Jste zde

Veřejné opatrovnictví

Veřejné opatrovnictví

Opatrovnictví je upraveno v novém občanském zákoníku (NOZ) v obecné části – Hlava II: Osoby (§ 61 -  § 65) a Hlava III: Zastoupení (§ 436 - § 440 a § 457 – 485)

Smyslem opatrovnictví je ochrana zájmů a naplňování práv opatrovance (§ 457 NOZ).

Vznik opatrovnictví

Opatrovnictví vzniká rozhodnutím až právní mocí rozhodnutí soudu (§ 463, 465 NOZ). V rozhodnutí soud kromě omezení svéprávnosti opatrovance a jmenování opatrovníka určí rozsah jeho práv a povinností (§ 463 NOZ). Opatrovnictví může vzniknout i tzv. ze zákona v případě, když např. dosavadní opatrovník zemřel, nebo když opatrovanec změnil své bydliště. V takovém případě se ze zákona stane opatrovníkem obec, v níž má opatrovanec bydliště.

Veřejný opatrovník

Pokud soud nenalezne žádnou  vhodnou osobu (osoba fyzická, zpravidla jde        o osobu blízkou – příbuznou osobě opatrovance), kterou by ustanovil opatrovníkem, jmenuje veřejného opatrovníka. Veřejným opatrovníkem se rozumí obec, kde má opatrovanec bydliště (jedná se o bydliště ve smyslu § 61 -  § 65 80 NOZ, nikoliv trvalé bydliště podle zákona č. 133 /2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu. Zákon výslovně stanoví, že jmenování veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas. Opatrovnictví vykonává obec. Obec navenek zastupuje starosta, ten však může na základě plné moci výkonem pověřit jiného zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, v malých obcích obvykle je veřejným opatrovníkem starosta obce. Ústavní soud judikoval, že výkon funkce veřejného opatrovníka spadá do tzv. přenesené působnosti, což je nově upraveno přímo     § 149b odst. 3 zákona o obcích.

Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebám    i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi (§ 62 NOZ). Opatrovník – fyzická osoba však musí se svým jmenováním souhlasit.

Nově je výslovně stanoveno, že opatrovníkem nelze jmenovat provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení (§ 63 NOZ), tzn., že opatrovníkem nemůže být fyzická osoba, která je provozovatelem zařízení sociálních služeb, které zároveň využívá opatrovanec, stejně nemůže být opatrovníkem např. sociální pracovník – zaměstnanec zařízení sociálních služeb, které využívá opatrovanec.

Pokud se zájmy opatrovníka a opatrovance dostanou do střetu, nebo pokud takový střet hrozí, nebo pokud jsou ve střetu zájmů osoby zastoupené stejným opatrovníkem, jmenuje soud kolizního opatrovníka (§ 460 NOZ). Jde zde např.   o situace, kdy je opatrovníkem sourozenec opatrovance a oba budou vystupovat jako dědici ve stejném dědickém řízení, nebo pokud by chtěl opatrovník něco prodat či koupit o opatrovance, nebo by byli spoluvlastníky. Jedná se o situace, které jsou dočasné, takže pominou a ,,stálý“ opatrovník bude moci nadále svoji funkci vykonávat.

Pravidla pro výkon opatrovnictví

  • opatrovník se stará o naplnění opatrovancových práv a chrání jeho zájmy
  • opatrovník dbá o zdravotní stav opatrovance
  • při činění právních kroků vždy vysvětlí opatrovanci srozumitelně povahu     a následky rozhodnutí, která je potřeba učinit.
  • opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní prohlášení a dbá jeho názorů

Odměna za opatrovnictví

Veřejný opatrovník by měl vykonávat tuto činnost způsobem, odpovídajícím výkonu správní činnosti v rámci přenesené působnosti. Stát však obcím poskytuje finanční prostředky na výkon této konkrétní agendy, neboť jde            o výkon přenesené působnosti (§ 149b zákona o obcích č. 128/2000 Sb.) a tudíž jde o součást, byť specifickou, příspěvku na výkon státní správy územním samosprávným celkem.

Oblasti, ve kterých opatrovník vůbec nemůže jednat

  • ve věcech vzniku a zániku manželství
  • výkonu rodičovských povinností a práv (§ 458 NOZ)
  • rozhodování o osobním stavu opatrovance
  • správa majetku opatrovance

Soupis jmění a vyúčtování správy

Opatrovník, který spravuje jmění opatrovance, vyhotoví do dvou měsíců od svého jmenování soupis spravovaného jmění a doručí jej soudu, opatrovanci       a opatrovnické radě, je-li ustanovena. Za trvání opatrovnictví vyhotoví opatrovník vyúčtování správy jmění každoročně vždy do 30. června, ledaže se s členy opatrovnické rady dohodne, že vyúčtování předloží dříve. Opatrovník, jehož funkce končí, doručí konečné vyúčtování správy jmění opatrovanci, opatrovnické radě a soudu, popřípadě také dalšímu opatrovníkovi nebo soudnímu komisaři jmenovanému v řízení o dědictví. Zemře-li opatrovník, vydá soudu, který jej jmenoval, listiny a další doklady týkající se opatrovance a jeho záležitostí každý, kdo má tyto listiny a doklady u sebe (§ 485 NOZ). Závažná zjištění v oblasti financí (např. vysoká zadluženost) je žádoucí uvést do vyúčtování správy jmění, kterou opatrovník předkládá každoročně soudu, opatrovnické radě a člověku vždy do 30. června.

Nově je v NOZ (§ 485) uloženo opatrovníkovi, který spravuje jmění, zajistit soupis jmění a předat jej do dvou měsíců od svého jmenování soudu, člověku    a opatrovnické radě.

Postupy po ustanovení do funkce veřejného opatrovníka

  • informovat – předložit listinu opatrovníka
  • zjistit doklady a jejich platnost
  • zmapovat příjmy, výdaje, bydlení, sociální služby, sociální dávky či jiné možnosti sociálních systémů a podpor, závazky a pohledávky, zdravotní nároky aj.
  • zajistit bankovní účet

Role veřejného opatrovníka

Role opatrovníka by měla spočívat v zajištění a dohledu nad tím, zda je opatrovanci zabezpečena veškerá podpora, aby mohl žít co nejvíce samostatně, aby mohl uplatňovat svá občanská a osobní práva a měl dostatečné vztahové zázemí.

Zánik opatrovnictví

Opatrovnictví může zaniknout odvoláním opatrovníka. Soud jej odvolá na jeho žádost (u fyzické osoby – opatrovníka), nebo z vlastního rozhodnutí, pokud neplní opatrovník řádně své povinnosti.  Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka (§ 463 odst. 2 NOZ). Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká. Těmito událostmi totiž opatrovnictví automaticky přechází na veřejného opatrovníka, tj. na obec dle místa bydliště opatrovance,    a to do doby, dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka (§ 468 NOZ).