Jste zde

Doporučené postupy pro sanaci silně vlhkého zdiva a výsledná údržba

Průzkumné práce

- Posouzení statické stability objektu či jeho částí (poruchy konstrukcí, trhliny ve zdivu, technický stav nosných prvků aj.).

- Posouzení inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů stavby a jejího blízkého okolí a zjištění existujícího stavu základových poměrů (technický stav základového zdiva, podemletí základů, projevy příp. sufóze základové půdy aj.).

- Posouzení technického stavu instalace vodovodu a odpadů vody uvnitř stavby (týká se zejména jejích dříve zaplavených částí) a stavu kanalizace a přípojek vně objektu.

- Zjištění rozsahu a stupně zamokření, zavlhčení, zaplísnění, zasolení a další kontaminace dříve zaplaveného podzemního a nadzemního zdiva a vnějších a vnitřních omítek.

- Posouzení způsobu, rozsahu a stupně poškození podlah, stropů a zařízení interiérů místností a prostor stavby pod a nad povrchem terénu a rozhodnutí o způsobu jejich likvidace nebo opravy.

 

Provádění oprav, stavebních úprav a sanace vlhkého zdiva

Provedením potřebných stavebních prací a úprav zajistit statiku objektu a jeho částí. Použitím účinných vysušovacích způsobů dosáhnout výrazné a trvalé snížení obsahu vlhkosti ve dříve zaplavených a zamokřených konstrukcích.

Vlhkostní sanaci konstrukcí je možno provádět až po určitém odeznění záplavových účinků, tj. např. po trvalém poklesu hladiny záplavové vody do podzákladí nebo alespoň pod úroveň podlah, příp. suterénů a sklepů objektu. Sanaci je možno rozdělovat do dvou na sebe navazujících fází.

V první z nich by mělo dojít k co nejrychlejšímu „předsušení“ zdiva nuceným způsobem (použití teplovzdušných agregátů, vysoušecích kondenzačních nebo adsorpčních přístrojů, mikrovlnného ohřevu zdí aj.). Následně by se mělo v těchto místnostech a prostorách zajistit průběžné větrání a temperování či vytápění.

Kromě odvlhčování zdiva, i ohřevu konstrukcí a vytápění a větrání interiérů staveb by měly být z dříve zaplavených podlah a stropů či kleneb odstraněny všechny vodou nasáklé sypké materiály (škvára, stavební suť), příp. i trámy a prkna, a z podlah jejich krytiny. Ze stěn by se pro umožnění odparu vlhkosti ze struktury zdiva měly ze strany vnějšího a vnitřního líce v potřebném rozsahu odstranit stávající běžné vnější i vnitřní omítky a v případě silné kontaminace někdy i omítky vlastností sanačních.

Ve zdivu by se mohly, pokud je to ze statického hlediska možné, alespoň ve vnitřním prostředí proškrábat spáry. V místnostech je technicky vhodné provést na otlučené zdivo i protiplísňový nástřik.

 

Podmínky pro vysýchání zaplaveného zdiva staveb

Vysýchání dříve zaplavených konstrukcí v objektech na ustálený obsah vlhkosti je procesem dlouhodobým a dojde k němu v závislosti na celé řadě faktorů (druh zdiva, jeho tloušťka, intenzita vytápění, temperování, větrání, způsob využívání místností a prostor) až za dobu několika let. Toto konstatování je v souladu s praktickými zkušenostmi ze záplav na Moravě v r. 1997.

 

K vytvoření podmínek, aby zdivo objektů mohlo přirozeně vysýchat, patří zejména toto:

- v podlahách a podél obvodových stěn pod terénem by měly být zřízeny vzduchoizolační systémy;

- nově provedené omítky a jejich povrchové nátěry ve vnějším prostředí a uvnitř objektů musí být dostatečně paropropustné;

- dříve provedené obklady stěn, zvlášť hlavně nad terénem ve vnějším prostředí, by měly být obnoveny hlavně na zřízenou vzduchovou mezeru, uvnitř budov je lze obnovovat jen po dostatečném vyschnutí zdiva (zjistí se objektivním průzkumem);

- podél paty zdí by měl být povrch terénu nebo chodníků v paropropustné úpravě (kamenná nebo zámková betonová dlažba do písku)

K vyschnutí zdiva staveb dojde dále jen za podmínek, kdy budou jejich střešní krytiny a žlaby v dobrém technickém stavu a kdy nebude docházet k únikům srážkové vody z dešťových svodů na povrch terénu a do podzákladí. Do zeminy nesmí dále docházet k únikům dešťové a biologicky znečištěné vody z kanalizace, z přípojek a z odpadů a z instalací vodovodu uvnitř objektů. Voda stékající po povrchu terénu musí být odváděna od paty zdí.

 

CO S OMÍTKAMI

Na základě zkušeností, které jsme získali při různých záplavách, se nám jeví nejvhodnější následující postup:

Kdy omítky neodstraňovat!

a. Na panelových a betonových stěnách
b. V dobře podizolovaných novostavbách, pokud je omítka nová apod. (Doporučení: intenzivně vysoušejte, popř. za dobrého počasí větrejte a sledujte, zda dochází k vysoušení.)

Kdy raději oklepávat

a. Jedná-li se o starší, nepodizolované domy, kde se projevuje prokazatelně kapilární vzlínavost vody (vlhkost stoupne nad místo, kde byla hladina vody).
b. Tam, kde byl objekt zatopen kontaminovanou vodou
c. Tam, kde zatopení trvalo několik dnů a zdivo je silně nasáklé(zbavíme-li zdivo omítky, urychlíme proces vysychání).
d. Tam, kde byly problémy s vlhkostí a salinitou již před povodní.

Jak vysoko oklepávat

a. Ideální: 1,5 násobku šířky zdiva nad čáru zatopení (při tloušťce zdiva 30 cm osekáváme 45 cm nad místo, kam dosáhla voda).
b. Min. 40–70 cm ( pokud není stanoveno výpočtem (a) jinak).

Nejen oklepávat

a. Při oklepání omítky je třeba vyškrábat starou maltu mezi cihlami do hloubky 2–3 cm. Zbavte vlhké zdivo co nejdůsledněji veškeré staré omítky.
b. Odstraňte sádru ze všech míst, kde se nachází (elektroinstalace atd…)
c. Okopanou, kontaminovanou omítku co nejdříve vyvezte z místností, ale i z blízkosti vašeho domu.
d. Došlo-li k vysušení zdiva, aplikujte raději sanační omítku než omítku klasickou a dodržte technologický postup stanovený výrobcem (viz článek Sanační omítky nechají zeď dýchat).

 

POUŽÍVÁNÍ VYSOUŠEČŮ

Jaké způsoby vysoušení známe

Přirozené vysoušení, tj. vysoušení, při kterém je využito přirozené proudění vzduchu otevřenými okenními nebo dveřními otvory. Je třeba mít však na mysli, že v době po záplavách obsahuje i vnější vzduch velké procento vlhkosti. Tím je přirozené odpařování vlhkosti, oproti normálním podmínkám, výrazně sníženo.

Pro urychlení cirkulace vzduchu mohou být používány různé ventilátory.

K vysoušení jsou velmi často používány různé technické prostředky – vysoušeče. Humanitární organizace a hasiči mají k dispozici několik druhů těchto vysoušečů:

Absorpční (kondenzační) vysoušeče. Při jejich používání dochází ke srážení (kondenzaci) vlhka obsaženého ve vzduchu. Je nezbytné důsledně dodržet pravidla pro jejich používání. Jejich nedodržením je účinnost vysoušečů výrazně snížena.

Horkovzdušné vysoušeče. Většinou se jedná o plynové, naftové nebo různé elektrické zářiče. Zvyšováním tepla vzduchu a zdiva napomáhají k urychlení odpařování vody z konstrukcí. I tady je třeba dbát pravidel k jejich používání.

Existují i jiné druhy vysoušečů (mikrovlnné atd…). Použít je ale mohou jen odborné firmy.

Zásady pro používání absorpčních (kondenzačních) vysoušečů

Na základě dlouhodobých zkušeností považujeme za nezbytně nutné, aby zapůjčování vysoušečů bylo konáno důkladně proškolenou osobou, a to až po osobním zjištění situace přímo na místě. K zajištění optimálního využití vysoušečů je třeba dodržovat následující zásady (jejich nedodržení snižuje účinnost přístrojů a v konečném důsledku se obrací proti obětem záplav):

1. Před vysoušením je třeba odstranit všechny nečistoty způsobené povodní. Ze zdiva odstranit malbu. Stěny omýt vodou. Je-li nutné osekat omítky, započít s vysoušením až po jejich osekání a odstranění z místnosti.

2. Zvolit vhodný vysoušeč nebo vhodné množství vysoušečů pro místnost, ve které mají být použity. Každý vysoušeč má jinou kapacitu. Při poddimenzování kapacity dochází ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a oknech, při předimenzování ke zbytečné spotřebě elektrického proudu.

3. Zabránit přístupu vzduchu z jiných místností nebo z venku. Je třeba utěsnit všechny otvory ve vysoušené místnosti tak, aby bylo maximálně zabráněno přístupu přirozeně vlhkého vzduchu do místnosti (po záplavách je vlhkost vnějšího vzduchu obzvlášť vysoká).

4. Teplotu vzduchu ve vysoušené místnosti udržovat mezi 20-30°C (čím vyšší teplota, tím rychleji dochází k odpařování vlhkosti ze zdiva).

5. Nevětrat! Do místnosti vcházet jen ze účelem vylití vody z nádobky vysoušeče (obvykle stačí jednou za 12 hodin).

6. Vysoušeč(e) ve vysoušeném prostoru musí běžet nepřetržitě 24 hodin denně! Jejich vypínáním (přes den větrat, v noci vysoušet) je negativně narušen proces vysoušení a v konečném výsledku nedojde k žádné úspoře elektrické energie!

7. Je-li dům podsklepen, je třeba zajistit nejdříve vysoušení sklepních prostor. Sníží se tím vzlínání vody do vyšších pater.

8. Vysoušeče nechat nepřetržitě pracovat v jednom prostoru minimálně 3-4 dny. Pak je možné je přemístit do jiné místnosti. Po navzlínání vody k povrchu zdiva je třeba proces znovu opakovat. Vysoušení je pozvolný a dlouhodobý proces.

9. Doporučujeme provádět průběžné měření vlhkosti zdiva kvalitními měřícími přístroji. Dobře zaškolený pracovník by měl dokázat určit dobu, kdy je třeba vysoušení pomocí přístrojů ukončit.

10. Organizace, která vysoušeče zapůjčuje, musí provádět opakovanou instruktáž a kontrolu jejich využívání. Není-li tato zásada dodržována, dochází v mnoha případech ke špatnému používání přístrojů, a tak k navyšování nákladů.

Nejčastější chyby při používání absorpčních (kondenzačních) vysoušečů

1. Nevyváženost výkonu přístroje, výšky promočení zdiva a objemu místnosti (viz bod 2 předcházejícího odstavce). Je-li místnost vysoká a výška promočení zdiva malá (např. 10 cm), je lépe zvolit raději jiný typ vysoušení.

2. Nedostatečná utěsněnost místnosti. Netěsná okna, dveře bez prahů, otevřené komínové průduchy apod. jsou cestou pro cirkulaci vzduchu a tak ke snížení účinnosti přístrojů.

3. Kombinace větrání a „vysoušení“ (den, noc). Jedná se o nejčastější chybu. Vzduch, přes noc zbavený vlhkosti a tak připravený k absorbování vlhka ze zdí, je ráno vyvětrán vlhkým vzduchem z vnějšího prostředí.

4. Kombinace s horkovzdušným - plynovým vysoušečem. Vedlejším produktem spalování plynu je pára. Je-li ke zvýšení teploty vysoušené místnosti používán plynový horkovzdušný vysoušeč, dochází ke snížení efektu na vysoušení zdiva.

Zásady pro používání horkovzdušných vysoušečů

Vysoušeče ohřátím vzduchu (zdiva) napomáhají k urychlení odpařování vlhkosti ze zdí.
 

I zde je třeba dodržovat určitá pravidla:

Horkovzdušné vysoušeče je vhodné využívat mimo jiné zvláště tam, kde nelze užít kondenzační vysoušeče, tedy v prostorech, které nelze uzavřít (chodby atd.) v příliš velkých místnostech a místnostech, kde bylo méně než 20 cm vody.

Horkovzdušný vysoušeč není vhodné nenechávat sálat na zeď z menší vzdálenosti než 70 cm.

Míří-li proud horkého vzduchu přímo na zeď, je nutné vysoušeč přibližně po půl hodině posouvat dál.

Je nutné zajistit větrání do volného prostoru mimo budovu.

Není vhodné používat v jedné místnosti horkovzdušné vysoušeče s otevřeným plamenem a vysoušeče kondenzační. Při spalování dochází ke vzniku vodních par a jejich hromadění v uzavřeném prostoru.

Na co si dát pozor při používání horkovzdušných vysoušečů

Zabránit, aby vzduch z vysoušené místnosti neproudil dál do domu. Je třeba zabezpečit větrání do volného prostoru.

Pozor na rychlé snížení vlhkosti, které může za určitých okolností vést k narušení statiky!

Je třeba dávat pozor na místa, kde je vedena elektroinstalace nebo vodoinstalace (zvláště je-li vedena v plastovém potrubí).

 

UPOZORNĚNÍ NA ZÁVĚR:
Závěrem upozorňujeme, že žádný „vysoušeč“ není všemocný prostředek, který nám v několika dnech upraví vlhkost zdiva na původní hodnoty. Jejich správným použitím může dojít pouze k urychlení procesu vysychání promočeného zdiva.

Je třeba mít na mysli, že se vždy jedná o dlouhodobý proces. Pokud se však rozhodneme vysoušeče používat, je nutné zabezpečit kvalifikované předání potřebných informací a zajistit další, odborné kontroly. Bez nich nelze hovořit o skutečné pomoci.