Jste zde

Památky a občanská vybavenost Plzeňského kraje

areál kostela sv.Prokopa

Název památkyareál kostela sv.Prokopa
Rejstříkové číslo32575 /4-1626
ObecVšehrdy
AdresaVšehrdy, Všehrdy, , Plzeň-sever
KatastrVšehrdy u Kralovic
Památkově chráněné území

Popis památky

1)kostel 2)márnice 3)ohradní zeď s branou a 2 brankami Historicky významnou památkou obce je filiální, dříve farní, kostel sv. Prokopa, zmiňovaný již roku 1250. Původně gotický z pol. 14. století, přestavěný v letech 1730 - 1732 dle návrhu J. B. Santiniho plaským stavitelem O. Kondelem v duchu barokní gotiky. Na západním průčelí věže kostela se nachází znak opata Evžena Tyttla z roku 1732. Z lidové architektury se dochovala roubená hospodářská usedlost č.8 s roubeným obytným stavením a dřevěným patrovým špýcharem. Renesanční zvon Brikcího z Cynperka z r. 1589. Gotizující hřbitovní branky a márnice. Situace Kostel stojí při západním okraji obce téměř v jejím nejvyšším místě; usazen ve svahu klesajícím k východu a JV; po S, J a V straně kostela hřbitov vymezený ohradní zdí; v rámci hřbitova terén převážně zatravněný a cca vodorovný. Dispozice Orientovaná stavba; k obdélné lodi připojen užší presbytář uzavřený třemi stranami osmiúhelníka; západní fasádě lodi představěna věž na půdorysu sférického čtverce; po východní straně presbytáře zploštělá šestiboká sakristie. Exteriéry Loď Pravoúhlá nároží půdorysu nahrazena projmutými úseky stěn, které na západě plynule navazují na hmotu věže a na východě pak na podélné zdi presbytáře; střecha sedlová krytá bobrovkami; vikýře tvaru volského oka; sokl nízký z pískovcových desek (pouze na přímých úsecích stěn); korunní římsa zděná s omítkovým profilem; fasády hladké bez členění; místy obnaženo zdivo - na podélných stěnách lomové (na části severní stěny vidět plenta z cihel) a na obloukových úsecích smíšené z cihel, pískovce a kamene; patrná původní nároží zpevněná pískovcovými kvádry; v ose J a S zdi hrotitý pískovcový portál s vpadlou vnější lištou; dveře s diagonální výplní na zdobených pásových závěsech (barokní); v podélných stěnách po třech hrotitých oknech s železným rámem a zasklením šestihrany do olova (některé asi z 18. století); patrno, že špalety vyskládány z cihel, pískovce i kamene. Presbytář Střecha sedlová s valbami nad závěrem; hřeben o málo níže než na lodi; krytina z bobrovek; na východním konci hřebene křížek; sokl nízký předsazený z kvádrů (ukončen patrně vyžlabenou ploškou); korunní římsa plynule přechází z lodi; stěny zesíleny třemi opěráky (J, JV a SV); čela svislá, jednou odsazená; stříšky nízké pultové; na opěráky zalomen sokl ze stěn; patrno, že nároží opěráků vyskládána z kvádrů; prostor osvětlen čtyřmi hrotitými okny; zasklení šestihrany do olova; místy vidět cihlokamenné lemování špalet; nad SV opěrákem obnažena část kvádrového nároží. Věž Střecha má tvar vysokého projmutého jehlance nahoře přecházejícího v osmibokou lucernu; nad lucernou kalichovitá stříška s makovicí a křížem; v lucerně hrotité otvory; pozinkovaný plech; korunní římsa s omítkovým profilem; po výšce věž rozdělena kamennými římsami na tři etáže; nároží členěna pilastry, v jejichž místě římsy zalomeny; JZ a SZ nároží zesíleno opěrákem; místy patrno smíšené zdivo z cihel, lomového kamene a pískovce (asi i druhotně užité články); v západní zdi hrotitý portál s vnější vpadlou lištou; nad ním hrotitý fronton; dveře dvoukřídlové na pásových závěsech (asi 18. století); do přízemí ústí dvě okénka v podobě sférického trojlistu (S a J stěna); shodná tři okna také v 1. patře; zasklení šestihrany do olova (některé výplně barokní); prostor 2. patra má lomená okna ve dvou úrovních; ve spodní úrovní na třech stranách a v horní úrovni na všech stranách; dřevěné žaluzie; pod západním oknem 2. patra kamenný znak opata. Sakristie Protáhlého šestibokého půdorysu v S - J směru; střecha valbová s bobrovkami; sokl předsazený z pískovcových desek; korunní římsa zděná s profilem; stěny členěny lisénovými rámy; místy vidět smíšené zdivo z lomového kamene a menšího podílu cihel a pískovce; na SV a JV straně jedno hrotité okno; zasklení šestibokými čočkami zalévanými olovem (asi barokní). Interiéry Loď Podlaha z teracových dlaždic; od lodi vydělen prostor kruchty příčnou stěnou, a to v půdorysném rozsahu zaoblených nároží. Vlastní loď - klenba valená o stlačeném oblouku; doplněna třemi páry trojbokých styčných výsečí; plochy pokryty štukovým žebrovím a jemně vykrajovanými zrcadly; patky podloženy složitěji členěnými jehlancovými konzolkami; čela lunet hrotitá; vítězný oblouk zhruba parabolický, na hranách prostě okosený; nad vrcholem deska s chronogramem (letopočet 1730); niky obou vchodů uzavřeny hrotitým záklenkem; volné hrany otupeny; špalety oken ukončeny také lomeně. Podkruchtí a kruchta - stěny opatřeny nízkým soklem; podkruchtí zaklenuto valeně s trojbokými výsečemi nad dvěma vchody na schodiště do patra; vstupy uzavřeny lomenými dveřmi; schodiště točitá s prkennými stupni. Kruchta se do lodi otevírá hrotitou arkádou; poprsnice zděná členěná pilířky a konzolkami; na kruchtě podlaha ze čtvercových topinek; klenba valená o hrotitém čelním oblouku; na schodiště vedou hrotité portálky. Presbytář Podlaha z teracových dlaždic o schod výše; žebrová klenba složena z obdélného pole, meziklenebního žebra a šesti paprsků nad závěrem; čela hrotitá; vrcholnice mírně klesají; žebra klínová vyžlabená; svorníky hladké válcové; konzoly jehlancové s páskem v horní části; žebra obílena; ve východní zdi obdélný pískovcový portál s ušima a vpadlou lištou; barokní dveře na pásových závěsech (pěkný krabicový zámek); záklenky oken hrotité; v severní zdi rozměrnější nika se segmentovým záklenkem; začíná od podlahy; v čele odsazeného parapetu zazděn náhrobek. Věž Přízemí Podlaha z teracových dlaždic; nízký omítnutý soklík; klenba placková s hrotitými čely; na ploše vykrajovaná zrcadla; v každé zdi rozměrově podobná hrotitá nika - západní navazuje na vstup, východní slouží jako průchod do lodi a zbývající navazují na okna. 1. patro Podlaha z topinek o čtyři stupně výše než na kruchtě; klenba křížová s hrotitými čely a vykrajovanými poli; na kruchtu prostor otevřen hrotitým pasem; špalety oken sbíhají až k podlaze; záklenky lomené. 2. patro Přístup zajištěn z podkroví lodi hrotitým pasem vyklenutým z cihel; v podlaze vidět cihelné zdivo klenby 1. patra; vysoký prostor otevřen do krovu; do krovu lze vylézt po žebříku; zhruba v polovině výšky půdorysný odskok; stěny neomítnuté; lomový kámen smíšený s cihlami a pískovcem; záklenky oken lomené z cihel; po výšce dvě úrovně obvodového ztužení dřevěnými trámy s kleštinami ve zdivu. Celý prostor vyplňuje zvonová stolice se složitým rámovým zavětrováním. Tři vazby jsou uloženy v S - J směru. Každá obsahuje základový trám, středový sloup, dvě šikmé vzpěry (mezi sloupem a základovým trámem), dva postranní sloupy, horní ukončující nosník, paždík, vzpěry (mezi středovým sloupem a paždíkem), pásky (mezi postranními sloupy a ukončujícím nosníkem). Základové trámy podepírají tři průvlaky. Ve V - Z směru ztuženy krajní sloupy jedním ondřejským křížem a střední pak dvěma kříži nad sebou; zavěšen jeden zvon; dřevo ručně tesané; spoje plátované a čepované jištěné dřevěnými hřeby; prvky značeny vyseknutými čárkami. Sakristie Podlaha z teracových dlaždic; klenba klášterní s trojbokými výsečemi; lunety stlačené a hrotité; paty klenby odsazené; špaleta vchodu má segmentový záklenek; u oken záklenky lomené; v SV a JV zdi pravoúhlé výklenky s vloženou dřevěnou výplní a dvířky; ve východní zdi nika se segmentovým záklenkem. Podkroví Podkroví lodi Na východě prostor otevřen do půdy presbytáře a na západě ohraničen věží. Klenba je dřevěné konstrukce; na vazných trámech podlaha z povalů a hliněné omazávky. Krov hambalkový, vázaný ležatou stolicí. Obsahuje 6 plných příčných vazeb; krajní západní vazba těsně u věže. Plná vazba má vazný trám, šikmé sloupky stolic, rozpěru (čepovaná do sloupků), pásky (čepované do sloupků a rozpěry), hambalek (těsně na rozpěře, čepovaný do krokví) a krokve. V mezilehlé vazbě je vazný trám, hambalek a krokve. V podélném směru na každé straně uložena pozednice, pětiboký práh a střední lichoběžná vaznice ve směru sklonu stolic. Ve střešní rovině v každém poli dva ondřejské kříže; dřevo ručně tesané; spoje čepované jištěné kolíky; montážní značky provedeny jako přímé záseky nebo dlabané trojúhelníčky. Podkroví presbytáře Klenba vyzděná z lomového kamene; zdivo nad klenbou převážně lomové neomítnuté; v horní partii užity i cihly; v JV rohu vyčnívá kulatina po lešení; nad vítězným obloukem nadezdívka ukončená vodorovně v rovině podlahy půdy lodi; pod vaznými trámy tři příčná dřevěná táhla a jedno železné táhlo kotvené do plné vazby krovu. Krov je stejné konstrukce jako nad lodí; celkem 3 příčné plné vazby; v rovině střechy zde v každém poli jeden ondřejský kříž; nad závěrem uloženo pět paprskových krátčat pro opření krokví valeb. Podkroví věže Základový rošt krovu složen z hlavního kříže, ke kterému se připojují výměny na půdorysu čtverce; od každé výměny jdou tři krátčata; krátčata směřující do středů stěn a do rohů ještě rozvětvena; rošt kampován přes dvě pozednice; na osmibokém prahu uloženém přes vazné trámy postaveno 8 sloupů lucerny; sloupy ztuženy ve dvou úrovních obvodovými rozpěrami; v rovině krokví také rozpěry; horní konce krokví opřeny o ztužující rám lucerny; dřevo ručně tesané; v čepových spojích dřevěné kolíky; patrny značky v podobě štípaných trojúhelníčků. Ohrazení a vstupní brány Hradba vymezuje v zásadě obdélný prostor symetricky rozložený vůči hmotě kostela; východní nároží nahrazena diagonálními úseky obdobně jako na západě, kde se tyto přimykají k nárožím věže. Na J a V straně plní hradba výraznější opěrnou funkci; pultová koruna kryta bobrovkami; vnější líc pokryt hrubou omítkou s hladkými pásy; místy obnaženo zdivo z kamene a menšího podílů cihel; z vnitřní strany zeď zhruba 2 m vysoká a hladce omítnutá; v jižním úseku hradby nadvýšená kulisa s hrotitým výklenkem na vnitřní straně. Dvě shodně řešené brány jsou umístěny v západním úseku hradby po stranách věže; řešeny jako kulisové s trojúhelnou stříškou krytou bobrovkami; prolomeny hrotitým pískovcovým portálem s patečními klenáky (s letopočtem 1737) a vrcholovým klenákem; dřevěná dvoukřídlová vrata na pásových závěsech. Márnice Obdélná přízemní stavba zapojená do severní hradby a celým půdorysem vysunutá z plochy hřbitova; střecha valbová; krytina z tašek bobrovek; sokl není; korunní římsa zděná s jednoduchým profilem (pouze na západní straně); omítky hladké; v ose jižní stěny obdélný pískovcový portál s ušima a vpadlou lištou; dveře kazetové na pásových závěsech; po stranách vstupu okénka tvaru sférického trojlistu; obdobná okénka také v Z a V zdi. Interiér - podlaha z cihel; prostor otevřen do krovu; nika vstupu má segmentový záklenek; špalety opakují tvar ostění; v severní zdi větší výklenek se segmentovým záklenkem. Hambalkový krov se stojatými stolicemi; ve V - Z směru dvě plné vazby obsahující vazný trám, sloupky stolic, rozpěru (v rovině vaznic), šikmé vzpěry (plátované se sloupky) a krokve. Pod vaznicemi jsou pásky (asi oběma konci plátované); přes vaznice kampován osmipaprskový hambalkový rošt; dřevo ručně tesané; západní okraje vazných trámů podchyceny průvlakem. Stavební vývoj Z gotické stavby dochován presbytář s opěráky a křížovou klenbou a také J a S stěna lodi v celé délce; vstupy a okna ale zanikla při mladších úpravách; nejstarší konstrukce pochází asi z doby kolem poloviny 14. století. Rozsáhlá přestavba proběhla v 1. polovině 18. století - loď prodloužena, postavena věž a sakristie; loď získala dřevěnou klenbu; všechny otvory v lodi i presbytáři nově zřízeny; otvory i stropní konstrukce ve věži a sakristii také barokní; z doby přestavby i dostupné krovy a zvonová stolice; v téže době postavena ohradní zeď s branami a márnicí. Mladší úpravy se omezily pouze na údržbu stavby. Stávající stav areálu Taškové krytiny dožívající; nátěr plechové krytiny věže nedávno obnoven; omítky průčelí asi z 25% opadané až na zdivo; interiéry udržované a v dobrém stavu; v sakristii ve stěnách několik trhlin; krovy se jeví v pořádku; v JV části ohradní zdi výrazné trhliny; plocha hřbitova udržovaná.

Přílohy

kostel sv.Prokopa
filiální kostel sv.Prokopa
věž