Plzeňský kraj zřizuje 7 dětských domovů s celkovou kapacitou 290 lůžek. Všechny dětské domovy jsou rodinného typu. Děti žijí ve 37 skupinách, které jsou aktuálně rozmístěny na 20 adresách. Každá skupina obývá samostatný, plně vybavený byt, o děti pečuje stálý tým zaměstnanců. Některé byty jsou umístěny v hlavní budově dětského domova, další fungují v blízkosti hlavní budovy nebo ve stejném městě nebo obci, některé rodinné skupiny žijí v jiném městě nebo obci.
Dětské domovy za uplynulých 15 let prošly značnou změnou. Od internátních zařízení se postupně transformovaly do domovů rodinného typu. Bohužel, zejména pod vlivem médií, jsou často vnímány jako sankční zařízení. Bylo by dobré změnit náhled veřejnosti na dětské domovy jako na zařízení, která pomáhají rodinám a dětem s řešením problémových situací.
V dětských domovech jsou umístěny děti zpravidla od 3 let věku. Mladí lidé, kteří se připravují na budoucí povolání, mohou zůstat v dětském domově po celou dobu studia, nejdéle však do 26 let věku. V dětských domovech žijí i nezletilé matky společně se svými dětmi. Připravují se na budoucí povolání a zároveň se za pomoci tet starají o své malé děti, takže po odchodu z dětského domova jsou schopny o své děti nadále řádně pečovat.
Sourozenci žijí v jedné rodinné skupině, pokud je to možné. Děti pomáhají tetám a strejdům s vedením domácnosti, jak je tomu v běžných rodinách a řeší stejné problémy tak, jako jejich vrstevníci (pomoc s úklidem, nákupy, vařením, praním prádla apod.; řeší vztahy s vrstevníky, školní problémy, lásky atd.).
V dětských domovech našeho kraje žije nejvíce dětí, které plní povinnou školní docházku. Hodně dětí navštěvuje střední školy. V poslední době však přibývá i dětí předškolního věku. V dětských domovech je umístěno i několik nezletilých matek, které se učí pečovat o své nezletilé děti a zároveň se připravují na budoucí povolání. Každý rok ukončí několik dětí střední školy, dětské domovy však opustili i absolventi vyšších odborných škol i vysokých škol.
Rodiče (osoby odpovědné za výchovu) mají právo udržovat s dětmi písemný kontakt, telefonovat jim a navštěvovat je. Pobyt dětí u rodičů (nebo jiných fyzických osob) je podmíněn souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Dětské domovy vyvíjejí a podporují veškeré aktivity, které vedou k návratu dítěte do rodiny, k narovnání vzájemných vztahů, pokud je to v zájmu dítěte a pokud je to možné. Jestliže se děti z různých důvodů nemohou vrátit do původní rodiny, spolupracují dětské domovy s krajským úřadem při zajištění náhradní rodinné péče.
I když se způsob života v dětských domovech mění tak, aby se co nejvíce přiblížil životu v běžných rodinách, po ukončení ústavní výchovy nastává mezi životem dětí z rodin a dětí z ústavní péče značný rozdíl, neboť ty se najednou musí o všechno postarat samy. Řeší problémy se zaměstnáním, bydlením a hospodařením. Nejvíce jim chybí blízká osoba, se kterou by se mohly o všem poradit. Mladí lidé se obracejí na tety a strýce, kteří o ně pečovali v domovech, ale ti jim mohou pomoci jen ve velmi omezené míře (většinou je to rada, projev empatie apod.), neboť současná legislativa neumožňuje další soustavnou péči ze strany ústavního zařízení o mladé dospělé lidi, kteří ústavní výchovu již ukončili.
V příloze naleznete:
Tabulka s přehledem kapacit dětských domovů, počtů rodinných skupin a míst poskytovaných školských služeb
Náklady na provoz dětských domovů rok 2019 – zdroj KÚ PK