Jste zde

Zástupci kraje jednali v Bruselu

Ve středu 6. března se uskutečnilo setkání delegace Plzeňského kraje vedené náměstkyní hejtmana pro ekonomiku, majetek a investice Marcelou Krejsovou a náměstkem hejtmana pro regionální rozvoje a IT Ivo Grünerem s evropskou komisařkou pro regionální politiku Corinou Cretu.

Náměstek Grüner informoval komisařku o dosavadních zkušenostech Plzeňského kraje s čerpáním ESIF fondů a na základě těchto zkušeností formuloval pozici kraje ve vztahu k přípravě příštího programového období 2021-2027. Plzeňský kraj společně s Jihočeským, Jihomoravským a Středočeským krajem a krajem Vysočina statisticky překonal hranici 75 % průměru HDP EU a dostává se tak do jiné kategorie regionů, než byl doposud.

"Je dobré být v EU považován za dobrého žáka a je tak vidět, že i investice, které jsme v kraji realizovali v uplynulých letech, pomohli hospodářskému růstu. Ale na druhou stranu, některé z návrhů, která nyní leží na stole, považujeme za smrtelný koktejl, který by takto slibně nastartovaný trend mohl zabrzdit, ne-li přímo zastavit," komentuje náměstek Grüner.

Jedná se zejména o navrhované kvóty pro tematickou koncentraci, kdy současné legislativní návrhy požadují, aby 45 % dostupných prostředků bylo investováno do priorit "Smarter Europe" a dalších 30 % do priorit „Greener low carbon Europe“.

"Potřebnost investic do těchto priorit nikterak nezpochybňujeme, ale zároveň upozorňujeme na skutečnost, že překročením hranice 75 % průměru HDP EU u nás nedošlo k radikální změně situace tak, že bychom neměli potřebu pokračovat v některých typech investic jako doposud. A to se nejvíce týká oblastí jako je dobudování a rozvíjení dopravní infrastruktury či infrastruktury životního prostředí," říká Grüner.

Na fotce jsou zleva: Pavel Hroch, člen Rady Jihočeského kraje; eurokomisařka Corina Cretu, náměstky hejtmana Plzeňského kraje Marcela Krejsová, náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner a Petr Osvald, zmocněnec primátora města Plzně pro EU.

Nicméně za nejvážnější téma považuje otázku míry spolufinancování z vlastních zdrojů, která má podle aktuálních návrhů stoupnout ze současných 15 % až na 45 % uznatelných výdajů.

"Toto téma považuji za rovněž zásadní, protože skutečnost, že se nám statisticky daří, neznamená, že by se kraji násobně zvýšily rozpočtové příjmy. Samozřejmě máme jistou míru pochopení pro obecnou snahu EU šetřit své výdaje i v důsledku Brexitu a stejně tak chápeme, že nemůžeme mít úplně stejné podmínky jako ty regiony, které na tom nejsou tak dobře. Ale trojnásobný nárůst míry spolufinancování považuji za nepřiměřený. Ale jako politik vím, že vše bude otázkou jednání a hledání kompromisu. Za sebe potom říkám, že raději budeme víc spolufinancovat projekty, které považuji za zásadní pro další rozvoj kraje, než abychom měli měkčí podmínky pro projekty, které tak potřebné nejsou," dodává Grüner.

Dále náměstek Grüner vyjádřil komisařce podporu v její dosavadní snaze  zjednodušení  administrace evropských fondů a snížení byrokratické zátěže (tzv. simplifikace). V té souvislosti doplnil náměstka ještě Petr Osvald, koordinátor inovační strategie Plzeňského kraje, který na toto téma připravil fundované stanovisko Výboru regionů EU. Upozornil na riziko, že pokud budou chybět jasné společné metodiky EU a ponechá se příliš velká míra volnosti na úrovni členských států, může snaha o větší zjednodušení přinést pravý opak. S rozdílným přístupem v různých zemích má Plzeňský kraj a jeho příjemci velké zkušenosti z oblasti přeshraniční spolupráce. S tím také náměstek Grüner zakončil jednání s komisařkou, kdy ji informoval o dosavadních velmi dobrých zkušenostech z této oblasti.

"Přeshraniční spolupráce s Dolním Bavorskem a Horní Falcí funguje výborně, přináší velmi dobré výsledky a to i navzdory faktu, že s každým novým programovým obdobím přichází nová reformovaná legislativa a s ní i různá pravidla a regule. To jen ilustruje, že si nakonec se vším nějak poradíme, když na všech stranách existuje vůle se rozumně dohodnout," komentuje náměstek Grüner.

Delegace zároveň využila příležitost cesty do Bruselu ke zjištění dalších možností financování rozvojových projektů kraje z jiných zdrojů EU než jen ze strukturálních fondů. "Podmínky pro budoucí čerpání evropských fondů se nám v budoucnu zhorší a je proto nejvyšší čas se zabývat jinými možnostmi, které nám EU nabízí. Návštěva v tomto ohledu byla přínosná, že jsem se dozvěděla víc o alternativách, které zatím neumíme využívat. A budu usilovat o to, aby se to v Plzeňském kraji změnilo," uzavírá náměstkyně Marcela Krejsová.

Aktualizováno dne 11.03.2019 - 11:18