venkovská usedlost

Údaje

Popis památky

Usedlost čp. 42 v Jarově leží na západním okraji obce. Na jihozápadní straně dvora je obytné stavení a k němu přiléhají chlévy. Severozápadní stranu usedlosti vymezuje stodola, ke které byla od jihozápadu přistavěna kolna. Severovýchodní stranu usedlosti vymezují roubené chlévy a sýpky společně se zděnými stájemi. Ve zbývajících úsecích uzavírá dvůr oplocení s vraty a vrátky při hlavním vjezdu, který byl sekundárně zřízen v uličce mezi statky čp. 13 a 14. Obytné stavení je z části roubené, přízemní, komorového typu, trojdílné dispozice. Světnice přiléhá k jihovýchodnímu štítovému průčelí, na kterém je štít v úrovni půdy bedněn prkny. V přízemí štítového průčelí jsou dvě okna, ze dvora světnici prosvětluje jedno okno. Strop světnice je trámový s omítnutým podhledem. K síni přiléhá komora. V místech někdejší černé kuchyně je směrem do zahrady zděný přístavek s jedním oknem. V sedlové střeše do dvora je nakládací vikýř krytý pultovou stříškou. Na obytnou část domu přiléhají bývalé chlévy vyzděné na straně do dvora z lomového kamene, směrem do zahrady jsou roubené. Severozápadní štít, ve kterém jsou velká nakládací dvířka, je zděný. Stodola je rozlehlá, z části roubená, krytá sedlovou střechou, stěna protilehlá vjezdu je vyzděná z lomového kamene. Novější kolna je rozlehlá, vysoká, pilířová se sedlovou střechou, patro je přístupné po žebříkovém schodišti. K jejímu štítu přiléhá drobný přístavek s pultovou střechou, který sloužil k ochraně včelínů. Chlévy a sýpka jsou roubeným přízemním objektem se sedlovou střechou, který je dělený na komory (chlévce) se samostatnými vstupy ze dvora (v severozápadní části) a sýpku (v části jihovýchodní). Pultový nakládací vikýř ve střeše má čelo bedněné prkny a otvor sedlového portálu. Při vikýři je žebříkové schodiště do podkroví. K severozápadnímu štítu přiléhá drobný roubený přístavek s pultovou střechou. Na jednom z trámů srubové konstrukce je z vnitřní strany vytesán letopočet 1846. Budova stájí je zděná, přízemní s polopatrem, do kterého umožňují přístup na dvorním okapovém průčelí tři otvory. Interiér je rozdělen na dvě části se samostatnými vstupy, třetí vstup vede ke schodišti na půdu. Fasáda je členěna lisenovým řádem, při vstupech a kolem oken jsou pasparty a šambrány. Oplocení pozemku je plaňkové, dřevěná jsou také vrata a vrátka. Usedlost vznikla před polovinou 19. století (existovala již v roce 1849) a její jednotlivé objekty jsou dochovány v původních konstrukcích s kvalitními řemeslnickými detaily. Obytné stavení stojí v čele fronty budov vymezujících jihozápadní stranu dvora. Je to přízemní objekt komorového typu krytý sedlovou střechou. Střešní krytina je tašková, cementová. Dispozice je trojdílná. Světnice přilehlá k jihovýchodnímu průčelí je na jihozápadní straně dosud ve srubové konstrukci, štít obrácený k jihovýchodu je v úrovni půdy bedněn prkny. V úrovni středního dílu přiléhá v místech někdejší černé kuchyně ke stavbě od jihozápadu zděný přístavek s jedním oknem na straně obrácené k jihozápadu, krytý pultovou stříškou. Štítové průčelí je dvouosé (okna dvojitá, dvoukřídlá, šestitabulková), z nádvorní strany světnici osvětluje jedno okno (okno dvojité čtyřkřídlé). Strop světnice je trámový, s omítnutým podhledem. Ve světnici stojí železný sporák tvaru "Radyně". K síni přiléhá komora, z nádvoří osvětlená jedním oknem (okno dvojité, dvoukřídlé, bez členění) chráněné probíjenou mříží. V ose okna komorové části je ve střeše vytažen nákladní pultový vikýř. Křídlo bývalých chlévů ležící za obytnou částí je ze strany od jihozápadu zděné z lomového kamene, nádvorní strana si pak dosud uchovala srubovou konstrukci, pouze nároží při severozápadním štítu je zděné z lomového kamene. Jihozápadní strana je opatřena novodobými okny, které osvětlují interiér býv. chlévů adaptovaných k bydlení. Nádvorní strana chlévů (komor) je členěna třemi osami vstupů v trámkových zárubních s nadsvětlíky. Dveře jsou dřevěné, svlakové. Svažitý terén při vstupu ze zápraží do síně vyrovnává z kamene zděný perón o dvou schodišťových stupních. Na straně nádvorní je střecha přetažena přes zápraží, celá severovýchodní stěna je oproti linii nádvorní strany obytné části více posunuta do hloubky stavby. Interiér býv. chlévů je rozdělen do několika komor se samostatnými vstupy z nádvoří v tesaných zárubních. Část přilehlá k severozápadnímu štítu je vyzděna z lomového kamene, štít nad zdivem prvního nadzemního podlaží je vyzděný z pálených cihel. Stěna je v úrovni podkroví prolomena dveřním otvorem krytým kovanými protipožárními dveřmi. Střešní krytina je stejně jako na obytné části tašková, cementová. Severním směrem přes dvůr, proti obytnému stavení a chlévům, leží za zděnými stájemi podlouhlý přízemní roubený objekt dělený na komory (chlévců - severozápadní část stavby) a sýpku.(jihovýchodní část stavby). Stavbu kryje sedlová střecha s přesahem přes zápraží. Střešní krytina je eternitová, šablony form. 40x40cm. Uprostřed nádvorní (tj. jihozápadní) strany je ve střeše pultový nákladní vikýř s čelem bedněným prkny a otvorem ve tvaru sedlového portálu, při kterém je osazeno žebříkové schodiště do podkroví, z vnější strany kryté v části pod schodnicemi stěnou bedněnou z prken. Prostor pod schodištěm sloužil k přechovávání drobného hospodářského zvířectva. Otvor v podhledu zápraží kryjí dvířka z prken na sraz. Chlévce (část ležící více k severozápadu) jsou tříkomorové se samostatnými vstupy z nádvoří v trámkových zárubních. Obvodové stěny jsou sroubeny z opracovaných kmenů, severozápadní štít je bedněný se svisle kladených prken. Stropy jsou trámové. Na stěně jedné z komor chlévců se dochovala deska s nápisem /JOS. ŠIMANDL/ROLNÍK/ JAROV č.42/. K severozápadnímu štítu přiléhá drobná roubená stavba hospodářského charakteru, s pultovou střechou opatřenou cementovou taškou. Jižněji položená polovina stavby je dvoukomorová a v minulosti sloužila jako sýpka. Vzhledem ke svažitosti terénu, ve kterém byla stavba založena, je spodní roubený věnec vynášen kamennou podezdívkou vyrovnávající terén. Vstupy z nádvorní strany jsou tak oproti dveřním otvorům přilehlých chlévců nižší a se zvednutým prahem. Svažitý terén vyrovnává krátké žebříkové schodiště při obou vstupech. Stropy jsou v sýpce povalové, vynášené příčně položenými trámy. Podlahy jsou prkenné. Dveře jsou svlakové, zhotovené ze širokých prken na sraz, s kovanými zámky a štítky. Na jednom z trámů srubové konstrukce je z vnitřní strany vytesán letopočet 1846. V čele dvora na jeho severovýchodním okraji byly postaveny zděné přízemní stáje opatřené polopatrem. Střecha je sedlová, na nádvorní (tj. jihozápadní) straně s přesahem přes zápraží. Střešní krytina je tašková, cementová. Interiér je rozdělen na dvě části, z nichž každá má z nádvorní strany samostatný vstup, třetí pak je na schodiště do půdy. Obě stání jsou osvětlována od jihozápadu po jednom obdélném okně. V úrovni polopatra jsou na nádvorní straně tři otvory. Fasáda je členěna lesénovým řádem, při vstupech a kolem oken jsou pasparty a šambrány. Jihovýchodní průčelí je v podkrovní části (štít) prolomeno dvojicí obdélných okének. Svažitý terén, ve kterém byla stavba založena, vyrovnává sokl, který se při severozápadním štítu takřka ztrácí. Lze předpokládat, že stáje byly vystavěny v období na přelomu 19.a 20.století, v úvahu pak přichází i první desetiletí 20.století. Stodola uzavírá dvůr od severozápadu. Je to rozlehlý, zčásti dosud roubený objekt, krytý sedlovou střechou. Krytina je tašková, cementová. Strana obrácená do dvora (jihovýchodní) je o dvou vjezdech (více k severu na mlat, jižní vjezd do kolny), uzavřených dřevěnými dvoukřídlými vraty. Část přilehlá k jižněji položenému štítu sloužila v minulosti jako kolna a stěna protilehlá vjezdu ze dvora je zděna z lomového kamene. Interiér stodoly je rozdělen do dvou peren, mezi nimiž je mlat. V koutové části mezi chlévy za obytným stavením a stodolou byla vystavěna rozlehlá otevřená vysoká pilířová kolna se sedlovou střechou, v polopatrové části na nádvorní straně se stěnami bedněnými z prken. Patro je přístupné po žebříkovém schodišti. Vjezd do objektu otevřeném do dvora je také ze štítové (jihozápadní) strany, kam byla sekundárně vložena dvoukřídlá dřevěná vrata. Ke štítu přiléhá drobný dřevěný přístavek krytý pultovou střechou s cementovou taškou, sloužící k ochraně včelínů. Usedlost lze takřka celou, až na zděné stáje a kolnu, datovat vroočením, které se dohovalo na trámu roubené komory, tj. do r. 1846. Vzhledem k mimořádným památkovým a architektonickým kvalitám především roubených objektů se doporučuje urychlené podání žádosti o prohlášení celé usedlosti za nemovitou kulturní památku. Doporučení pro rehabilitaci Obytné stavení si stejně jako další stavby v areálu dvora uchovalo zcela mimořádnou památkovou vypovídací schopnost, přesto by bylo vhodné provést několik stavebních úprav. Ty se týkají především sjednocení typu oken (okna by měla být dvojitá, dvoukřídlá, šestitabulková - vzorem zde jsou okna ve štítovém průčelí, která by měla být zachována, u ostatních lze vyměnit např. jen venkovní křídla při respektování původní velikosti okenního otvoru). Dveře při vstupu ze zápraží do síně zůstanou zachovány. Srubová konstrukce jihozápadní strany světnice by měla být v případě napadení dřeva biotickým škůdcem natřena fungicidem a následně penetrována lněnou nebo napouštěcí fermeží. Fasáda štítové a nádvorní strany domu v úrovni světnice a zadní komory by měla být opětovně natírána vápenným pačokem. Střešní krytina bude i nadále tašková, doporučuje se použít tašku pálenou v barvě cihlově červené. Nástřešní vikýř umístěný ve střeše v úrovni mezi síní a zadní komorou zůstane zachován beze změn. Prkenné bednění jihovýchodního štítu zůstane zachováno a bude penetrováno lněnou nebo napouštěcí fermeží. Interiér objektu se doporučuje ponechat beze změn. Chlévy za obytnou částí patří k mimořádně cennému dokladu výstavby roubených hospodářských objektů určených v minulosti k ustájení hospodářských zvířat. Je proto bezpodmínečně nutné vnější vzhled stavby zachovat beze změn, pouze v případě sekundárních stavebních zásahů, ke kterým došlo na jihozápadní straně, se doporučuje provést několik změn. Ty by měly spočívat především v osazení tzv. slohového okna namísto velkého dvoukřídlého okna. Okno by mělo být ve formátu a členění v souladu s okny původní obytné části. Zvážit také lze omítnutí kamenného zdiva vápennou nebo sanační maltou a aplikaci vápenného pačoku. Střešní krytina by měla být tašková, pálená. Dřevo srubové konstrukce by mělo být ošetřeno fungicidem a případně penetrováno lněnou nebo napouštěcí fermeží. Doporučuje se z blízkosti stavby odstranit náletovou zeleň. Stáje stojící na severovýchodní straně se doporučuje ponechat beze změn. Střešní krytina by měla být i nadále tašková, pokud možno pálená, fasáda si ponechá dosavadní členění. Barevnost obvodového pláště bude vycházet z tradičního pojetí rozbarvení fasád budov vzniklých v období prvních desetiletí 20.století. Roubené komory ležící na severozápadní straně dvora v ose za zděnými stájemi by měly zůstat zachovány beze změn jako mimořádně cenný doklad výbavy selských dvorů na Plzeňsku stavbami stavěnými ze srubových konstrukcí. Doporučuje se pouze dřevo ošetřit v případě napadení biotickým škůdcem fungicidem, případně penetrovat lněnou nebo napouštěcí fermeží. Střešní krytina by v daném případě měla být spíše vláknocementová v barvě a skladbě dosavadního střešního pláště (vláknocementová šablona v barvě šedé a červené - viz obrazce v ploše střechy). Ve střeše zůstane zachován nákladní vikýř. Roubená stodola stojící na severozápadní straně usedlosti zůstane zachována beze změn. Střešní krytina by měla být i nadále tašková, pokud možno pálená. Srubová konstrukce stavby by měla být pečlivě prohlédnuta a v případě poškození vyspravena běžným tesařským způsobem. Dřevo by mělo být ošetřeno fungicidem a případně i penetrováno lněnou nebo napouštěcí fermeží. Vysprávka by se měla týkat také vrat. Zdivo severozápadní strany objektu by mělo být omítnuto vápennou maltou. Kolna přilehlá z jihozápadní strany ke stodole by měla být urychleně vyspravena, neboť hrozí samovolnou destrukcí. Střecha je částečně narušena. Jak z blízkosti kolny, tak i sousední stodoly by měla být odstraněna náletová zeleň (týká se především severozápadní strany). Přístavek s pultovou střechou přilehlý ke kolně z jihozápadní strany lze v krajním případě odstranit. Oplocení pozemku by mělo být dřevěné, plaňkové, s dřevěnými vraty s vrátky při hlavním vjezdu, který byl sekundárně zřízen v uličce mezi statky čp.13 a 14.