usedlost

Údaje

Název památky:
usedlost
Rejstříkové číslo:
16571 /4-1288
Obec:
Jarov
Adresa:
Jarov, Jarov, 33151, Plzeň-sever
Katastr:
Jarov

Popis památky

V severní části usedlosti stojí obytné stavení, jižní kout dvora vymezuje roubená patrová sýpka, ke které od jihozápadu přiléhá zděná kolna s roubenou komorou v patře. Severní až severozápadní stranu usedlosti vymezuje obytné stavení. Je to přízemní stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou opatřenou vláknocementovou šablonou. Nádvorní strana obrácená k jihovýchodu je ve střední části oproti šířce obytných prostor při štítech o necelý 1m užší. Lze předpokládat, že se starší půdorysnou stopou stavby koresponduje právě střední část, zatímco prostory při štítech byly rozšířeny sekundárně v době, kdy mohlo dojít k přezdění původně srubových konstrukcí, užitých dle vyjádření majitele v prostoru býv.světnice při jihozápadním štítu. Bývalé chlévy (širší část stavby při severovýchodním štítu) jsou zaklenuty klenbou do válcovaných profilů. V zápraží v úrovni středního dílu stavby je otvor pro vstup ke schodišti do sklepa. Schodnice jsou vyloženy kamennými placáky, vlastní suterén ležící přibližně v prostoru pod komorou přilehlou k síni je nevelký, valeně zaklenutý. Jihozápadní štít je dvouosý (okna dvojitá, dvoukřídlá), nádvorní strana je v někdejší komoře adaptované k bydlení jednoosá, střední část tříosá (dvě čtyřkřídlá dvojitá okna, vstup do stavby), severovýchodní díl stavby z nádvorní strany osvětlují dvě okna. Zdivo druhotně rozšířených dílů objektu je cihelné. Obvodový plášť stavby po obvodu místností při štítech tvoří degradující obklad z dřevěných palubek, střední díl je omítnutý. Střecha je krytá eternitovými šablonami, stejný materiál pak byl použit pro opláštění jižního (resp. jihozápadního) štítu. Ve střeše na nádvorní straně je vytažen pultový nákladní vikýř. Krov je podle vyjádření majitele novodobý a pochází z doby, kdy stavba byla celkově adaptována. Lze předpokládat, že stavba existovala již před rokem 1872, kdy je uváděna jako tzv."spalná", přičemž výsledná podoba je výsledkem opakovaných adaptací a modernizací. Jižně od obytného stavení leží na okraji dvora při hranicích se sousední usedlostí čp.11 patrová roubená sýpka, založená ve vztahu k návsi ve štítové orientaci. Je to patrová stavba obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou s výrazným přesahem přes zápraží. Střešní krytina je vláknocementová. V úrovni patra byla vytažena dnes již neexistující pavlač přístupná po žebříkovém schodišti. Obvodové stěny jsou sroubeny z trámů. Roubené jsou i vnitřní stěny. Přízemí, sloužící v minulosti jako chlévce, je rozděleno na tři komory se samostatnými vstupy z nádvorní strany v trámkových zárubních. Strop mezi přízemím a patrem je trámový s povaly, v minulosti s přesahem vazných trámů (nesoucí pavlač) do zápraží. Patro přístupné po někdejší pavlači je rozděleno přibližně ve střední části stavby na dvě komory se samostatnými vstupy v trámkových zárubních. Dveře jsou svlakové. Strop mezi patrem a podkrovím je trámový, povalový, s přesahy vazných trámů do zápraží. Krov byl původně pravděpodobně hambalkový, současný stav je výsledkem úprav, kterými stavba prošla v posledních třech desetiletích. Severní (resp. severovýchodní) štít je bedněný svisle kladenými prkny. Lze předpokládat, že sýpka je produktem 1.poloviny 19.století, přičemž k r.1839 již patrně stála. Od jihozápadu sýpka sousedí s objektem půdorysně širší kolny. Přízemní část stavby, založená ve svažitém terénu, je zděná z lomového kamene, patro je roubené, jednokomorové. Přízemí je do nádvoří otevřené, patro bylo přístupné po žebříkovém schodišti a pavlači původní sýpky dveřním otvorem v severní (resp. severovýchodní) štítové stěně. Střecha stavby je sedlová, krytá eternitovými šablonami, krov pravděpodobně hambalkový. Jižní štít je prkenný, z vnější strany opatřený konstrukcí pro pnoucí rostliny. Prkny je bedněn i štít severní, přilehlý k objektu sýpky. Půdorysně širší kolna než přilehlá sýpka je patrně o něco mladšího původu než vzpomenutá obilnice, její původ však musíme hledat nejpozději v období kolem poloviny 19.století. V čele usedlosti na straně obrácené do návsi stojí zděná, polokruhem zaklenutá novodobá branka, která sousedí s dvoukřídlými dřevěnými vraty. Spodní část vrat je plná, horní polovinu tvoří řídce provedené laťování. Doporučení pro rehabilitaci Vzhledem k faktu, že dvůr je chráněn jako kulturní památka ve smyslu ustanovení zák. č.20/87 Sb. o památkové péči, je nezbytně nutné veškeré stavební práce konzultovat s orgány státní památkové péče. V souvislosti s již provedenými stavebními úpravami, které patrně s orgány státní památkové péče konzultovány nebyly, doporučují se k prostudování a případnému projednání následující připomínky: Obytné stavení by mělo být z nádvorní strany zbaveno dřevěného obkladu, který má patrně navozovat roubenou stěnu. Fasáda by měla být tradiční, tj. vápenná. Okna v části bývalých chlévů by měla být sjednocena (tj. měla by být dřevěná, dvoukřídlá, o formátu a velikosti okénka, které je na nádvorní straně v pořadí druhé od návesního štítu). Okna ve střední části stavby mohou zůstat beze změn. Střešní krytina bude v případě výměny tašková, pálená nebo opětovně vláknocementová v barvě šedé, grafitové nebo cihlově červené. Nástřešní vikýř zůstane zachován. Sýpka s kolnou ležící v hloubce dvora na jeho jižní straně patří k vzácným dokladům roubených staveb stavěných v Jarově v období 1.poloviny 19.století. Doporučuje se zvážit možnost rehabilitace sýpky opětovným zřízením dřevěné pavlače se žebříkovým schodištěm. Úprava by si vyžádala osazení nových dřevěných konzol, které by musely být čepovány do míst sekundárně uřezaných trámů. Problematicky ve štítovém průčelí stavby vyznívají druhotně osazené okapní svody, které by měly být včetně žlabů zrušeny nebo (svody) umístěny tak, aby se pohledově neuplatňovaly jako dosud (v úvahu přichází např. jejich osazení do míst styku sýpky a kolny a jejich zaústění do zemního trativodu apod.). Střešní krytina by v případě výměny stávajících šablon eternitu měla být tašková, pálená nebo opětovně vláknocementová v barvě šedé, grafitové nebo cihlově červené. Oplocení návesní strany zčásti tvořené novodobou klenutou brankou zděnou z šamotových cihel by mělo být řešeno jednotně s bránou. Doporučuje se zdivo branky omítnout. Úsek mezi brankou a obytným stavením usedlosti čp.13 lze alternativně řešit ve formě zděné plné omítané zdi, popř. jako dřevěný plaňkový plot.

Přílohy