kostel sv.Martina

Údaje

Popis památky

R. 1561 je citován zámek Všeruby, původně gotický hrad stojící v místech staršího hradiště, z něhož jsou dochovány jen špatně čitelné relikty ležící pod kostelem sv. Martina. Tato významná románská stavba má nevelkou plochostropou loď zděnou z kvádříků, opatřenou úzkými okny klenutými polokruhem. Pětiboké presbyterium je zaklenuto valenou klenbou s výsečemi. Tribuna při západním štítu, na níž ústil druhotně zazděný, polokruhem sklenutý vstup z mostku spojující kostel s panským sídlem, je vynášena dvěma sloupy s hlavicemi. Loď je produktem románského slohu 12. stol., presbyterium bylo přistavěno zřejmě v období goticko - renesančním a zaklenuto r. 1684. Hlavní oltář je z konce 17. stol. kostel sv. Martina - Kostel se nachází na výrazné vyvýšení při západním okraji obce; ze všech stran obklopený hřbitovem; v rámci hrazené plochy terén mírně a nepravidelně svahovaný k V a J; okolo části stavby chodníček z betonových desek; od paty ohradní zdi terén strmě klesá k V a J; na ostatní strany pozvolna stoupá; v blízkosti kostela dva staré kaštany; plocha hřbitova jinak zatravněná. Orientovaná stavba drobného měřítka; k obdélné lodi připojený užší presbytář; jeho závěr sestává ze tří stran osmiúhelníka. Hradiště - Nejspíše dvojdílná dispozice bývalého hradu je tvořena nevelkým, zhruba čtvercovým jádrem hradu nacházejícím se na samém konci ostrožny a rozměrným předhradím odděleným šíjovým příkopem. Novověká těžba kamene v prostoru vlastního hradu dnes již neumožňuje rekonstruovat jeho podobu, stejně tak opevnění předhradí je díky následným etapám vývoje lokality špatně čitelné. Památník Rudoarmějců -Památník byl odstraněný (asi na jeho místě památník rodákům a obyvatelům obce Všeruby z roku 1997). Sedlová střecha kryta bobrovkami; ve východní části hřebene osmiboká věžička; obdélné otvory ohraničeny fabionovými římskami; stříška cibulová s makovicí a křížem; celek opláštěný pozinkovaným plechem; ramena západního štítu mírně přetažena nad krytinu a pokryta betonovou vrstvou; hladce omítnuté čelo zalícováno se stěnou; v ploše lehce lomený paspartový rám; východní štít zalícovaný s krytinou; plocha hladce omítnutá; sokl není nijak Sedlová střecha s valbami nad závěrem; hřeben níže než na lodi; tašky bobrovky; sokl není proveden; koruna stěn ve stejné výšce jako na lodi; římsa přechází; v západní partii severní stěny pravoúhlý vstup; dveře dřevěné svlakové s diagonální výplní a volutkovými závěsy (asi 1. polovina 19. století); v každé stěně jedno na výšku obdélné okno se střechovitým zakončením; dřevěný dělený rám (asi 19. století); ve stěnách osazeno několik pamětních desek; ve spodní části J a S stěny výklenek tvaru konchy. Interiéry Na podlaze cihly; dřevěný trámový strop s omítnutým podhledem; nevýrazný fabion; v SZ rohu vynechaný obdélný otvor pro vstup do půdy; místy se pod omítkou rýsuje kvádrové zdivo; vítězný oblouk má kolmé omítnuté boky a nevýrazně lomenou archivoltu; ploché pateční římsy zalomeny na čelní stranu (severní profilovaná a jižní zespoda šikmo podseknutá; nika jižního vstupu má přímé nadpraží; u západního vstupu osazeny dveře v rovině líce stěny; špalety oken zešikmené a půlkruhově ukončené; ve střední části stěny mají okénka kolmé ostění. Podlahu kruchty nesou dvě čtvercová pole křížové klenby; čela cca půlkruhová; klenby odděleny v podélném směru pasy; patky pasů podchyceny římsovými konzolkami; podkruchtí do lodi otevřeno třemi půlkruhovými arkádami oddělenými dvěma válcovými pilíři; patky nízké oblounové; krychlové hlavice podloženy prstencem; krycí desky čtvercové; dříky sloupů mají mírné entazis; výběhy arkád u S a J stěny podloženy římsovými konzolkami; čelo zděného zábradlí zalícováno s arkádami; ukončeno fabionovým páskem. Přístupové schodiště na kruchtu vloženo do JZ rohu; tvořeno jedním zakřiveným ramenem podepřeným zděným pilířem; stupně obloženy prkny. Podlaha na kruchtě z betonové mazaniny; při severním konci západní stěny cca půlkruhová mělká vpadlina výškově odpovídající záklenku vstupu; v její patě mírně vysazený kvádr; jižní konec kvádru výrazněji protažený za patu vpadliny. Podélné zdi nepatrně posunuté od boků vítězného oblouku; cihelná podlaha o stupeň výše než v lodi; velená klenba má nevýrazně lomené čelo a dva páry nestyčných trojúhelných výsečí; lunety lomené a vrcholnice stoupají směrem ke středu; nad závěrem část klášterní klenby se třemi shodně řešenými výsečemi; na ploše klenby omítkový kvadrilob a zrcadla; hrany výsečí provází perlovec; patky klenby podloženy půlválcovými příporami sbíhajícími až k podlaze; ukončeny čtyřhrannou hlavicí podloženou oblounkem; nika vstupu má segmentový záklenek; špalety okének ukončeny střechovitě nebo lomeně; ve stěnách závěru a při východním okraji jižní stěny výklenky tvaru konchy; pod klenbou dvě příčná táhla z pásového železa. Dostupné po žebříku z kruchty otvorem ve stropu; strop oddělený od krovu a převážně zakrytý prkny; stropnice jednoduché nebo zdvojené; zdivo stěn není vidět; na části severní stěny vidět blíže vnějšímu líci nějaká starší pozednice (?); západní štít v patě ustupuje; čelo hrubě omítnuté a zesílené třemi pilířky (asi pouze cihelný); také východní štít uskočený; na cihelném zdivu místy hrubá omítka; do půdy presbytáře vynechaný široký lomený průchod. Jednoduchý hambalkový krov; plné vazby; v polích jedna nebo dvě vazby jalové. Plná vazba obsahuje vazný trám (kampovaný přes pozednice), hambalek (čepovaný do krokví) a krokve (čepované do vazného trámu). V jalové vazbě jsou kráčata, hambalek a krokve. Na podélných stěnách jedna pozednice (pouze lokálně podepřené); mezi vaznými trámy výměny. Na jižní straně ztužuje vazby diagonála (zespoda kotvená ke krokvím). Dřevo tesané; spoje jistí kolíky; prvky označeny štípanými trojúhelníčky a římskými číslicemi. Sanktusník - víceboké sloupy postaveny na trámovém rámu položeném přes vazné trámy; sloupy opřeny šikmými vzpěrami dole opřenými o vazné trámy; dřevo tesané; ve spojích kramle; v lucerně jeden zvon (datovaný 1934). Klenba cihelná zesílená jedním příčným žebrem; všechny stěny neomítnuté z lomového kamene; v malé míře použity pískovcové kvádříky; čelo štítu hrubě omítnuto; pod cihelnou nadezdívkou římsy uložena po obvodě pozednice; při východním okraji podélných zdí přes ní kampovaný jeden příčný trám (dnes bez výrazné funkce). Tři vazby krovu mají pouze vazný trám (v jedné kráčata) a krokve (čepované do vazného trámu. Nad závěrem 5 kráčat čepovaných do krajního vazného trámu; vazby stabilizovány různými diagonálami; některé ze ztužujících prvků opřeny o podélný nosník položený přes vazné trámy; zhlaví vazných trámů spočívají bez pozednice přímo na zdivu. Dřevo ručně opracované; v některých spojích kramle a kované skoby. Ohrazení a vstupní brány Obrys hřbitova nepravidelný spíše polygonální; hradba asi zděná s hladce či hrubě omítnutým povrchem; betonová koruna výškově uskakuje; výška hradby kolem 1,5 m; někde vidět betonová podezdívka. Na severní straně kulisová brána; široký průjezd sklenutý půleliptickým obloukem; plocha hrubě omítnutá; stříška vodorovná sedlová s bobrovkami; v patě stříšky podseknutá římska; vrata dřevěná laťovaná v horní části (soudobá). kostel sv. Martina (r.č. 1629) Situace Kostel se nachází na výrazné vyvýšení při západním okraji obce; ze všech stran obklopený hřbitovem; v rámci hrazené plochy terén mírně a nepravidelně svahovaný k V a J; okolo části stavby chodníček z betonových desek; od paty ohradní zdi terén strmě klesá k V a J; na ostatní strany pozvolna stoupá; v blízkosti kostela dva staré kaštany; plocha hřbitova jinak zatravněná. Dispozice Orientovaná stavba drobného měřítka; k obdélné lodi připojený užší presbytář; jeho závěr sestává ze tří stran osmiúhelníka. Exteriéry Loď Sedlová střecha kryta bobrovkami; ve východní části hřebene osmiboká věžička; obdélné otvory ohraničeny fabionovými římskami; stříška cibulová s makovicí a křížem; celek opláštěný pozinkovaným plechem; ramena západního štítu mírně přetažena nad krytinu a pokryta betonovou vrstvou; hladce omítnuté čelo zalícováno se stěnou; v ploše lehce lomený paspartový rám; východní štít zalícovaný s krytinou; plocha hladce omítnutá; sokl není nijak odlišený; korunní římsa zděná fabionová podložená oblounkem; v západní stěně půlkruhem sklenutý vstup; v celé síle zdi kolmá špaleta lemovaná šambránou; dřevěné dveře s diagonálně skládanou výplní a pásovými závěsy (možná klasicistní); nad nadpražím vpadlé půlkruhové pole; v západní části jižní stěny pravoúhlý vstup s omítkovým ostěním; dveře dřevěné svlakové s úhlopříčně kladenými prkny; pásové závěsy (asi 1. polovina 19. století); v jižní stěně 3 vysoko položená drobná okna; na výšku obdélná s půlkruhovým záklenkem a nálevkovitou špaletou; dřevěný dělený rám (asi 2. polovina 19. století); 2 stejně řešená okna také v severní stěně; nad západním vstupem plastické pole tvaru kvadrilobu; ve stěnách zazděno několik pamětních desek. Presbytář Sedlová střecha s valbami nad závěrem; hřeben níže než na lodi; tašky bobrovky; sokl není proveden; koruna stěn ve stejné výšce jako na lodi; římsa přechází; v západní partii severní stěny pravoúhlý vstup; dveře dřevěné svlakové s diagonální výplní a volutkovými závěsy (asi 1. polovina 19. století); v každé stěně jedno na výšku obdélné okno se střechovitým zakončením; dřevěný dělený rám (asi 19. století); ve stěnách osazeno několik pamětních desek; ve spodní části J a S stěny výklenek tvaru konchy. Interiéry Loď Na podlaze cihly; dřevěný trámový strop s omítnutým podhledem; nevýrazný fabion; v SZ rohu vynechaný obdélný otvor pro vstup do půdy; místy se pod omítkou rýsuje kvádrové zdivo; vítězný oblouk má kolmé omítnuté boky a nevýrazně lomenou archivoltu; ploché pateční římsy zalomeny na čelní stranu (severní profilovaná a jižní zespoda šikmo podseknutá; nika jižního vstupu má přímé nadpraží; u západního vstupu osazeny dveře v rovině líce stěny; špalety oken zešikmené a půlkruhově ukončené; ve střední části stěny mají okénka kolmé ostění. Podlahu kruchty nesou dvě čtvercová pole křížové klenby; čela cca půlkruhová; klenby odděleny v podélném směru pasy; patky pasů podchyceny římsovými konzolkami; podkruchtí do lodi otevřeno třemi půlkruhovými arkádami oddělenými dvěma válcovými pilíři; patky nízké oblounové; krychlové hlavice podloženy prstencem; krycí desky čtvercové; dříky sloupů mají mírné entazis; výběhy arkád u S a J stěny podloženy římsovými konzolkami; čelo zděného zábradlí zalícováno s arkádami; ukončeno fabionovým páskem. Přístupové schodiště na kruchtu vloženo do JZ rohu; tvořeno jedním zakřiveným ramenem podepřeným zděným pilířem; stupně obloženy prkny. Podlaha na kruchtě z betonové mazaniny; při severním konci západní stěny cca půlkruhová mělká vpadlina výškově odpovídající záklenku vstupu; v její patě mírně vysazený kvádr; jižní konec kvádru výrazněji protažený za patu vpadliny. Presbytář Podélné zdi nepatrně posunuté od boků vítězného oblouku; cihelná podlaha o stupeň výše než v lodi; velená klenba má nevýrazně lomené čelo a dva páry nestyčných trojúhelných výsečí; lunety lomené a vrcholnice stoupají směrem ke středu; nad závěrem část klášterní klenby se třemi shodně řešenými výsečemi; na ploše klenby omítkový kvadrilob a zrcadla; hrany výsečí provází perlovec; patky klenby podloženy půlválcovými příporami sbíhajícími až k podlaze; ukončeny čtyřhrannou hlavicí podloženou oblounkem; nika vstupu má segmentový záklenek; špalety okének ukončeny střechovitě nebo lomeně; ve stěnách závěru a při východním okraji jižní stěny výklenky tvaru konchy; pod klenbou dvě příčná táhla z pásového železa. Podkroví Podkroví lodi Dostupné po žebříku z kruchty otvorem ve stropu; strop oddělený od krovu a převážně zakrytý prkny; stropnice jednoduché nebo zdvojené; zdivo stěn není vidět; na části severní stěny vidět blíže vnějšímu líci nějaká starší pozednice (?); západní štít v patě ustupuje; čelo hrubě omítnuté a zesílené třemi pilířky (asi pouze cihelný); také východní štít uskočený; na cihelném zdivu místy hrubá omítka; do půdy presbytáře vynechaný široký lomený průchod. Jednoduchý hambalkový krov; plné vazby; v polích jedna nebo dvě vazby jalové. Plná vazba obsahuje vazný trám (kampovaný přes pozednice), hambalek (čepovaný do krokví) a krokve (čepované do vazného trámu). V jalové vazbě jsou kráčata, hambalek a krokve. Na podélných stěnách jedna pozednice (pouze lokálně podepřené); mezi vaznými trámy výměny. Na jižní straně ztužuje vazby diagonála (zespoda kotvená ke krokvím). Dřevo tesané; spoje jistí kolíky; prvky označeny štípanými trojúhelníčky a římskými číslicemi. Sanktusník - víceboké sloupy postaveny na trámovém rámu položeném přes vazné trámy; sloupy opřeny šikmými vzpěrami dole opřenými o vazné trámy; dřevo tesané; ve spojích kramle; v lucerně jeden zvon (datovaný 1934). Podkroví presbytáře Klenba cihelná zesílená jedním příčným žebrem; všechny stěny neomítnuté z lomového kamene; v malé míře použity pískovcové kvádříky; čelo štítu hrubě omítnuto; pod cihelnou nadezdívkou římsy uložena po obvodě pozednice; při východním okraji podélných zdí přes ní kampovaný jeden příčný trám (dnes bez výrazné funkce). Tři vazby krovu mají pouze vazný trám (v jedné kráčata) a krokve (čepované do vazného trámu. Nad závěrem 5 kráčat čepovaných do krajního vazného trámu; vazby stabilizovány různými diagonálami; některé ze ztužujících prvků opřeny o podélný nosník položený přes vazné trámy; zhlaví vazných trámů spočívají bez pozednice přímo na zdivu. Dřevo ručně opracované; v některých spojích kramle a kované skoby. Ohrazení a vstupní brány Obrys hřbitova nepravidelný spíše polygonální; hradba asi zděná s hladce či hrubě omítnutým povrchem; betonová koruna výškově uskakuje; výška hradby kolem 1,5 m; někde vidět betonová podezdívka. Na severní straně kulisová brána; široký průjezd sklenutý půleliptickým obloukem; plocha hrubě omítnutá; stříška vodorovná sedlová s bobrovkami; v patě stříšky podseknutá římska; vrata dřevěná laťovaná v horní části (soudobá). Různé Márnice - přisazena z vnější straně k severnímu úseku ohradní zdi; obdélného půdorysu; sedlová střecha ohraničená zděnými štíty; tašky bobrovky; omítnutý komín; sokl hrubě omítnutý; dveře i okna novodobá. Památník Rudoarmějců - byl odstraněný (na jeho místě asi památník rodákům a obyvatelům obce Všeruby z roku 1997). Hradiště - na jižní straně relikty hlubokého příkopu, který se stáčí směrem k JZ; na příkop navazuje val (na jižní straně a částečně i na západní straně). Stavební vývoj Patrně z doby konce 12. století pochází loď a její okna. V jakém rozsahu zůstalo románské zdivo ve východní stěně lodi nelze říci. Do doby výstavby patří také konstrukce tribuny a zazděný portálek, který umožňoval přímý vstup na tribunu z přilehlého (dnes zaniklého) dvorce. Podobu vstupního portálu do přízemí neznáme. Možnost, že zůstal částečně zachovaný v některém ze stávajících vstupů nelze zamítnout. Dnešní presbytář s klenbou a okny vznikl pravděpodobně až v roce 1684. Ze stejné doby také vítězný oblouk. Složitější vývoj presbytáře však nemůžeme vyloučit. Blíže neurčené úpravy literaturou kladeny do roku 1775. Mohly by sem patřit výklenky na vnější i vnitřní straně presbytáře, Z a J vstup lodi, severní vstup presbytáře a schodiště na kruchtu. Snad někdy v 1. polovině 19. století byly postaveny štíty lodi, strop lodi a krovy s věžičkou. Loď získala novou korunní římsu.