Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště u Bezemína - Cebivi

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 336/2002 Sb. ze dne 19. června 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. Dle evidenčního listu památkového ústavu: Hradiště bylo zbudováno na ostrožně nad soutokem Hadovky a Úterského potoka. Nejvyšší bod hradiště leží v nadmořské výšce 465 m a relativní převýšení nad údolím je více než 60 metrů. Hradiště je dvoudílné s větší akropolí nepravidelně elipsovitého půdorysu o rozloze 3,45 ha a menší samostatně opevněnou plochou severozápadně na špici ostrožny o rozloze 0,4 ha. Akropole je opevněna mohutným hlinito-kamenitým valem s převýšením na vnitřní straně 1 až 2,5 metru a na vnější straně až 5 metrů. U paty byl široký okolo 9 m. V jihovýchodní části hradiště, v místě přepažení ostrožny byl před valem vyhlouben 9 m široký a 1,5 m hluboký příkop. Na jihozápadě byl vstup na akropoli a val byl v těchto místech zdvojen. V severozápadním cípu plošiny, na špici ostrožny oddělené od akropole příkopem a ještě jedním valem, byla samostatně opevněná plošina. Opevnění zde nebylo tak mohutné, ale důmyslně využívalo skal a srázů. Na většině obvodu se val dochoval jen do výšky 30 cm. Byl stejně jako opevnění akropole zbudován z hlíny a kamene. Ve vzdálenosti asi 170 metrů jižně od hradiště se nachází skupina 45 mohyl. Většina pohřebiště se rozkládá, stejně jako hradiště, na parcele č. 651/1, k. ú. Bezemín, několi zbývajících mohyl leží na parcele č. 220, k. ú. Mydlovary. Mohyly tvoří několik skupin roztptýlených na ploše 650 x 400 metrů. U většiny se průměr pohybuje od 4,9 do 6,5 m a výška od 50 do 80 cm. Jak mohylové pohřebiště, tak hradiště jsou známy již od 30. let tohoto století. V letech 1949 - 50 zde provedl rozsáhlejší výzkum Státní archeologický ústav pod vedením J. Kudrnáče. Byl proveden průkop valem a byly prozkoumány 4 mohyly. Roku 1988 bylo zjištěno porušení několika mohylových náspů nešetrnou těžbou dřeva. V následujících dvou letech prozkoumalo odd. prehistorie Západočeského muzea v Plzni pod vedením H. Svobodové další 4 nejvíce porušené mohyly. Výzkumem J. Kudrnáče bylo hradiště datováno do 8. - 9. století a stejně tak i prozkoumané mohyly. Výzkum ZČM v letech 1989 - 90 datování mohylového pohřebiště potvrdil. Hradiště na k. ú. Bezemín v poloze "Švédské šance" je jedním z mála slovanských hradišť, u něhož je v předpolí stejně staré mohylové pohřebiště. Bylo důležitým centrem správní moci na kmenových hranicích Doudlebů a Lučanů.