Jste zde

Památky a občanská vybavenost Plzeňského kraje

kostel sv. Jana Křtitele - areál

Název památkykostel sv. Jana Křtitele - areál
Rejstříkové číslo11847 /4-5105
ObecVelečín
AdresaVelečín, Ostrovec, , Plzeň-sever
KatastrVelečín
Památkově chráněné území

Popis památky

Uprostřed svažité okrouhlé návsi stojí původně gotický, v letech 1757 a 1878 upravený kostel sv. Jana Křtitele s pravoúhlým závěrem. Na jižní straně lodi zazděný gotický portál vstupu. Hodnotná stavba s bohatě zdobenou barokní fasádou a mohutným sanktusníkem. V důsledku zanedbané údržby takřka ve zříceninách.Východně od kostela barokní márnice. V hrazení býv. hřbitova umístěna kamenná deska s vytesaným křížem. Situace Kostel stojí v nevýrazné poloze, v nejnižším místě obce a uprostřed návsi; obklopen ohradní zdí vymezující bývalý hřbitov; plocha hřbitova zatravněná a zarostlá náletovými dřevinami; mírně spádovaná k východu; od paty hradby terén stoupá k západu a klesá k východu; na ostatní strany cca vodorovný; po obvodě několik vzrostlých listnatých stromů. Dispozice Kostel orientovaný presbytářem asi přibližně k SV; složen z obdélné lodi a užšího téměř čtvercového kněžiště. Exteriéry Loď Střecha dnes zřícená; byla sedlová krytá bobrovkami; v západní části hřebene dosud stojí torzo osmibokého sanktusníku; sokl předsazený omítnutý; korunní římsa zděná s maltovým profilem; vystavěna z cihel a pískovcových kvádrů; zalamuje se i na západní průčelí, kde přesah kryt taškami; podélné stěny členěny nárožními pilastry, v jejichž místě zalomen sokl i římsa; místo hlavic pod římsou postranní volutky a kapkovitý motiv se střapcem; střední plochy pilastrů vpadlé; v poli vymezeném pilastry uzavřený lisénový rám; západní fasáda rozdělena pilastry na tři pole; v každém opět lisénový rám; západní štít má v patě výrazné voluty; ke střednímu nadvýšenému poli pokračují projmutá ramena, jednou odskočená; při okraji střední plochy pilastry s páskovou hlavicí; mezi nimi lisénový rám; štít završen přímou profilovanou římsou obloukově zvednutou ve střední části; štít vystavěn z cihel a lomového pískovce; v ploše štítu na výšku obdélné okno se segmentovým záklenkem; torzo žaluziové okenice; lemováno lištou; zdivo stěn z lomového pískovce a lomového kamene; obě západní nároží armována pískovcovými kvádry; pro barokní členění byly vytvořeny silné plenty z cihel napříč; na severní straně byl sokl přilepen z cihel na plocho; celá dolní polovina severní stěny vyrovnaná plentou; barokní omítky hozeny v silné vrstvě; na jižní straně stopy starších omítek s bílým nátěrem; patrný i jejich vztah k armatuře nároží, se kterou lícovaly; v ose západní zdi obdélný pískovcový portál členěný vnitřním obloukem, vnější dvojitou lištou s plynule zalomenýma ušima a soklíky; segmentová supraporta má přímé náběhy; mezi supraportou a nadpražím vykrajované zrcadlo; v podélných stěnách po jednom na výšku obdélném okně se segmentovým záklenkem; kolmé ostění lemováno cihlami; záklenek z cihel; dřevěný dělený rám (asi 19. století); okolo oken šambrána s dvojitou lištou a ušima; na kruchtu ústí jedno obdélné okno umístěné v západní zdi; cihelné ostění a segmentový záklenek; dřevěný dělený rám; segmentová suprafenestra; v ose jižní zdi zazděný hrotitý portál s pískovcovým ostěním; profilováno středovým hruškovcem a postranními výžlabky; na vnitřní výžlabek navázán otupený prut a zářez a na vnější pak laloška a zářez; profilace bez přerušení přechází do archivolty; dole plynule vybíhá od terénu (původní terén níže než dnes); zbytky bílých líček; zazdívka zalícovaná převážně z lomového pískovce a úlomků cihel; nad ostěním vyklenut kamenný záklenek. Presbytář Podélné stěny symetricky odsazeny od lodi; závěr přímý; torzo sedlové střechy s valbou na východě; krytina z bobrovek; sokl i korunní římsa plynule přechází z lodi; fasády členěny nárožními pilastry a lisénovými rámci (řešení jako na lodi); žádný vchod; zdivo stejného charakteru jako na lodi; obě nároží převážně armována kvádry; pro barokní členění opět silné plenty; v podélných zdech po jednom rozměrném okně se segmentovým záklenkem. Opět cihelné ostění i záklenek; dřevěný dělený rám; šambrána s ušima a lištou; ve východní zdi zazděné hrotité okno s přímočarou nálevkovitou špaletou vyskládanou z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů; zazdívka z pískovce i cihel (zalícovaná). Interiéry Loď Obdélného půdorysu; prostor kruchty vymezen příčnou stěnou v celém výškovém rozsahu; podlaha cihelná; stropní podhled zřícený; byl omítnutý a opatřený výrazným fabionem; v patě fabionu obíhá cihelná římsička; vítězný oblouk má půlkruhový záklenek; kolmé nečleněné boky; v patě archivolty římsky a po obvodě pás s vrcholovým klenákem; nad archivoltou se rýsují starší omítky snad se zbytky nějakých maleb; po stranách archivolty na stěně lodi zrcadla ze štukových pásků; nika portálu překlenuta segmentem; špalety obou oken vyskládané z pískovce a cihel (ve východním boku špalety severního okna druhotně užit pískovcový kvádr s líčkami); záklenky špalet cihelné segmentové. Podkruchtí rozděleno na tři prostory; střední pravoúhlý s vodorovným omítnutým podhledem bez fabionů (dva otvory pro provazy od zvonů); otevřený v celém rozsahu do lodi; při východních okrajích podélných stěn lisény se sokly; do bočních prostorů vedou obdélné kazetové dveře (asi 19. století); vsazeny do segmentem překlenutých nik; jižní prostor má válcový půdorys a vodorovný omítnutý podhled. V severním válcovém prostoru umístěno točité schodiště na kruchtu; válcový šnek a prkenné stupně s podstupnicemi. Východní líc dělící stěny rozdělený na tři pole oddělené mezi sebou pilastry s čabrakovými hlavicemi se střapci; krajní pole po celé výšce půdorysně proláklá; v úrovni přízemí v nich výklenky ukončené cca půlkruhově; v úrovni podlahy kruchty probíhá římska vymezující nad záklenky nik cvikly; čela nik přímá; v patách záklenků pásky; v úrovni kruchty ve středním poli přímé lištové zábradlí a v postranních polích zděné parapety s kvadriloby. Nad střední část přechází podhled stropu lodi včetně fabionu; v jižním bočním prostoru omítnutý podhled a v severním pokračuje točité schodiště do půdy; boční prostory do lodi otevřeny stlačenými pasy; nad záklenky opět římska vymezující cvikly; podlaha na kruchtě dřevěná; jednotlivé prostory na kruchtě spojeny segmentově uzavřenými průchody; západní okno má segmentem překlenutou špaletu. Presbytář Podlaha cihelná o schod výše než v lodi; do rohů vloženy trojboké pilířky ukončené římsou v rovině pat archivolty vítězného oblouku (na západní dvojici pilířků římsa z vítězného oblouku přechází); strop vodorovný, hladce omítnutý s fabionem; niky oken ukončené segmentem; ve východní zdi hluboká nika s přímým čelem a segmentovým záklenkem; ve středu podélných zdí drobné konchové výklenky. Podkroví Podkroví lodi Přístup byl zajištěn z kruchty po schodišti; dnes raději už do prostoru nevstupovat; podhled stropu měl samostatné nosníky; nad východní zdí lodi není štít; krov byl vázaný ležatou stolicí; v západní části (po stranách sanktusníku) byly stojaté stolice); osm sloupů sanktusníku položeno na prahy uložené přes několik vazných trámů; sloupy ztuženy dvěma ondřejskými kříži ve V - Z směru a horními obvodovými rozpěrami; dřevo krovu i sanktusníku ručně tesané. Podkroví presbytáře Prostor dnes už nepřístupný; konstrukce podhledu oddělena od krovu; stojí zde ještě torzo blíže neurčeného krovu se stojatými stolicemi. Ohrazení a vstupní brány Vymezuje cca oválný prostor symetricky vztažený ke hmotě kostela; hradba po celém obvodě vyzděna převážně z lomového pískovce; místy úlomky cihel a šíbry; na jižní straně vezděno několik žulových kvádrů a podstavců z křížů; na pultové koruně žulové nebo betonové desky; fragmenty hlazené omítky; výška hradby kolem 1,5 m. Branka situována před hlavním vchodem; ohraničená cihlokamennými pilíři s nízkými stříškami; laťová dvířka. Márnice Zapojena do východního úseku hradby; asi tak z poloviny vysunuta z plochy hřbitova; čtvercového půdorysu s okosenými nárožími; valbová střecha částečně zřícená; krytina z bobrovek; sokl předsazený omítnutý; zděná profilovaná římsa ve středních úsecích stěn obloukovitě zvednutá; fasády členěny lisénovými rámci; místy obnaženo zdivo z pískovce a cihel; v západní zdi obdélný portál s cihelným ostěním; hladká šambrána; dveře nejsou; ve východní zdi zazděné obdélné okno; lemováno bylo lištovou šambránou. Původní podlaha není příliš zřejmá; stropní podhled už není (přichycen byl přímo k vazným trámům; stěny hladce omítnuté; nika vchodu uzavřena segmentem; na okno poukazuje segmentem překlenutá špaleta. Krov má jednu hlavní vazbu v S - J směru. Obsahuje vazný trám, krokve a hambalek; od vazného trámu jdou pak tři krátčata; diagonální z nich ještě rozvětvená u stěn; pak zde jsou pouze nárožní a dílčí krokve; dřevo ručně tesané. Stavební vývoj Loď i presbytář byly postaveny současně snad ve 2. polovině 14. století; z původních otvorů známe jižní portál a východní okno presbytáře; zda byl presbytář klenutý nelze za současného stavu zjistit; někdy v 1. polovině 18. století proběhla barokní přestavba - provedeno nové členění fasád, probourána okna lodi a presbytáře, vstupní portál lodi, vestavba kruchty, krov lodi, sanktusník, márnice, podhled stropu lodi, úprava vítězného oblouku, v presbytáři vloženy rohové pilířky a vytvořeny výklenky ve stěnách, postavena ohradní zeď a márnice. Krov presbytáře snad z 19. století včetně podhledu stropu. Stávající stav areálu Krov lodi téměř v celém rozsahu zřícený; zbývá torzo sanktusníku, které už je výrazně vychýleno; nad presbytářem ještě část krovu stojí; stropní podhled lodi zcela zničen; místy propadlý podhled stropu presbytáře; omítky značně opadané; ve štítovém průčelí trhliny; výplně otvorů rozbité a poškozené; nad kruchtou také propadlý strop; v interiéru už částečně opadané omítky; márnice také v havarijním stavu (propadlý krov, opadané omítky, zničené dveře); plocha hřbitova neudržovaná (náletová zeleň); ve východní části částečně rozvalená ohradní zeď. Kostelík stojí zhruba uprostřed mírně svažité návsi okrouhlého typu, nízká zeď kolem vymezuje prostor někdejšího hřbitova. Kostel s lodí zhruba čtvercového půdorysu, k lodi připojeno o něco málo užší, ale stejně vysoké kněžiště, nepříliš hluboké, o půdorysu příčně položeného obdélníka. V ose průčelní stěny i v ose obou bočních stěn lodi po jednom segmentovém okně, podobně i v obou bočních stěnách kněžiště. Průběžná výrazně profilovaná korunní římsa původně krytá prejzy. Nad průčelím se zdvíhá výrazný volutový štít zakončený profilovanou římsou, uprostřed lehce zdviženou ve tvaru ležatého půloválu. Zbytky omítek ukazují plošně cítěné členění stěny pilastry a lisenovými rámy, pilastry v místě hlavic členěny v omítce ještě velmi mělce vystupujícími čabrakami se střapci, nahoře volutkami. V ose průčelí zachován obdélný hlavní vstup do kostela v profilovaném paralelním ostění s uchy, nahoře opatřený profilovanou segmentovou římsou s krátkými rovnými konci. Supraporta s křivkovými kraji členěna v omítce velmi mělce vystupujícími výplněmi. Podobná, ale čistě segmentová římsa včetně stejné supraporty akcentovala původně i segmentové okno nad vstupem. Pravé a částečně i levé nároží průčelí ukazuje pod opadanou omítkou armování nároží velkými kvádry, při barokní úpravě dodatečně dozdívané cihlami (ve smyslu nepodstatného rozšíření celého průčelí). Na původně gotickou stavbu ukazuje poměrně velké lomené okno v ose závěru kněžiště, s ostěním zcela plochým, složeným z přitesaných plochých kvádrů. Další znakem gotiky je lomený portálek v pravé (jižní?) boční stěně, dnes poměrně nízko umístěný vzhledem k terénu, který tu pravděpodobně byl časem o dost navýšen. Portálek má kamenné ostění s výraznou oblounovou profilací, typologicky nejdříve někdy z hluboké 2. poloviny 14. století, spíše však až z 15. století. Kostelu dnes chybějí zcela střechy i stropy, také zvonička nad štítem, omítky jsou z větší části opadané až na holé zdivo, štít vykazuje hluboké statické trhliny ve zdivu. Vnitřek kostela je dnes zcela nepřístupný (dveře jsou zatlučené prkny), také prostor někdejšího hřbitova je už kolem kostela neprůchodný díky dlouholetým hustým a vysokým náletům. Původně gotický kostelík nejdříve někdy z konce 14. století byl posledně výrazně upraven pozdně barokně, v literatuře se udává rok 1757. Zachované členění stěny typicky plošně cítěné i různé detaily (např. motivy čabrak na hlavicích pilastrů) pro tuto dobu svědčí. Z gotických detailů je nejzajímavější boční portálek, nejpravděpodobněji někdy z doby Václava IV. Dnes se bohužel k němu nelze dostat, nálety znemožňují i jeho detailní fotografování. Barokní úpravu pravděpodobně prováděl nějaký lepší stavitel, nejpravděpodobněji z Prahy - Ostrovec byl částí petrohradského panství, které patřilo Černínům z Chudenic. K roku 1759 je už na černínském panství Nejdek doložen přímo u úprav kostela v Nejdku původem tyrolský, později v Praze usazený Antonín Haffenecker (?!). Zpracoval V.Ryšavý

Přílohy

kostel od S