kostel sv. Mikuláše, areál

Údaje

Popis památky

NPÚ: - 1/ tarasní zeď, 2/ plocha bývalého hřbitova, 3/ kaple sv. JN, 4/ smírčí kříž) doprohlášeno v roce 2007. Kostel sv. Mikuláše v dominantní poloze na západní straně návsi , obklopený ze všech stran bývalým hřbitovem. Plocha bývalého hřbitova je po obvodu vymezena kamennou tarasní zdí. Jihovýchodně od kostela mimo bývalý hřbitov je situována zděná kaple sv. Jana Nepomuckého. Smírčí kříž je osazen jihovýchodně od kostela u vnější stěny hřbitovní zdi, mezi kostelem a kaplí. 1/ kostel Jednolodní orientovaná stavba s užším polygonálním presbytářem, k němuž na severu přiléhá hranolová věž. Střechy sedlové a valbové, na věži nízký jehlan, krytina: alukryt (původně tašky, na věži eternit). Stěny presbytáře i lodi člení v omítce provedené lisény, okna zakončena polokruhem, v závěru presbytáře zachována lomená okna s kružbami. Západní průčelí člení svazkové pilastry s římsovými hlavicemi, které nesou hlavní římsu a volutový, trojúhelným tympanonem ukončený štít. Štít člení rovněž pilastry, nesoucí římsu, která prorůstá tympanonem ve tvaru segmentového štítu. Mezi pilastry je vložena nika se sochou sv. Mikuláše, po stranách po jednom oválném okně. Hlavní portál v západním průčelí má pravoúhlé kamenné ostění s uchy a obvodovou lištou, v nadpraží okno s půlkruhovým záklenkem. Hranolová třípatrová věž na půdorysu čtverce má okosená nároží, její fasády člení pilastry a výrazně vysazená kordonová římsa. Okna v 1. a 3. patře s půlkruhovými záklenky, okna 2. patra s oválnými okénky. Hlavní římsa věže tvoří nad okny 3. patra mělké půlkruhové štítky. Interiér lodi člení svazkové pilastry s římsovými hlavicemi, které nesou pasy, dělící valenou klenbu na 4 pole s lunetami, doplněná štukovými zrcadly. V západní části je plackou podklenuta kruchta, spočívající na 2 žulových válcových sloupcích, má dřevěnou kuželkovou, do prostoru vypnutou balustrádu. Presbytář, oddělený půlkruhovým triumfálním obloukem s masivní římsou, má 1 pole křížové žebrové klenby a šesti paprsky zaklenutý závěr. Žebra spočívají na kuželových a jehlancových konzolách, v severní zdi je gotický sanktuář (dvířka mají podobu mřížky z plechových pásků a ozdobných rozetek). Pravoúhlý portál vede do sakristie v podvěží, zaklenuté klášterní klenbou se širokými trojbokými výsečemi, ze sakristie po schodišti přístupná plochostropá oratoř, do presbytáře otevřená zaskleným oknem s půlkruhovým záklenkem. Stavební vývoj O osadě máme první zmínky z roku 1115. Existence kostela doložena písemnými prameny ve 2. polovině 14. století. Asi někdy v 1. polovině 14. století byl postaven presbytář, u něhož překvapuje velká tloušťka stěn (kolem 1,5 m); soudobá se zdivem klenba, okna a nejspíše také sanktuář. Středověká jsou pravděpodobně i přilehlé úseky podélných stěn lodi. Zásadní přestavba, při níž kostel získal současnou podobu, proběhla v letech 1753-6 (údaj převzatý z literatury). Loď byla tedy nejspíše prodloužena a zaklenuta; předělána okna, postavena kruchta a štíty a upravený vítězný oblouk. V presbytáři zřízeno na jižní straně nové okno. Krov lodi a presbytáře lze považovat za barokní. Patrně společně s výše popsanými úpravami vystavěna od základů (?) věž (podle některých zdrojů měla být postavena už v roce 1723). Klenba, stropy, vstupy, okna, členění fasád a zvonová stolice patří k době výstavby. Stávající krov věže náleží rámcově do 19. století, kdy nahradil nejspíše cibulovou báň, či jinou složitěji tvarovanou střechu. 2/ tarasní zeď a 3/plocha bývalého hřbitova Kostel sv. Mikuláše v Prostiboři je založený na nevelké zatravněné ploše ohraničené na jižní, severní a východní straně opěrnou zdí. Opěrná zeď na jižní straně provedena z lomového kamene a žuly, vysoká kolem 1 m, povrch spárovaný, zvlášť neupravená koruna lícuje s terénem kolem kostela. Na severní a severovýchodní straně dosahuje zeď výšky kolem 2,5 m, její líc je mírně šikmý, vystavěn z větších lomových žulových kamenů, povrch spárovaný, na koruně betonová deska, na západním okraji zdi osazený žulový obelisk. Na východní straně zeď přerušena průchodem ohraničeným žulovými stojkami; za průchodem zarostlé terénní schodiště. Plocha kolem kostela, vymezená tarasní zdí, byla dříve hřbitovem, jak dokládají historické mapy z r. 1838 a 1895. Existence hřbitova byla doložena při opravě jižní opěrné zdi v roce 2001, kdy byly po rozebrání zdi nalezeny kosterní pozůstatky. 4/ kaple sv. Jana Nepomuckého Zděná omítaná stavba na zhruba čtvercovém půdorysu, krytá stanovou střechou s bobrovkami, ve vrcholu střechy železný křížek. Fasády hladké, sokl není proveden, korunní římsa zděná jednoduše podseknutá. V nárožích a uprostřed stěn (kromě severní) pilastry se soklem (u některých poněkud zkomolená patka) a římsovou hlavicí, která probíhá po celém obvodě. Na severní straně při pilastrech ještě pásy. V hlavním severním průčelí půlkruhově ukončený vchod se zděným ostěním s novodobými dřevěnými dveřmi; nad vstupem v omítce křížek. V interiéru plná valená klenba s 2 styčnými trojbokými výsečemi, s odsazenými patkami. Nika vchodu má stlačený záklenek, v bočních stěnách segmentem zakončené niky. Proti vstupu nika doplněná konchou, v ní osazena socha sv. Jana Nepomuckého (vedená jako movitá kulturní památka pod r.č. 85218/34-2046). Na podlaze cihly. 5/ smírčí kříž Hrubě opracovaný žulový kříž obroušený erozí a v levém rameni poškozený. Podle pověsti připomíná událost, kdy dívka lehkomyslně slíbila v hospodě, že přinese věnec z čerstvého hrobu, byla vyrušena hrobníkem a strachem zemřela. Rozměry: výška - 70 cm, šířka ramen - 74 cm, tloušťka - 23 cm. Dle pasportizace okresů SÚRPMO Pha z posince 1976. Presbytář sestává z pětibokého závěru bez opěrných pilířů, toliko s armovanými rohy a s velkými, lomenými špaletovými okny. K jeho severní straně přiléhá masivní hranolová věž s pozdně barokním členěním, vrcholící stanem. Širší obdélná loď v podstatě nečleněná, s výjimkou západního průčelí uprostřed s portálem, rozvrženého pilastry a vrcholícího štítem s volutovými křídly a trojúhelným tympanonem, vespodu půlkruhově vykrojeným. Presbytář je zaklenut šestipaprskově a jedním obdélným polem. Štíhlá klínová žebra vyrůstají na konsolách a sbíhají ve svornících. Podvěží zaklenuto křížově. Zachoval se gotický sanktuář. Loď je uvnitř zcela zbarokována, zaklenuta valenými klenbami s výsečemi do pasů, pozdně barokní štukatura. Původní gotický kostel zřejmě vznikl současně s hradem v 1. čtvrti 14. století, velká přestavba pozdně barokní v letech 1753-6, při níž vyzdvižena nově severní věž a loď prodloužena asi o západní třetinu.