Zřícenina hradu Velhartice

Údaje

Popis památky

prohlášené za národní kulturní památku nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001, o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Dle evidenčního listu památkového ústavu: Vpředu přes příkop přecházíme po mostě spodní části býv. brány a podél hradební zdi s okrouhlou baštou z jedné strany a podél zřícenin vysokého hradu. Vysoké štítové budovy se zaoblenými nárožími na druhé straně. Tuto budovu s palácem a mohutnou Putnou spojoval most o čtyřech hrotitých obloucích, vyhnaných z válcových pilířů. Z obou stran na něj vedly zvedací mosty a zvenku byl chráněn hradbou a příkopem. Další hrotitou branou se vchází na vnitřní nádvoří s jednopatrovým zámkem přestavěným z hradního paláce. Přízemním arkádám odpovídá v poschodí chodba. Palác končí bývalou hradní kaplí a okrouhlou hláskou s kuželovitou stříškou. Na protější straně strmě spadající k řece Ostružně vystupuje z paláce uprostřed poschodí arkýř. 1) Věž Putna: Stojí na terénní vlně v sz. části hradu na půdorysu výrazně protáhlého obdélníka s podélnou osou orientovanou od sz. k jv. Materiál: lomový kámen s nárožními armovanými hrubě přitesanými kvádry. Obvodové zdivo věže není zachováno do stejné výše, její sv. strana převyšuje přibližně o celé patro strany ostatní. Dlouhá jz. strana je kompaktní, takřka nečleněna. V přízemí se otvírá dnes vchod do nitra věže, prolomený novodobě v 19. století. Šikmo vpravo nad vstupem asi v poloviční výšce stěny střílnovité okénko bez ostění, obdobné okénko je ve vyšší úrovni ještě dále vpravo. V levé horní části jz. strany se jeví široké pravoúhlé vybrání se svislými okraji, upravené při novodobé konzervaci. Krátká sz. strana je plně vyzděna bez oken, pouze s lešenovými otvory, v horních partiích byly dozděny vypadlé mezery a koruna srovnána do jedné úrovně. Dlouhá sv. strana věže převyšuje ostatní o více než jedno podlaží. Dolní polovina jejího průčelí je kompaktní, bez otvorů s výjimkou střílnovitého okénka bez ostění vlevo (jasně pod úrovní patra). Ve druhém poschodí jsou 2 obdélná okna s kamenným ostěním, uprostřed nad vsazeními ve třetím poschodí původní okno s kamenným záklenkem bez ostění a nejvýše lehce vlevo nízký výřez v koruně zdiva svědčící o oknu v nejvyšším podlaží. Krátká jv. strana věže je obrácena k mostu. Zdivo je plné až k portálu 1. poschodí. Pod ním vystupují 2 hrubě opracované krakorce se čtvrtkruhovitě zaoblenými čely, jež podpíraly spuštěný padací most. V dolní polovině vysokého vpadlého pole je osazen lomený okosený portál. Levé ostění je dole novodobě vyspraveno z lomových hrubě přitesaných kamenů, vpravo přechází okosení do pravoúhlého trnože prostřednictvím plošky ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka. Vlevo lomeného oblouku se rýsuje zazdívka otvoru pro kladku padacího mostu. Nad portálem segmentový odlehčovací záklenek. Nalevo od portálu svislá štěrbinová střílna. V jv. nároží vystupuje výše sv. zeď věže. Vnitřek věže je bez podlah a stropů. Na vnitřním líci jz. zdi věže se jeví celkem 9 mohutných kapes trámového stropu nad přízemkem až ve výši 7 m. Úroveň vyššího podlaží trámových kapes ukazuje, že první poschodí věže bylo vysoké pouze 310 cm. Vlevo blíže jv. kouta je ve zdi osazen lomený neprofilovaný portálek do segmentem překlenutého a střílnovým okénkem osvětleného prostoru v síle zdiva u paty schodů do druhého poschodí. Schodiště do druhého poschodí vystupuje v síle jz. věže. Má stoupající segmentovou kamennou valenou klenbu a ústí do těsného prostoru v síle zdiva, jehož horní partie jsou již ubourány. Druhé i třetí poschodí mělo výšku 320 cm, jak ukazují kapsy trámového stropu. Nad úrovní kapes stropu třetího poschodí zbývá ještě nevysoký pás zdiva čtvrtého poschodí. Přesunutá velká hranolová obytná věž má masivní 2,5 m silné zdi. Jediný možný přístup do věže byl po padacím můstku opírajícím se na jedné straně o 2 kamenné krakorce na věži a přecházejícím do portálku ve věži, na druhé straně nasedajícím na kamenný most. V r. 1653 byla věž dosud zastřešena a fungovala jako sýpka. 2) Palác Rajský dům: Zabírá nejvyšší místo hradní ostrožny, jde o stavbu značné výšky a zajímavého půdorysu - ve tvaru písmene D. Kamenné bylo u tohoto paláce pouze obvodové zdivo, vnitřní konstrukce byly původně výhradně dřevěné. Jižní průčelí paláce je založeno na skále, 6 m nad úrovní nádvoří, přičemž skála je až do výše 4 m zakrytá kamennou přizdívkou. Ta je v dolní partii šikmá, výše rovná (svislá nadezdívka patří mladší stavební etapě). Celý palác je podsklepený, sklepy jsou vytesány ve skále. Zajímavé jsou okenní otvory paláce, které dokazují jeho stavební změny - od nejstaršího sdruženého okénka v jižní zdi přes obdélné otvory s jednoduchým ostěním až k oknům se zbytky středního prutu. V zaoblení sz. rohu je vstup na kamenný most, řešený obdobně jako portál velké věže (lomený okosený portál, pod ním zachován pouze 1 krakorec). Blíže jz. nádvoří paláce nad úrovní 2. patra úzký segmentem zaklenutý vchod, který vedl na pavlač nesenu 4 mohutnými kuláči, které dosud prostupují celou šířkou zdi (na líc nepřesahují). Nejvyšší podlaží paláce je dodatečně nastaveno. 3) Most: Je to nejvýraznější a nejpůsobivější část velhartického hradu. Spojoval palác Rajský dvůr s věží Putnou a umožňoval progresivní způsob obrany v případě dobývání (kdyby se nepříteli bylo podařilo zmocnit se paláce, mohli obránci hradu ustoupit z druhého patra na most, padací můstky na obou stranách mostu umožňovaly znemožnit přístup z paláce i velké věže). Most je dlouhý 32 m, široký 3 m, vysoký téměř 10 m. Jeho čtyři lomené arkády spočívají na 5 pilířích, čtyři z nich jsou válcové o kruhovém průřezu, krajní, jv. v sousedství paláce hranolový, na takřka čtvercovém půdorysu. Pilíře i celý most jsou vyzděny z lomových kamenů. Pilíře jsou nahoře vodorovně ukončeny, z této roviny pak vystupují lomené oblouky mostu, pouze u hranolového pilíře je přechod do arkády plynulý. Tři arkády jsou stejně vysoké, jen nejvýchodnější, při paláci je znatelně vyšší. Tři válcové pilíře vyrůstají přímo z nerovného terénu bez soklů, kdežto třetí pilíř od velké věže má nepravidelně vyvinutý sokl. Na sv. straně druhého oblouku od velké věže se zachoval pod úrovní mostního chodníku vodorovně vysazený chrlič. Úroveň vstupu do druhého poschodí paláce je značně výše než u portálu do prvního patra věže. Mostní chodník je asi 175 cm široký, vydlážděný čtverhrannými kamennými deskami, lehce stoupá směrem od věže k paláci. Vyrovnání rozdílných výšek umožňuje i dvojice schodů na sz. a jv. straně mostu. Nad úrovní chodníku vystupuje po obou stranách parapetní zídka (dnes vysoká pouze několik dm, silná 65 - 70 cm), která je při sz. konci mostu na jeho sv. straně zachována ve 4 metry dlouhém úseku do výšky 260 cm - zde ji prostupuje drobná pravoúhlá střílna. Na koruně zídky spočívala odstranitelná lehká konstrukce sedlové střechy. 4) Zámek - Huertovo křídlo s gotickou částí hradu: Patrový objekt situovaný v jv. části areálu a navazující na j. část starého hradu. Má protáhlý půdorys skládající se ze 2 částí: třináctiosé dvoutraktové budovy a na ni navazující stavby na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se zaobleným vrcholem. Severní část objektu - zděná, třináctiosá, omítnutá. V přízemí se otvírá do dvora deseti téměř polokruhovými oblouky arkád (bez šambrán). Dále vpravo 2 malá okénka v zazdívce někdejších arkád a normální okno. V patře 13 oken (dvoukřídlá, 10ti nebo 12ti tabulková, osazená ve špaletách) - 9 z nich má ústupky v parapetech, které naznačují, že tu bývaly původně (obdobně jako v přízemí) otevřené arkády. Hlavní římsu tvoří vysunuté cihly. Jižní část - neomítnutá, zděná z lomového kamene s místy přimýšenými cihlami. V koutě, tvořeném rozšířením u nádvoří, je čtvrtválcový výstupek s drobnými okénky příslušenství. V sev. stěně rozšířené části je v přízemí i v patře po jednom obdélném okně v omítnuté šambráně. Následuje rozšířená část v půdorysu nejprve zalomená a při j. straně vydutá a přímo přecházející na jižní poloválcovou věž. Vlivem nerovnosti terénu jsou tu pod přízemím ještě 4 nízká okénka suterénu. Nad nimi 2 okna, za tupoúhlým nárožím další dvě a vpravo při věži v zazdívkách oken ponechány jen úzké průduchy. Horní patro osvětluje 6 oken. Východní věž o válcové horní patro přesahuje ostatní stavbu - její dvě horní podlaží osvětlují ze tří stran lomená okna. Věž kryje jehlancová šindelová střecha. Východní průčelí objektu s řadou střílnovitých okének (některá v profilovaném ostění); horní patro osvětlují 3 okna obdobná oknům v průčelí, mezi nimi jsou patrny zazdívky velkých oken. Severně za zlomem ve fasádě v dolním pořadí 3 okna (levé z nich zaklenuto segmentem), nad nimi v horním patře také 3 okna). Dále k severu dodatečně zřízen cihelný, poměrně plochý arkýř nesený dvěma polokruhovými záklenky na 3 kamenných krakorcích. Arkýř osvětluje téměř čtvercové okno. Pod arkýřem 2 menší okénka. Následují v dolním i horním poschodí 2 okna. Za tupoúhlým zlomem fasády ve stěně obrácené k sv. otevřen v přízemí portál v lomeném okoseném ostění se sešikmenou málo zřetelnou patkou. Navazuje úsek stěny obrácený k severu (s malým okénkem a vysokým novodobým oknem), směrem k severu je stěna nepravidelně odbourána. Interiér: Arkádová chodba v přízemí je zaklenuta křížovými klenbami vytaženými na hranách do hřebínků. Přízemní prostory buď plochostropé (u některých trámový záklopový strop) nebo zaklenuté (některé valeně s pětibokými nebo trojúhelnými výsečemi, některé křížovou klenbou s hřebínky). Prostory v patře vesměs plochostropé (někde stropy se štukovými rámci). Chodba nad přízemními arkádami opatřena novodobým trámovým stropem, na jejím severním konci druhotně osazen lomený okosený portál. V patře velký sál, tzv. Rytířský sál, se štukovou římsou podtaženou pod fabionem, na bočních a čelní stěně sálu odkryty úseky maleb z doby kol. pol. 18. stol. (ornamentika, kariatidy). V jižní části zámku situována bývalá hradní kaple - loď i presbyterium plochostropé se štukovou římsou, ve věži umístěno o něco zvýšené presbyterium. Většina místností v patře má klasicistní dveře, v některých místnostech se zachovala i klasicistní kamna. Střecha nad objektem prejzová; v západní části severní štítové stěny (tvořené zdí vlastního hradu) zachováno sdružené lomené okénko s okosenými hranami (rozdělující sloupek byl odstraněn). Pozdně renesanční zámek byl vystaven na mohutných základech gotického hradu, na místě původního gotického jižního paláce, generálem Martinem de Hoeff Huertou, který koupil objekt r. 1628. 5) Opevnění hradu s příkopem a valem: Hradební zeď obepíná takřka celý hradní areál. Po severní a sv. straně hradu je hradba chráněna ve skále tesaným suchým hradním příkopem, který zahýbá i na stranu jz. a před vstupní branou je přerušen náspem, po kterém nyní probíhá přístupová cesta. Přechod přes hradní příkop původně umožňoval padací most. Příkop je dobře zachován i s valem, který probíhá po jeho vnější straně. Jediná brána do hradního areálu je situována v jeho sz. cípu - je složitého půdorysu, patrová, z lomového zdiva s rohy armovanými hrubě přitesanými kvádry. Na hlavním průčelí brány lomený okosený portál ve vpadlém poli (segmentově zaklenutém), vpravo patrný otvor pro kladku padacího mostu. Ve zdivu brány menší obdélná okénka a štěrbinové střílny. Hradební zeď sz. části hradu navazuje na bránu - vybíhá od ní zhruba k východu až k půlválcové baště při velké věži, odtud se třikrát lomí podél velké věže a nápadně zeslabená probíhá kolem kamenného mostu k mohutné hradbě při hradním paláci. Hradba je založena přímo na vrcholku skály vyrůstající kolmo z hradního příkopu, pouze zdivo půlválcové bašty vystupuje ze dna příkopu. Je vysoká 150 - 400 cm, v l. úseku s vyrovnanou korunou, úsek hradby podél mostu není již výškově srovnán. Hradba obsahuje v hustém sledu dovnitř špaletované štěrbinové střílny. Také po jz. straně hradba plynule navazuje na bránu - odtud běží takřka v přímém směru k jv., poblíž brány přerušena půlválcovou baštou a dále k jv. vystupuje z čáry průběhu hradby nesymetrická dvojboká bašta. Jz. hradba je slabší než severní, ale silnější než její pokračování podél mostu. Vyrůstá nad strmým zčásti skalnatým srázem do výše 400 - 700 cm. Koruna hradby je srovnána v úseku až k dvojboké baště, pouze bašta půlválcového tvaru korunu lehce převyšuje. Je zřejmé, že zdivo předstupující dvojboké bašty bylo k hradbě dodatečně přisazeno. Střílny mají stejný tvar a hustotu jako na sv. úseku hradby, obdobně jako tam se otevírají nízko nad patou zdiva. Z vnější hradby jv. části hradu zbývají jen sporé fragmenty - především nízký úsek zdi nabíhající do sz. nároží pivovaru a její pokračování od jv. nároží této budovy kolem jižního cípu hradu až na jeho východní stranu, kde se vytrácí. Hradba v tomto úseku má charakter terasní zdi, nad úroveň terénu nikde nevystupuje. Z opevnění původního hradu z pol. 14. stol. se zachoval pouze nepatrný fragment se vstupní branou (s lomeným jednoduše okoseným portálem) - situovaný jižně od paláce Rajský dům. Původní hradba ohraničovala dnešní nádvoří po jižní straně paláce a západně od Huertova křídla. Vlastní do dnešních dnů zachované opevnění je záležitostí pozdně gotickou, kdy byl hrad přestavěn - toto zesílení obrany hradu lze klást přibližně do druhé čtvrtiny 15. století. Nešlo však o záležitost jednorázovou, ve druhé stavební fázi byla prodloužena brána směrem do hradu a byla zřízena dvouboká bašta. 6) Pivovar: Umístěn v jv. rohu hradního areálu. Budova pivovaru, umístěná na svahu, je zčásti patrová a zčásti přízemní. Její jižní průčelí je vztyčeno nad strmým srázem. Nepravidelný lichoběžný půdorys objetku s podélnou osou položenou severojižním směrem se přizpůsobuje nerovnosti terénu. Objekt je pojat do vnější hradební zdi, ale byl zřejmě postaven dodatečně. Zdivo tvoří lomový kámen s cihelnými doplňky. Zbudován ve 2. pol. 16. století. Průčelí objektu obrácené k severu je přízemní a vrcholí dvojicemi trojúhelníkových štítů, spojených úseky atiky a proti linii přízemí poněkud ustouplých. Na levé straně široký obdélný vjezd, napravo od něj v nižší úrovni patrně původní hlavní vjezd s polokruhovým cihelným záklenkem. Štíty jsou řešeny symetricky. V úseku atiky mezi nimi prolomeno stlačeným obloukem zaklenuté okno, po jeho obou stranách polokruhem zaklenuté otvory velikosti vchodů obezděné cihlami. Od nich vně po jednom štěrbinovém okénku. ve vrcholech obou štítů umístěna obdobná okénka. Protilehlé jižní průčelí je také patrové a vrcholí dvojicí trojúhelných štítů, v přízemí a suterénu jsou prolomena 4 štěrbinová okénka, v patře umístěna 2 úzká okna, ve v. štítu prolomena 3, v záp. 2 štěrbinová okénka, obdobná jako na protilehlé straně. Interiér budovy rozděluje podélná zeď kolmá na štítové stěny na dvě přibližně stejně široké části. Západní část bývala patrová, opatřená trámovými stropy. Ve východní polovině objektu byly v přízemí klenuté místnosti. Čtvercová místnost zaklenutá na střední pilíř kamennou křížovou klenbou. 7) Kaplička: Kaplička je situována severozápadně od hradního areálu, u přístupové cesty pod bránou. Stojí v mírně svažitém terénu - tato nerovnost je vyrovnávána kamenným soklem. Zděná stavba na čtvercovém půdorysu krytá stanovou střechou s pálenou krytinou. Ve dvou sousedních stěnách orientovaných k přístupové cestě (tj. v severní a východní) jsou prolomeny obloukem zaklenuté vchody v šambráně s klenákem a patkami, takže kaplička je přes roh průchozí. Zbývající 2 stěny jsou plné, v západní stěně falešný vchod pouze naznačený v omítce. Stěny člení nárožní leseny (pouze naznačené v omítce). Korunní římsa kolem celé stavby profilovaná. Interiér zaklenut českou plackou přecházející do kupole elipsovitého tvaru. Česká placka vybíhá z bočních pilastrů. Datace: 18. století. 8) Boží muka: Situována severozápadně od hradního areálu, těsně pod kaplí, ve svahu. Zděná sloupková boží muka. Na hranolovém neomítaném soklu z lomového kamene umístěn o něco užší hranolový pilíř, zděný z lomového kamene, omítnutý, zdobený pásovým sgrafitem. Krycí deska profilovaná, na ní spočívá vlastní o něco užší hranolová kaplička, zděná z cihel. V každé její stěně prolomen půlkruhový otevřený záklenek. Boží muka završuje stanová, jednou odstupněná, střecha krytá šindelem. Datace: 18. století.