Jste zde

Plzeňský lesník profesor Sigmond má na Sofronce pamětní desku

Pamětní deska v Arboretu Sofronka bude připomínat významnou osobnost plzeňského i celoevropského lesnictví profesora Josefa Sigmonda. Správa veřejného statku města Plzně ji nechala instalovat u příležitosti 150. výročí narození lesníka, učitele, vědce i výzkumníka, který se počátkem minulého století zasloužil o obnovu plzeňských lesů. Slavnostní odhalení se uskutečnilo na horní ploše areálu arboreta u Sigmondova kotlíku ve středu 18. dubna. Za Plzeňský kraj se zúčastnila radní Radka Trylčová.

Profesor Sigmond působil v městských lesích v Plzni od roku 1898 do roku 1926. "Jako lesní rada měl velkou zásluhu na obnově plzeňských lesů, které byly díky předchozímu nevhodnému hospodaření ve špatném stavu. Sigmond pochopil, že limitujícím faktorem jsou místní podmínky, především chudé písčité půdy a malé množství srážek, a tomu přizpůsobil i lesní hospodaření," uvedl šéf arboreta a vedoucí oddělení práce s veřejností a lesnického výzkumu Správy veřejného statku města Plzně Jan Kaňák.

Doplnil, že nevyhovující způsob hospodaření s velkými, včas nezalesněnými holosečemi, hrabáním steliva, dobýváním pařezů či pastvou, což jsou vše činnosti, které škodí lesu, nahradil vhodnějším pěstováním na malých plochách a přirozenou obnovou. "Za jeho působení se dřevní zásoba v městských lesích téměř zdvojnásobila, výrazně se zlepšil zdravotní stav a estetická hodnota lesů. Plzeňské lesy se tak zařadily mezi nejlepší městské lesní statky v českých zemích," vysvětlil.

Podle něj profesor Sigmond nezapomínal ani na využívání příměstských lesů k rekreaci. Navrhl zřízení mnoha procházkových cest a prosazoval výsadbu zeleně, sadů a alejí přímo ve městě. Podílel se například i na zalesnění Homolky, založení Borského parku, Pytlíkova sadu a na výsadbě lipových alejí na Klatovské třídě. "Také rašeliniště u Kamenného rybníka bylo díky němu už v roce 1913 vyčleněno z normálního hospodaření a od roku 1930 bylo chráněné jako přírodní památka," doplnil Jan Kaňák.

Připomněl i významnou přednáškovou a výzkumnou činnost profesora Sigmonda. Sigmond přednášel v Praze a v Brně encyklopedii lesnictví, pěstování lesů, nauku o lesním stanovišti a úvod do studia lesnictví. V  městských lesích na začátku 20. století, zejména v období 1909–1915, založil více než 20 pokusných ploch. Zaměřil se hlavně na pěstování lesa v místních obtížných podmínkách se suchou a chudou písčitou půdou a četnými svahy s nízkou vrstvou zvětralin. Věnoval se také omezení škod způsobených na borových sazenicích houbovou chorobou sypavkou. 

V rekreační oblasti Boleveckých rybníků je vybudována sedmikilometrová Sigmondova naučná stezka, která upozorňuje na zajímavosti této rekreační oblasti. Několik zastávek je věnováno osobnosti profesora Sigmonda a jeho výzkumné činnosti.   

Fotogalerie

      

Životopis Josefa Sigmonda

Josef Sigmond pocházel ze staré plzeňské lesnické rodiny, narodil se v myslivně u Hrádecké hospody (na okraji Plzně u silnice směrem na Rokycany). V roce 1891 absolvoval Lesnický ústav vysoké školy zemědělské v Mariabrunnu v Rakousku, kde roku 1910 obhájil jako první český lesník doktorát a v témže roce byl jmenován honorárním docentem encyklopedie lesnictví na České technické univerzitě v Praze. Od roku 1919 působil jako profesor lesnického oboru na ČVUT v Praze a od roku 1920 současně i na VŠZ v Brně. 

V roce 1898 se stal na základě konkurzu vedoucím hospodářem městských lesů v Plzni, o rok později se stal lesním radou a v roce 1917 pak vrchním lesním radou města Plzně. V roce 1926 pak Josef Sigmond opustil plzeňskou lesní správu, aby se mohl naplno věnovat pedagogické činnosti. Ve 20. letech působil současně na vysokých školách v Praze a v Brně.

foto: plzen.eu

Aktualizováno dne 20.04.2018 - 13:01