Hrad Přimda

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku usnesením vlády ČSR č. 251 ze dne 30. března 1962 a vymezení národní kulturní památky podle nařízení vlády č. 171/1998 Sb. ze dne 3. června 1998 o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů Dle pasportizace okresů SÚRPMO Pha z prosince 1976: Hrad je situován na jižní části táhlého skalního hřebene ve výšce 837 m v dominantní poloze nad širokým okolím. Částečně jsou zachovány i přístupové cesty. Na severní straně plošiny na vrcholu hřebene stojí původní jádro hradu - palácová věž s drobným nižším přístavkem. Ostatní později připojené části hradu jsou dnes v terénu takřka nezřetelné a zasypané sutí. Zachovaly se nepatrné zbytky bran přístupové cesty a jsou patrny terenní zásahy - prokopání skalního hřebene. Z velké části se zachovalo obvodové zdivo hranolové dvoupatrové palácové věže s drobným, jen jednopatrovým křidélkem na západě. Zdivo tvoří pečlivě opracované žulové kvádry. Do přízemí se sestupovalo z prvního patra. V prvním patře jsou dnes dva vstupy a pravoúhlé dvouokno s lavicí na vnitřní straně. Protilehlé okno zachováno jen zčásti. V koutě zbytky krbu. Zdivo druhého poschodí je značně narušeno. Zachovala se severní strana s obloukovitě zaklenutým okenním výklenkem. Přízemí přístavku bylo plochostropé, téměř zničené, patro sklenuto valeně. Na severu v síle zdiva vybrán výklenek prevetu. Hrad založen před r. 1126 Soběslavem I. Větší opravy a úpravy prováděny r. 1475, 1543-48, 1557, 1574. Roku 1582 přistavěn k věži opěrný pilíř. Roku 1592 je již hrad spustlý. Z evidenčního listu památkového ústavu: Zřícenina hradu situována na isolovaném kopci nad městečkem, odkud vedly na hrad staré, zčásti dosud patrné, cesty. Vlastní hradště je odděleno na severu proti ostatní ploše hory šíjovým příkopem a má tvar protáhlého trojúhelníka, vrcholem obráceného k jihu, jehož osu tvoří ostrý skalnatý hřbet dělící jej ve východní předhradí a západní vlastní hrad, spojené navzájem ve skále vytesanou brankou. Celá dispozice byla původně chráněna vnější hradbou, doplněnou na jihových. válcovou věží: v současné době buď zmizela úplně nebo je zachována v nepatrných zbytcích stejně jako budovy předhradí (kůlny, stáje) zachycené ještě v 19. století. Vlastní hrad, dle popisu z 19. století, obsahoval - kromě stojící hranolové věže umístěné na severním cípu skalnatého hřbetu - ještě při obvodní hradbě umístěné obytné stavení s pekárnou, na jih od věže kaple a na nádvoří studna, vše dnes již nezjistitelné. Vlastní věž je hranolová, původně 2 patrová stavba se západním 1 patrovým přístavkem, dnes bez krovu a střechy. Průčelí z masivních kvádů je neomítané, z východu podepřené dodatečným opěrným pilířem. Ve fasádě se v přízemí zachovalo ve vých. zdi štěrbinové okénko, v jižní nový vchod (z let 1922-23). V 1. p. je v severní zdi zachováno okno se středním kamenným sloupkem, ostatní (vých. a již.) jsou z renesanční a moderní úpravy; v západním je krom toho původní půlkruhový portál. Fasáda 2. p., zachovaného jen v torsu, má u sev. zdi původní půlkruhové okno, zbytek okna ve vých. zdi je z renes. úpravy. Přízemí věže, dnes přístupné novým vchodem, mělo dřevěný strop. 1. patro bylo přístupné dosud zachovaným portálem v záp. zdi; zde byla hlavní obytná místnost věže s krbem, po němž se zachovaly konsoly a původní okno v hlubokém výklenku má zachované rýhy po původních okenicích. 2. patro má obvodní zdi zachovány jen částečně; z původního vybavení je okno v severní zdi a ústupky po původním dřevěném stropě. Západní přístavek věže má průčelí z velkých kvádrů a je přístupný v přízemí portálem a částečně zachovaným ostěním, jeho vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou. V čele místnosti je původní puvet, v boku románský výklenek. Do 1. p. se chodilo žebříkovým schodištěm; místnost byla rovněž valeně klenutá a směrem k vých. stěně do věže portál, dnes zazděný. Za portálem je pravděp. chodbička, z níž asi vedlo schodiště v síle zdi do 2. p. věže.