, s otevřenými obloukovými okny a širokým vjezdem v jihozápadním průčelí, krytý mohutnou valbovou střechou. Do segmentu zaklenutých otvorů byla při celkové rekonstrukci objektu v 50. letech 20. století vložena trojdílná okna a interiér upraven na 2 rozsáhlé byty (zazděné okenní otvory byly objeveny při rekonstrukci objektu ve 2. polovině 90. let 20. století). I přes tuto adaptaci je objekt ve tvaru a hmotě dochován. Historie: V letech 1827 - 1829 vystavěl kníže Metternich v Plasích železárnu. Hlavním důvodem byly zřejmě dostatečné zásoby dřeva ve vlastních lesích, z něhož bylo vyráběno dřevěné uhlí, při užívaném způsobu výroby železa nezbytné. Dalším energetickým zdrojem byla řeka Střela a ložiska uhlí v nedalekém Kaznějově. Vysoká pec patřila k typu dřevouhelných pecí s otevřenou hrudí, zvaných belgické. Surové železo bylo zpracováno sléváním, přetavováním v kuplovně, zkujňováním a od roku 1859 i válcováním. Železárna dosáhla největšího rozmachu kolem poloviny 19. století. Tehdy zaměstnávala až 300 dělníků a jako největší podnik v obvodu plzeňské živnostenské komory měla roční obrat kolem čtvrt milionu zlatých. Plaská huť vyráběla široký sortiment železářského zboží, zásobovala zemědělství i začínající průmysl nářadím, stroji a výrobky běžné potřeby. Velkou část výrobků tvořila litina strojní a užitková, funerální ale i do módy přicházející litina umělecká. V sedmdesátých letech 19. století se výroba kvůli vysokým nákladům na dovoz rudy začala prodražovat. Při velké povodni v roce 1872 byla huť značně poškozena a v roce 1875 byl provoz železárny zastaven. Postupem času byly objekty prodávány, případně bourány na stavební materiál. V Plasích a okolí se dodnes dochovala řada výrobků umělecké litiny (kašna, kandelábry a lucerny, domovní čísla na některých budovách, náhrobky a kříže na hřbitově, výzdoba metternichovské hrobky). Slohové a časové určení: vysoká pec se slévárnou postavena v l. 1827 -1829, provozní objekt pochází z r. 1844 Stav zachování: Hlavní provozní budova po celkové rekonstrukci, která probíhala od konce 90. let 20. stol., v roce 2004 byla zřízena výstavní síň, zaměřená na historii plaské hutě a výrobků z litiny. Objekty k bydlení čp. 4 a 308 jsou průběžně udržovány. V roce 2008 došlo k částečnému propadnutí dvora na stpč. 103/7 do suterénních prostor. Využití: Objekt čp. 214 má v interiéru umístěnou muzejní expozici, věnovanou historii plaské huti. Bývalá slévárna čp. 4 a 308 k bydlení. Zdůvodnění památkové ochrany: Významná technická památka, připomínající rozmach českého hutnictví, navazující na tradici plaské železářské a hutní výroby, založené již na sklonku 17. století plaskými cisterciáky. Objekt bývalé slévárny s vysokou pecí z 20. let 19. století je nepochybně nejstarší částí areálu železářské huti, založené a provozované knížetem a rakouským kancléřem Klementem Václavem Lotharem Metternichem. Vysoká pec je typem dřevouhelné pece s otevřenou hrudí, zvané belgická. Hlavní provozní budova pochází z druhé stavební etapy železáren, byla dokončena v r. 1844. Huť proslula zejména svými litinovými výrobky, dodnes dochovaných ve městě i okolí.