Frantův mlýn - areál

Údaje

Popis památky

NPÚ Plzeň: Areál Frantova mlýna je situován v údolí Manětínského potoka, nad jeho soutokem s Lučním potokem. Soubor staveb je seskupen kolem přibližně obdélného dvora v mírném svahu. Na západní straně areálu ve svahu stojí patrová zděná, částečně omítaná obytná budova s bývalou mlýnicí na obdélném půdorysu, k jejíž jižní straně přiléhá bývalá lednice. Na severní straně dvora zděné chlévy, na jižní straně pila se zděným přízemím a bedněným patrem. Východní stranu dvora vymezují drobné zděné chlívky s bedněným polopatrem na půdorysu písmene "L". Vstup do dvora od jihovýchodu pilířovou vjezdovou bránou. Vpravo před vjezdem stojí průjezdná stodola. Součástí areálu je cca 1000 metrů dlouhý náhon, přivádějící vodu ke mlýnu z Manětínského potoka a dále protékající pod plochou dvora. Severovýchodně od areálu byl nově zřízen na pokračování náhonu rybník (nezachycen ve stávající katastrální mapě). Slohové a časové určení: Zmiňován již r. 1672, v r. 1730 uváděn jako obecní mlýn o 1 kole na nestálé vodě, v r. 1872 měl 2 složení a 1 pilu, od 2. sv. války mlýn v nečinnosti. Současný vzhled budov pravděpodobně z 19. stol. (chlévy datovány do r. 1897). Zdůvodnění PO: Frantův mlýn čp. 14 v Brdu je příkladem vodního mlýna s pilou, s dochovaným hospodářským zázemím a mlýnským náhonem, historicky zmiňovaný v tomto místě již ve 2. polovině 17. století. Současný vzhled budov pochází pravděpodobně z 19. století, chlévy jsou datovány do r. 1897. V obytné budově je dochována řada původních truhlářských prvků a valeně klenuté sklepy. Stav zachování: Areál prochází postupnou rekonstrukcí, již byla opravena obytná budova s mlýnicí, chlévy a chlívky, připravuje se vyčištění náhonu a postavení vodní cesty. Objekt pily i stodola v dobrém stavu, udržováno. Nově bylo zhotoveno vodní kolo. Využití: Od 2. světové války mlýn v nečinnosti. Na pile se řezalo ještě po r. 1945, ve mlýně byla v té době trafika a hospoda, r. 1946 zde zřízen výčep piva. Po r. 1947, kdy se na mlýně uvádí Ludvík Vojdzinovský z Trnové u Pradubic, voda strhla jez u mlýna, který již nebyl obnoven. Pozdější majitel Jan Zelenka zřídil pohon pily naftovým motorem. V současnosti objekt slouží k rekreačním účelům, majitelé žijí v Praze a výhledově budou areál využívat k trvalému bydlení. Majitelé chtějí postupně obnovit původní funkci mlýna i pily. Poznámky Původní mlecí zařízení se dochovalo pouze v torzálním stavu (uloženo ve stodole) a vzhledem k jeho nepatrnému rozsahu a stavu zachování není předmětem památkové ochrany. 1) obytná budova s mlýnicí Zděná stavba na obdélném půdorysu, patrová, na západní straně zčásti zapuštěná do svahu. Zdivo kamenné, v obytné severní části a na jižní části mlýnice omítané, v části stěn použity vepříky. Střecha sedlová, krytá drážkovými taškami, trojúhelné štíty bedněné. Na severní straně přiléhá menší obdélný přístavek dílny, krytý pultovou střechou. Dvorní průčelí pětiosé, jižní trojosé, okna obdélná, dřevěná, v líci, lemovaná jednoduchými šambránami. Na severozápadním nároží dvojice původních jednokřídlých dveří v dřevěných zárubních s nakoso skládanou výplní. Vstupní síň s novodobým trámovým stropem a novodobým schodnicovým schodištěm do patra, v její zadní části vstup původními dřevěnými dveřmi v dřevěných zárubních do dvou za sebou umístěných valeně klenutých kamenných sklepů. Vpravo vstup do obytné kuchyně, z níž lze vstoupit původními dřevěnými, v horní části prosklenými dveřmi v dřevěných zárubních do bývalé černé kuchyně (dnes adaptované na koupelnu). Za černou kuchyní je situován další sklep se stlačenou valenou omítanou klenbou. Vpravo od vstupu do černé kuchyně ve stěně zabudovaná skříňka na potraviny v dřevěném rámu, uzavřená dřevěnými zčásti prosklenými dveřmi, s dvojicí šuplíků. Za kuchyní ještě další plochostropá místnost. Vlevo od síně prostor bývalé mlýnice, již bez původního zařízení (torzo mlecích strojů je umístěno ve stodole). Podlahy přízemí opatřeny novou dlažbou. Objekt prošel celkovou rekonstrukcí, místnosti patra novodobě upraveny k bydlení, opatřeny novými trámovými stropy. K jižní straně mlýnice přiléhá prostor bývalé lednice, v níž bylo umístěno jedno vodní kolo na svrchní vodu (v současné době je připravováno osazení nově vyrobeného kola). 2) pila Patrová stavba na obdélném půdorysu, přízemí vyzděno z kamene, pouze na východní straně omítané, do dvora otevřené s hranolovými kamennými sloupky. Patro bedněné, s řadou čtvercových okenních otvorů v dřevěném rámu, dělených do čtyř, případně devíti polí. Střecha sedlová, krytá provizorně plechem. Svislá rámová pila se spodním pohonem (od vodního kola, patrně prostřednictvím kliky a ojnice). Kláda se podává do řezu vodorovně, upevněna na dvou vozících s železnými koly, které pojíždějí po dřevěných okovaných kolejnicích. Pilový stojan i pilový rám jsou zhotoveny ze dřeva. V pilovém rámu jsou upnuty dva pilové listy. Dřevěná jsou také shora zavěšená výsuvná ramena, určená k přidržování klády při řezání. S ohledem na použití dřeva s kovanými prvky na pilový rám se jedná o stroj, který byl pravděpodobně postaven před rokem 1900. 3) chlévy Zděná přízemní stavba na obdélném půdorysu, na severní straně výrazně zapuštěná do svahu, krytá sedlovou střechou (na dvorní straně krytina z eternitových šablon, na vnější straně vlnitý eternit). Zdivo kamenné, z větší části omítané. Dvorní průčelí má dva obdélné vstupy, pravý v kamenném ostění, levý v dřevěných zárubních s původními dvoukřídlými klasovitě skládanými dveřmi a nadsvětlíkem. Čtyři čtvercová okénka v kamenném ostění. Zcela vlevo novodobá vrata do garáže. V trojúhelných štítech trojice obdélných segmentem ukončených okének (2+1), ve vrcholu západního štítu dochovaná datace (1897). Zápraží vydlážděno z kamenných kvádrů. Interiér zaklenut segmentovými klenbami do traverz. Na východní straně přiléhá nižší dřevěný přístavek, krytý pultem oplechované střechy. 4) chlívky Drobnější zděná stavba na půdorysu písmene "L", patro na dvorní straně bedněné s otevřeným obdélným podávacím otvorem do seníku a drobnými otvory pro holuby. Střecha sedlová, o nestejné délce střešních rovin (strana do dvora výrazně kratší), krytá drážkovými taškami a hřebenáči. V přízemí sedm dřevěných dvířek do oddělených chlívků. 5) stodola Průjezdná stodola na obdélném půdorysu, částečně zděná z kamene, částečně roubená, s trojúhelnými bedněnými štíty, krytá sedlovou střechou s drážkovými taškami. Na kamenném zdivu patrné zbytky omítek. Z jižní strany od komunikace dvojice obdélných vjezdů, na zadní severní straně jeden vjezd, vrata dvoukřídlá dřevěná, skládaná z prken. 6) náhon Odbočuje z Manětínského potoka asi 1 km západně od Frantova mlýna a vede severně od potoka až k jižnímu průčelí mlýnice, pokračuje přes lednici a při severní straně katru a dále pod povrchem dvora v podobě valeně klenutého, z kamen vyzděného a vydlážděného kanálu. Při východní straně chlívků opět vychází na povrch a pokračuje severovýchodním směrem, kde na něm byl v současnosti zřízen nový rybníček. Ústí do Manětínského potoka v místě jeho soutoku s Lučním potokem. Úsek západně od mlýna je v současnosti zarostlý vegetací, připravuje se jeho úprava a následné využití v souvislosti s obnovou mlecí činnosti. 7) sklípek Je situován ve svahu nad cestou do Brda, severozápadně od obytného stavení. Vyzděný z lomového kamene, zcela zahloubený do svahu, na čelní straně obdélný vstup se segmentovým nadpražím, za drobnou předsíní vlastní sklepní valeně klenutá prostora.